Hry o život: Skúška ohňom

Je vcelku paradoxní, že ve druhých Hunger Games, kterým jejich apriorní kritici vytýkají jakousi twilightovskou pubertální romantiku, v podstatě žádná romantika není. Respektive není jí tam zásadně víc než v jiných hollywoodských blockbusterech. Zkrátka romantická linie mezi Katniss, Peetou a Hurikánem je tentokrát značně upozaděna a slouží spíše jen k hloubkovějšímu prokreslení charakterů a k vykreslení emočního rozpoložení kladných postav uvnitř zkušenosti totalitního systému, než aby byla středobodem všeho. Jinak jde o poměrně drsnou dystopickou sci-fi. Vrchní Kapitolané se proměnili ze srandovních barevných paňáců na bezskrupulózní totalitářské svině, jež budí respekt. První polovina filmu šlape výtečně, divák se dozví více o fungování daného světa. Přítomná socio-medio-politická linie nepůsobí hloupě. Nejslabší je nakonec část v Aréně, v níž musí dojít alespoň k několika akčnějším scénám (do té doby se jedné o značně konverzační film), která do značné míry jen variuje dění z prvního dílu. Chápu, že to tam muselo být, ale dokud byli hrdinové na vítězném turné a zprostředkovávali vztah mezi utlačovanou veřejností a vládnoucí vrstvou, bavil mě film o něco víc. Úplný závěr pak přišel příliš náhle - to, co bylo jen řečeno, bych klidně ještě v pár scénách přímo zobrazil. Každopádně na další pokračování se těším. (21.11.2013)

Překvapivě lepší než první díl. Předlohu jsem samozřejmě nečetl, ale argument, že knížka je lepší, mi přijde dosti neopodstatněný. Zaprvé, ještě jsem neslyšel o filmu, o kterém by někdo řekl, že je lepší (Ať už si pod tímto pojmem představíte zábavnost či kvalitu) než předloha. A zadruhé, kniha je prostě jiné médium než film a asi prostě není možné film převést na plátno tak, aby to uspokojilo fandy předlohy, takový film by mě vážně zajímal. Každopádně, do centra dění Hunger Games se vrací Jennifer Lawrence se svým parťákem Joshem Hutchersonem. O kvalitách Jennifer po Silver Linings Playbook netřeba pochybovat, i tentokrát se zhostila role Katniss Everdeen s grácií sobě vlastní a kompletně zastínila zbytek obsazení, snad s výjimkou Stanleyho Tucciho. Děj navazuje události prvního dílu, kdy Katniss vyhrála Hunger Games a jakožto vítězka musí "motivovat" jednotlivé správní okrsky. Co se ale nestane, je zrazena a donucena podstoupit 75. a zároveň třetí 3/4 ročník (ročník, kdy jsou účastníci vybírání z řad vítězů HG) Hladových her. Aréna podstoupila řadu změn a vylepšení, které hráče postaví např proti jedovaté mlze nebo skupině mandrillů. Bojové scény bych řekl, že se povedly lépe než v jedničce a totéž se dá říci také o CGI efektech, které doceníte zejména ve velkoleposti kapitolů. Film je tedy dost dlouhý (2,5 hodiny bych od toho nečekal) a navíc končí velice otevřeně, takže na samotnou revoluci z řad nespokojených občanů si musíme počkat až do dvou zbývajících dílů...80%...[23.11.2013_Cinestar_Černý most] (23.11.2013)

Po všech stránkách lepší než předchůdce. Namísto pozitivního šoku z něčeho nevídaného/nového je tu jen a pouze ryzí kvalita, podpořená šťavnatým rozpočtem, tedy výbornými triky, dobrou dramatickou linkou příbehu a fantastickými hereckými výkony, především ten Jennifer Lawrence. Sice je to jen spojovací můstek k dalšímu dílu, ale pokud kvalita půjde tímto tempem nahoru, není se čeho bát. Vyjmečně hutný a originální zážitek. (23.11.2013)

