Quando Alice ruppe lo specchio

Fulci během své kariéry natočil převážně komedie a horory, tady se tyto dva žánry pokusil zkombinovat a vyšel z toho tento suchý paskvil. Styl humoru je sice osobitý a zábavně sexistický, ale přijde mi, že opravdu vtipné to bylo pouze na papíře a hororové je to tak maximálně ve smyslu splatter/gore. Zasmál jsem se asi dvakrát, atmosféru to nemá žádnou a některé dějové pasáže jsou až nesnesitelně iritující. Třeba ten dostihový komentář, nebo příšerná kolovrátková hudba... Chvílemi jsem myslel, že mi praskne hlava. Úroveň akorát trošku zvedla Zora Ulla Keslerová se svým zaječím pyskem v poslední části filmu. Ale musím uznat, že nechutný a odporný tento snímek opravdu je a nic podobného jsem asi nikdy neviděl. Připomíná mi to ten vtip: "Víte proč se ženy malují a voní?..." :) (28.01.2019)

Nevím přesně čím, ale krvavý příběh Lestera Parsona mě velmi zaujal. Možná tím, že Quando Alice ruppe lo specchio/Touch of Death/ je trošku jinde, než ostatní Fulciho snímky. Náznaků černého humoru je v díle stejně málo jako gore scén, ale v celkovém konceptu to perfektně zapadá. Vlastní příběh zobrazuje stárnoucího hazardního sázkaře Lestera, který si pro svůj životní standart opatřuje finance drsným způsobem. Svým osobitým šarmem omámí bohatou vdovu, kterou okrade, poté umlátí klackem či otraví, tělo případně naporcuje motorovou pilou a zbytky hodí prasatům nebo je se svou kočkou domácí s chutí povečeří. Když nemá po ruce motorovku, upeče movité oběti hlavu v troubě nebo zbídačené tělo zalije do betonu na nedaleké stavbě. Jeho plány mu však naruší nejen policie či nesmlouvavý bookmaker, ale i záhadný vrah, který kopíruje jeho styl. Kolem psychicky vyčerpaného Lestera se pomalu začíná stahovat smyčka, protože záhadný vrah "kopírák" se možná nachází pouze v Lesterově pomatené mysli. Herci jsou celkem příjemní, nadité vdovy patřičně odporné a psychopat Lester řádně ujetý. Samotný snímek, ačkoliv je trochu jinde než ostatní tvorba, se atmosférou přibližuje posledním mistrovým filmům, které již nestojí pouze na precizním gore. Výsledný dojem je trošku slabší Fulci za slabší čtyři hvězdy. (24.09.2009)

Od posledních filmů od Fulciho jsem naštěstí nic nečekal, ono asi těžko by měl lepší film než Beyond nebo House by the cemetary, ale i tak jsem dostal nadprůměrný krvák o chlapovy co moc miluje ženy. To se mu ale nemusí vyplatit. Jedná se příběhově spíše o kriminálku, ale ty "hrdinovy" výlevy byly dokonalé, gore se zase nešětřilo. Trošku mě zklamal konec kterej byl dost "nefulciovský" a trošku mě otrávil. Ale jinak paráda. (11.12.2011)

Tato Fulciho šílenost mne už od začátku fascinovala. Decentní čtyřicátník poslouchající svoje kýčovité symfonie obědvá kus mrtvolky, jež mu tleje ve sklepě, a sleduje přitom dovádění své oběti na videu. Když dá najíst i kocourovi, přesune se do sklepa za vzletného tančení a začne rozjuchaně rozřezávat motorovou pilou vousatou slečnu. Potom už jen stačí ze zbytků udělat mleté maso a dát pojíst i prasatům, které zahladí všechny stopy. Téměř dokonalý zločin, kromě zábavy ještě spousta peněz, nakonec není tak těžké ve městě najít další bohatou vdovu. Takhle absurdně-morbidně zábavný je snímek bohužel jen na začátku, dál už vám nabídne jen nudu, stupiditu, a Fulciho ve své nejslabší podobě. (13.08.2007)

„Quando Alice ruppe lo specchio“ je film, který zaujme svým humorem, svým odlehčením. Je vidět, že Fulci natáčel hlavně proto, aby natáčel a aby se bavil. Příběh je jednodušší a jedná se spíše o anekdotu, ale myslím, že se autorovi podařilo předat, to co chtěl. Pokud vám nevadí gore scény, myslím, že se budete celkem dobře bavit. Film rychle uplyne, což je také jeho deviza. (13.06.2015)