Přísně tajné premiéry

Velice uznávaný režisér Martin Frič si do svého filmu již poněkolikáté pozval Jiřího Sováka a Jiřinu Bohdalovou, aby opět ztvárnili manžele. Ano, opět. Naposled to bylo ve snímku ´Král králů´ z r. 1963 a když se oba snímky porovnají, charakterově jsou si v určitých mantinelech v podstatě stejní. Sovák jako energetický suverén, Bohdalová jako naivka a ťunťa využívající náhlé bohatství svého manžela. V předchozím zmíněném snímku šlo o dědictví a boj se státními úřady, zde se jedná o loupeže popsané ve svých detektivních románech a boj se schvalovacími orgány. Kolem manželské dvojice se v předchozím snímku neustále motá Izmail el Šarif, coby vyslanec tamánského ostrovního království, zde je to pro změnu František Jech, lupič odborně vyškolený v Americe využívající nápady na loupeže. A právě oba dva přinášející ono bohatství. Námět a provedení opět výborné. Plynulý děj, ryze český humor a samozřejmě herecké výkony jsou magnetem tohoto snímku. Příběh až neskutečně jednoduchý, ale napsaný tak, že tu není hluchého místa a ono vyobrazené typické češství skutečně vykouzlí úsměv na tváři. (22.10.2020)

Největší nebezpečí lidský společnosti jsou ctižádostiví blbci! Problém předposledního Fričova filmu vězí v jeho zarputilé snaze být vtipný. Za každou cenu. Všemi prostředky. A čím víc mají být všechny ty scénky ze života nešťastného spisovatele detektivních románů zábavné, tím hloupější a prvoplánovější nakonec jsou. Nejde tu přitom ani tak o to, zda se jedná či nejedná o parodii, přičemž míra použitých gagů by tomu odpovídala, ale má-li takový humor vůbec šanci na přežití. Frič se až příliš spoléhal na osvědčené herce, kteří opravdu dělají, co mohou, především skvělý Čestmír Řanda zachraňuje nejednu dějovou situaci svým šťavnatým a sytým herectvím, bohužel to ale nestačí. A přitom původní literární předloha, Sebrané zločiny Vladimíra Hudce, v šedesátých letech mmj. úspěšná série kriminálních grotesek z pera Viléma Hejla, měla velký potenciál zaujmout i okruh filmových diváků, také proto, že vnášela do stojatých českých vod svěží závan hravosti a ryzí originality. Scénáristé, a mezi nimi i Frič, z ní ovšem vypreparovali jen některé dílčí motivy a příliš si nelámali hlavu s tím, co na to kdo (diváci) řekne. Přísně tajné premiéry (už samotný název je mimo mísu) jsou promarněnou příležitostí, jak vrátit do českého filmu jemnou situační komiku, bláznivý humor a nespoutanou fantazii, tedy obor, kterému Martin Frič před válkou (a během ní) kraloval. (28.03.2021)

Dvojice Sovák - Bohdalová a a jejich manželské patálie jsou vždycky zárukou zábavy. K zábavě přispívá i Čestmír Řanda, ačkoliv jen v podobě servisu, protože on sám vtipnej tedy moc není. Ostatní herci (včetně Kopeckýho a Menšíka!) nestojí tentokrát za řeč. Téma je takový lehkovážný a striktně vzato hloupoučký, ale český komedie asi tématicky nelze brát úplně vážně. Nevím proč, ale měl jsem z toho filmu takovej ten znuděně vděčnej pocit, jakej mívám na pláži u móře, kdy si čtu levnou a nenáročnou detektivku. Mimochodem, řekl bych, že skoro všem filmům ze zlatý éry 60. let je vlastní určitá velkosvětskost, postavy jezdí do USA a do Itálie, mluví se v některých scénách občas německy a jindy francouzsky a vůbec je přítomen takový kosmopolitní duch. Srandovní je v tomhle ohledu opakovaně Milda Kopecký, který očividně žádný jazyk neovládá a všechny přepečlivě simuluje. (06.12.2012)

Nápadité to bylo, ale že by to bylo k popukání,to nikoliv. Že by banda zlodějů pod vedení pana Jecha chtěla využítnápadů spisovatele detektivek, a ten s tím nakonec souhlasil, jen aby se chytili za nos ti, kteří mu upírali talent k psaní? Ovšemže se zde objevily satirické prvky, trošku tepající sapolečenské neduhy té doby i mravní charakter postav, byť nenápadné. Žádný z herců tentokrát nepřekročil svůj stín. (09.12.2019)

Kdyby to nebylo pojaté jako komedie, nehráli v tom čeští komediální herci (hlavně Jiřího Sováka nebo Vladimíra Menšíka si nedokážu představit ve vážné roli...), byl by to úplně skvělý film, protože příběh byl jedním z nejoriginálnějších, jaké jsem kdy ve filmech viděl. Jenže jako komedie to nějak nefungovalo, hlavně úplný závěr filmu byl podle mého názoru až moc úlet a příliš násilný (ale tank se povedl)... Mé hodnocení "Přísně tajných premiér" jako komedie je tedy nasnadě, ovšem kdyby to bylo natočené jako thriller, vůbec bych se nebránil pěti hvězdičkám. (22.12.2010)