Čtyři dohody

Jaroslav Dušek z pozice zdatného herce a motivátora dvě hodiny vypráví o výchově dětí, partnerských vztazích, osobních cílech a stavu světa obecně. V jeho snaze o poskytnutí jakéhosi návodu na život se mísí univerzální životní pravdy s indiánskými moudry a jeho vlastními historkami a názory a celé je to obalené esoterickou new age filosofií. Místy je to legrační a s leckterými postřehy nelze nesouhlasit. Avšak nahodilost, s níž jsou tyto jednoduché myšlenky vágně propojovány jak mezi sebou, tak s nesouvisle působící náboženskou symbolikou, z toho dělají něco mezi přednáškou životního kouče, čtením z psychologického slabikáře pro začátečníky a kázaním v kostele. S tím souvisí i skutečnost, že někteří fanoušci tohoto představení (a potažmo i knižní předlohy) se ocitají až na hranici fanatismu a sektářského elitářství, což jsem popravdě doposud netušil. Skvěle to vystihuje jeden komentář na YouTube, kde se kdosi diví, jak tomu vůbec někdo může dát palec dolů. A jiný uživatel mu na to odpovídá: "Palec dolů museli dát ti, co zkrátka nemají vědomí na tak vysoké frekvenci jako my, co si to pustíme třeba i víckrát." (20.03.2020)

Kudy budu chodit, tudy budu tohle divadelní představení, nebo alespoň jeho záznam doporučovat. Ono to ani jinak nejde. Při sledování jsem měl pocity srovnatelné s četbou Malého prince. Jaroslav Dušek hovoří o běžných situacích v životě a jejich efektivním řešením se samozřejmostí, která se samozřejmosti Saint-Exupéryho vyprávění může s klidem rovnat. Několikrát se mi málem vlétnuly slzy do očí. Je krásný pocit slyšet, když někdo říká nahlas, co si myslíte. Jaroslava Duška jsem viděl pouze v pár filmech, ale v každém byl absolutně geniální. Tímto dílem mi potvrdil, že je naprosto senzační herec a je škoda, že neměl v životě větší štěstí na filmy, ve kterých hrál. Samotné představení se slovy špatně popisuje. Ono je mnohem snadnější něco zkritizovat. Jsem přeplněn tolika pocity a vypsat se z nich nedovedu. Ruizova kniha je aplikována na život v ČR, i když je jistě aplikovatelná globálně. V situacích, které mistr Dušek zmiňuje se jistě pozná každý, taky proto tu svítí 96 %. Vřelo to ve mně neskutečně. Střídaly se ve mně pocity dojetí s výbuchy smíchu, což se mi v životě nepřihodilo mockrát. Spíše než nástroj smíchu jsou v mých očích Čtyři dohody záležitostí, která učí lidi, jak správně žít. Respektive rekapituluje, jak by bylo vhodné žít, což není na škodu, protože to spousta lidí netuší a ostatní to často zapomínají. Tam kde se lidé hromadně smějí, si já spíše uvědomuji, jakou moudrost právě slyším. To, že je to ke všemu řečeno tak, že to je navíc vtipné je třešnička na dortu. Jsem hrdý na sebe i na své okolí, že mohu s čistým svědomím prohlásit, že mám nastavené životní hodnoty takovým způsobem, že se danými dohodami prozatím řídím. Samozřejmě jsem mladý a spousta situací mě teprve čeká a je pouze ve hvězdách, zda si svůj postoj k životu udržím. Představení je napráskáno tolika strašně jednoduchými a přesto tak neuvěřitelně krásnými myšlenkami, že každý kdo toto představení neviděl, tak jeho život hodně strádá. Vytknout si troufám pouze extrémně rušivé černobílé vsuvky. Ty jsou ovšem vzhledem ke geniálnímu zbytku absolutně zanedbatelné. Ano, takhle je to skvělé. Jsem skutečně okouzlen a jistě ještě velmi dlouho budu. Maximální hodnocení si schovávám právě pro podobné záležitosti, ale v tomhle případě je i maximální hodnocení nedostatečné a dost by se hodilo zavedení 6. hvězdičky. (30.12.2013)

