The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Réžia:
Martin FričScenár:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrajú:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (191)
Spíše než o parodii jde o láskyplnou poctu milované minulosti, o dočasný věnec na hrob žánru, který nemůže zemřít - tedy dokud budou tento svět obývat ženy. Bohužel právě to mě brání prožít tento film, protože od parodie čekám nelaskavost a neúctu. Přesto dávám čtyři hvězdičky - ta láska k filmovým prvorepublikovým snům, které, ač falešné do morku kostí, pomáhaly přežít krizi i válku, sálá z každého políčka filmu a počet hlášek překročil plán socialistické kinematografie o tisíc procent. ()
Asi jedna z nejstarších českých parodií, která se určitě povedla. Prý to tehdejší publikum tolik nepobralo, ale i vzhledem na včerejší podobně starou až příliš naivní romanťárnu jsem rád, že si z toho pak sami umí udělat srandu. A tady se povedl snad každý hlod a musím přiznat, že i vložení dojemného vyústění pro pana houslistu a jeho paní se mi líbilo. ... LFŠ 2022 SS ()
V tomhle filmu hrála moje babička. V jedný scéně projde kolem jako mladá dívka... Prababička dělala Vítový hospodyni, něbo tak něco... Vítové dcera Bedřiška pak v 18-ti letech skočila z okna, podle prababičky z nešťastný lásky k už tehdy notně namyšlenému Jiřímu Suchému... Je to trochu absurdní, ale kvůli téhle prababičině povídačce Suchýho prostě nemám rád... ()
Au, au a zase au. Tanec na hrobě vlastní hvězdné slávy kinematografie první republiky s grácií palubního orchestru Titanicu. Neskutečně vtipné, neskutečně smutné u vědomí toho, že Oldřich Nový za pár let oblékal před kamerou montérky a Hana Vítová prostě údernice hrát nemohla. Snad v každé scéně tohoto filmu je obrazový nebo textový gag. ()
Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového, ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnily kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu, v jaké době tvořil je to i obdivuhodné. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (7)
- Filmovalo se v obci Rokoš u Průhonic. (M.B)
- Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
- Zdeněk Dítě si kvůli své roli nechal oholit obočí. (Duoscop)
Reklama