Hry o život: Skúška ohňom

Asi to není tak blbé jak jednička, ale pořád docela blbé, a pořád to trpí všemi neduhy, které si člověk představí, že můžou vyvstat při adaptaci románu do filmu. Aspoň je tady konečně nějaký blonďák, který oplývá charismatem, abych se úplně nenudila, ale pořád nechápu tu tendenci zaplnit film charismatickými herci, ukázat je dvě minuty a zbytek dvou a půl hodinové stopáže zabírat nadějné hvězdičky bojující s digitálními triky a nedostatkem hloubky svých postav. A taky bych chtěla způsobit nějakou revoluci, ve které by vzbouřenci vyřvávali, že to prostě nejde, aby se normou stávaly filmy blížící se svým tvráním ke třem hodinám, které první hodinu řeší něco, ve druhé přeskočí do úplně jiného žánru a ve třetí části si otevřou milionem otázek dveře k dalším pokračováním. Zatraceně, to je jako kdyby třeba Highlandera rozpitvali do čtyř filmů. Takové plýtvání filmovým časem není nic jiného než rouhání. Ale to jsem se rozčílila víc, než jsem původně chtěla. Ať si teda z těch telenovelových jednohubek pro teenagery dělají seriály, ale jako film tahle látka nefunguje a ne a ne a ne. (10.05.2014)

Dospělejší a hlavně lepší film než první díl. Mám ráda i předchozí Hunger Games, ale pár věcí jsem mu dost vytýkala a stále jsem měla pocit, že nedokázal plně využít svůj potenciál. Francis Lawrence se do toho obul podstatně více než Gary Ross a uvědomil si, že tato látka si nezaslouží být zařazena mezi filmy pro dívky do 18 let. První polovině prakticky není co vytknout, skvělá tíživá atmosféra rodící se revoluce, divák se konečně dostává do hloubky celého fungování jejich totalitního režimu, nechybí silné emoce a pro nečtenáře jistě i překvapivé zvraty. Co mě překvapilo asi nejvíce, že v tomhle filmu funguje i ta romantická linka, kterou na prvním filmu vyloženě nesnáším. Není středobodem filmu, ale když už se jí tvůrci věnují, tak divák nemusí převracet oči a působí přirozeně. To Gary minule nedokázal. Výborný je i vstup do arény, kdy naprosto cítíte tu frustraci všech postav. Škoda, že závěrečná necelá hodinka v aréně nemá takový tah na branku jako první polovina, přesto baví a baví hodně. Za celých 146 minut jsem se nenudila ani minutu. Za mě velká spokojenost. (24.11.2013)

Pokračování Hunger Games se těší o poznání větší divácké přízni, můj dojem je ale přesně opačný. K plusům lze řadit rozumnější střih a větší rozpočet, který nespokl jen větší honorář Jennifer Lawrence a dalších zúčastněných, ale podepsal se i na lepších (bombastičtějších) efektech. Tím ale výčet pozitiv končí. Druhý díl potřeboval jít ve zobrazení světa Panemu dál a upřímně řečeno, odhalil jen větší plytkost a nebojím se napsat tupost. Vytváření dystopií, které by se daly brát vážně, Hollywoodu nikdy moc nešlo a tady vzhledem k cílové divácké skupině nebyla snaha veliká. S logikou si příběh neláme hlavu, dialogy mi připadají ještě hloupější než v jedničce, prezident Snow, který měl ztělesňovat sofistikované všemocné zlo, vypadá spíš jako umíněný stařec v počátečním stádiu senility, který primitivním násilím a demonstrací zvůle přikládá polínka do ohně tam, kde by měl manipulací a intrikami korumpovat a chladit vášně. Kromě Philipa Seymoura Hoffmana mě vlastně na dvojce nezaujalo už nic. Celkový dojem: 35 %. (31.01.2022)

Dvou a půl hodinová délka mě šíleně děsila…a taky oprávněně. Prvních třicet minut ubíhalo tak strašně pomalu, až jsem si myslel, že u filmu nevydržím a normálně se na něj vykašlu. Pořád jsem si ale říkal, že se to tak nějak zvedne a začne mě to bavit, což se nakonec naštěstí i stalo. Jakmile se totiž Catniss dostala do další arény, začala ta pravá zábava. Možná ještě zábavnější, než v prvním díle. V tu chvíli mi zbylé necelé dvě hodiny utekly neuvěřitelnou rychlostí a náhle se z filmu stal vyslovený miláček a milovník davů. O to více jsem se ale začal bát závěrečného dvoudílu, protože prozatím to jediné, co mě na Hunger Games bavilo, byly samotné boje v uzavřených arénách. Všechno kolem, od politiky počínaje, přes válku konče, pak šlo totálně mimo mě. (22.06.2015)

Navzdory šalamúnskej záchrany vlastných životov, posledný víťazi 74. ročníka Hunger Games, Katness a Peeta podnikajú turné po 12 obvodoch štátu, kde s ľudmi spomínajú na zosnulých, či oslavujú svoju "výhru" v turnaji. Za usmiatymi tvárami sa v skutočnosti skrývajú pocity znechutenia. Aby toho nebolo málo, v 75 hrách sa v aréne stretnú víťazi predchádzajúcich ročníkov. Katness a Peeta sú opäť v ohrození. Z pohľadu zábavy, prešpekulovaných foriem útoku na účastníkov hier, sa snímok posunul v pred. Je živší, akčnejší, o tom niet pochýb. Presto všetko, nie je o moc lepší v porovnaní s prvou časťou. Na skutočnú zmenu budem čakať. Ako na teba - Jennifer! (10.02.2014)