Formalisté prominou, ale jestli je něco, co si na Hunger Games zaslouží podrobnější rozbor, tak je to postavení dívčí / ženské hrdinky a problém emancipace, potažmo sexismu. Teze o feministickém postoji série, která by měla čtenářkám / divačkám dávat příklad aktivní nebojácné hrdinky, jsou totiž docela dobře napadnutelné, respektive to zdaleka není tak jednoznačné, jak se možná zdá. Katniss je v prvním i druhém dílu poměrně často postavou reaktivní až pasivní, závislou na pomoci shůry ve stylu deus ex machina ("padáčky" od Haymitche, což je pochopitelně otcovská figura) nebo větší pohotovosti ostatních (Finnick a jeho oživení Peety, při kterém Katniss akorát vyděšeně přihlíží a x dalších případů...). Katniss rozhodně není po většinu času proaktivní figurou, která by určovala směr vyprávění, ale přesto je protagonistkou, což evidentně samo o sobě někomu stačí. V tom je ale právě ta komplikace - Hunger Games na jednu stranu působí jako progresivní, emancipační popkulturní produkt, jenže pouze do určité míry. Ve skutečnosti film na mnoha místech nabízí divačkám zcela konzervativní potěšení z toho, že hrdinka může na veřejnosti předvádět krásné nové šaty (stávat se "objektem pro pohled") a být slavná. Samozřejmě, filmy / knihy toto všechno zároveň kriticky reflektují (druhý díl je v tom důslednější), ale nemyslím si, že by vyloženě znepříjemňovaly sledování těch efektních momentů; je to pořád okouzlení pozlátkem, luxusem a popularitou, byť vylhanou a pomíjivou. Je to na jednu stranu logické. Aby frančíza dokázala přivábit svoje cílové publikum a zaplatila přitom svůj vysoký rozpočet, těžko se může uchýlit k radikálnější interpretaci, která by vyloženě systematicky podrývala cokoli okouzlujícího a narcistního. Pořád tu musí být vzrušení z toho, že sledujeme dobrodružství pro vyvolené - že nahlížíme do pozic vyhrazených jen pro mizivé procento "šťastných". Na druhou stranu, rozhodnutí portrétovat Katniss převážně pacifisticky (málokdy skutečně někoho zlikviduje, a kdyžtak jen náhodou) a nechávat "černou" práci na druhých, prostě naráží na stanovené meze a ústí v už zmiňovanou neakčnost až pasivitu. Což se dá ale znovu obrátit a číst jako záměr - hrdinka je tady ostentativně zobrazovaná jako oběť systému, se kterou je neustále manipulováno. Jenže fakt se to dá chápat jako důsledný komentář neschopnosti vymanit se ze stereotypů, které ženám přikládá společnost? Nejsem si jistý. Místo toho jsem z toho rozpačitý, tak nějak pořád. Ale jak říkám, je to pro svoji rozporuplnost a kompromisnost, která je vlastně v řadě ohledů pochopitelná, zajímavý materiál k diskuzi. (10.09.2015)

Hunger Games si stále drží svoji dobrou kvalitu a zajímavost. I když vlastně druhý díl není koncepčně příliš odlišný, tak stylově je to něco jiného. Změna režiséra je znát a není to v tomto případě vůbec na škodu. Sice jsem čekal, že se to dějově posune o něco dál a bude to o něčem jiném, ale nakonec jsem byl s vývojem spokojen. Nicméně za sebe musím říct, že jednička se mi líbila o fous víc. Konec dvojky byl dobrý, takže se těším na závěrečný díl, který bude, jak už to v posledních letech bývá, rozdělen na dvě části, a já jen doufám, že se minimálně podaří udržet kvalitu jedničky a dvojky. Je jasné, že Hunger Games nesedne každému, ale já si tento nový svět, jakožto i jeho příběh a postavy značně oblíbil. 75% (02.01.2014)