Jedním slovem "nádherné" :) Tento film/představení možná spoustu lidem nic neřekne nebo ho z fleku odsoudí. Nicméně stále více přibývá lidí, kteří ho naprosto docení. Není to podbízivé, není to kritizující, je to jen pohled člověka "pozorovatele" na život. A čím více život pozorujeme, tím více v tom uvidíme tu pravdu :) Člověk se stále vyvíjí, sám bych to možná před 5ti lety po pár minutách vypnul a odsoudil, takže pokud je to i váš případ, nic si z toho nedělejte. Třeba za pár let to uvidíte zase jinak. A třeba ne, a taky se nic neděje :) (16.02.2014)

Jaroslav Dušek dokázal velmi zvláštní věc. Vytvořil pásmo, v němž spojil dokonalé vystižení tragických omylů velkého počtu rodičů, a i nás samých, pokud jde o přístup k lidem okolo nás - omylů, které jsou dokonale popsány i v laikům jako jsem já přívětivých publikacích na téma psychologie a komunikace - s naprostým dnem komerčního new age bullshitu, ze kterého si jistá nezanedbatelná skupina udělala životní filozofii. Čtyři dohody jako takové jsou soubor čtyř postulátů dejme tomu osobního nastavení přístupu k životu, proti kterému se dá těžko něco namítat. Ale od tohohle je ke sluníčkovému objímání našich druhých já asi tak daleko jako od připuštění toho, že existují zákonitosti, které věda nedokáže ani rozeznat, natož aby s nimi nějak pracovala, k přesvědčení sebe sama o tom, že šaman dokáže změnit vaši DNA a obdařit vás třeba ve čtyřiceti vlohami ke studiu cizích jazyků. Jako filmový záznam divadelního představení nemá Čtyři dohody vůbec smysl hodnotit, prostě se střídají záběry několika kamer na to, co Jaroslav Dušek a spol. předvádějí na pódiu. A samotná inscenace trpí tím, co jsem napsal - prokládá jednoduché psychologické pravdy, které bychom si měli ve vlastním zájmu osvojit, s naprosto haluzovými úlety, vzešlými z mozku někoho, kdo příliš často usrkával ayahuascu, a pak tomu začal říkat filozofie a mimo jiné na tom založil vynikající byznys. Byznys s potřebou prostých lidiček "hledat sebe sama a činit se lepšími". Takže za mě raději neutrálních 50%. (14.11.2015)

Velmi poučné, pre niekoho kto si napríklad v živote neprečítal Osha a to je samozrejme viac ako 90 percent populácie. Som asi zvláštna, ale keď som ho čítala, bolo mi podozrivé, prečo píše tak strašne jednoducho. Potom mi došlo, že bol dosť múdry na to, aby to napísal zrozumiteľne pre všetkých rozdielne inteligentných ľudí. Preto bol zakázaný a prenasledovaný. Učil ľudí myslieť a odporovať systému a to nejde pod nos žiadnej vláde samozrejme. Takto sú urobené aj Čtyři dohody. Je vidieť, že ten, kto to napísal bol muž, mal to poriadne naštudované. Zen budhizmus, toltékovia a psychologický prístup. Proti manipulácii manipuláciou? Jemnou, ale stále tak trochu manipuláciou. Nemyslím tým, že to čo robí je zlé. Jediné čo to dokazuje je, že človeka treba vmanipulovať aj do toho aby sa naučil byť slobodný. Snažia sa nám ukázať cestu k sebauvedomeniu a zbaveniu sa Ega. Veľmi potrebné v dobe, keď do nás médiá ládujú heslá ako- "majte radi sami seba" či "vy si to zaslúžite" pritom prirodzene skoro nič z toho, čo sa vám takýmto štýlom snažia vnútiť absolútne nepotrebujete a často vlastne ani nechcete. Ako niekedy aj život, ktorý žijeme. Koľkí z nás však skutočne dokážu vyliezť z ohrádky? Taktiež, čo je možno veľakrát náročnejšie, zostať mimo ohrádku napriek, verte mi, veľmi nesúhlasným reakciám okolia. Oni si totiž všetci čo ostali v tej ohrádke, budú myslieť, že ste sa zbláznili a budú vás chcieť do nej nastrkať znova. Budú mať strach so zmeny ktorá sa s vami stala. Takže pokiaľ ste aspoň trochu pochopili o čo šlo a rozhodnete sa vyliezť, želám vám veľa šťastia a pevné nervy:) (22.03.2017)