Čtyři dohody

Jarda Dušek a jeho one man show na téma zamysleme se nad sebou. Má to vtip, má to nápad, humor i spád. Bohužel samotný záznam je velmi nevýrazný a celku rozhodně nepomáhá. Přesto není problém si některé pointy zapamatovat a držet se jich i v reálném životě, ačkoli doteď jste sami vychovávali za pomocí okřídlených vět ve stylu: "Vystřel!" (19.02.2015)

Stihla jsem sice jen dvě z dohod, tu první letem světem, jelikož je mi velmi známa, ale k té druhé dohodě toliko, že kromě zajímavých příkladů a nápadů typu kolektivní invaze konglomerátu "lekaři, lekarníci s leky", je na místě ocenit výborný výkon Duška, ohromnou výdrž a samozřejmě vtip, nadhled a vůbec inteligentní projev s velkou šancí ovlivnit člověka nejen v sále v rámci dvou hodin produkce, ale i po odchodu z něj do víru života a smrti. Čas od času je ovšem potřeba domněnku vyvrátit nebo potvrdit. ;-) (26.01.2015)

Musím uznat, že od kohokoli jiného by mi to asi přišlo jako agitace. Dušek má ale talent držet to na hraně a nepřekročit hranici, kdy už začínám mít pocit, že mne někam tlačí. Nesnáším manipulace jakéhokoliv druhu a Dušek se vždycky stáhne, nebo to zlehčí, přesně ve chvíli, kdy už by mi začal vadit. Beru to jako povedené talkshow s řadou zajímavých mouder, která mne donutila k zamyšlení. Přesto u mne pořád jako šoumen vede Dylan Moran- Monster. (27.03.2014)

V podstatě je to taková přednáška, myšlenkově inspirativní a víceméně vtipně podaná, ale divadelnosti v ní moc není. Režiséři obrazového záznamu si to jistě uvědomovali - proto se nejspíš snažili zpestřit výsledek vkládáním záběrů z amatérských filmových archivů. Jejich vzájemná vazba s výkladem „přednášejícího“ Duška se sice občas daří, většinou ale působí dost mechanicky. (08.04.2014)

Ono je vlastně úplně jedno, jestli si Čtyři dohody pustí člověk, co si raděj zařve GÓÓÓL!!, nebo co radostně pokřikuje GOGOL!!, jenom stačí, aby mu sedl Duškův humor, který je pro mě snad nejpodstatnější částí celého představení, bez něj by to mohlo skoro vypadat, jako kdyby Dušek pokračoval ve svojí roli v Choking Hazardu (jenom pro upřesnění, hraje slepého mentora hledajícího smysl života, jehož mozek se pokouší sežrat banda zombifikovaných myslivců, kteří zde bohužel nejsou). Vážně tu nehodlám posuzovat, jestli je základ "mouder" hluboké filozofično, nebo pár povrchních frází, které sází jen a pouze na papundeklové myšlenky, tohle je věc která je subjektivní víc, než je chuť na ovocný knedlíky. Docela škoda, že zaznamenání není bez chyby, například vložené archivní záběry se urputně nehodí a totálně ničí atmosféru, podobně hdivníá ( zkřížení něčeho divného a hnusného, poz. redakce) je i zpívaná hudba, která je bídně podprůměrná, narozdíl od ozvučení doprovodného, které je sice místy kýčově klišoidní, ale přesto se hodící. Smál jsem se humoru, lehce ignoroval myšlenky. Slabé čtyři. (12.05.2014)