Černobyľské denníky

Chtěla jsem tomu dát šanci. Vážně chtěla. Jenže styl "vezmu kameru a točím", už je dost ohraný, asi jako Schwarzenbergův pěvecký výstup… A mě to pomalu začíná unavovat. Když se hodně soustředím, zahlédnu jakousi čmouhu v záběru; tak nevím… byla to ta černobylská mutace, nebo jsem taky viděla jen (ne)zřetelný hovno. Jasný… je to hovno. No, nic… hážu na to bobek a jdu sledovat budoucí hvězdu SuperStar. (18.01.2013)

Škoda, že tvůrci neměli koule natočit to přímo v Pripjati. Srbské panelákové sídliště, kde se natáčelo, je sice hnusné dostatečně, ale přesto vypadá, že se v něm normálně bydlí a štáb jen řekl obyvatelům, ať nevykukují z oken. Chtělo by to především víc vegetace. Jinak film samotný je spíše průměrný horor, postavy se chovají hloupě, ale to už k žánru patří. Naštěstí NEJDE o "found footage" subžánr, takže se na to dá i koukat. Konec potěšil. (10.10.2012)

Nijak extra napínavá a vcelku neděsivá vybíjená puberťáků, ovšem s jednou zajímavostí. Bohužel se vůbec netýká děje:( Nicméně tvůrci bezesporu získali 1.cenu v soutěži: Natoč horor za babku. Herci naverbováni z lůzrů, kteří s vámi natočí kdejakou krávovinu jenom za stravu v pauze mezi neúspěšnými castingy. Exteriery sestávaly z dvou vypůjčených cigošských paneláků, kouska prořídlého lesíku vojenského výcvikového prostoru Doupov a několika muničních skladů. Sponzorem pořadu: Army bazar Starý Máteřov. No, do konce to určitě vydržíte, budete chtít totiž zahlédnout alespoň kousek z toho strašidlákovského bubáka, co tam snad někde pobíhá. A pokud ještě na tu radiaci nezemřel, pobíhá dodnes. Snad se nám ho podaří zahlédnout detailněji v druhém díle. (19.08.2012)

Oren Peli svého času se svou prvotinou Paranormal Activity docela zabodoval u některých fanoušků a milovníků found footage, takže bylo celkem jasné, že mu dost narostli křídla. Já však vůči němu zůstal zcela chladným, film se mi moc nelíbil a další jeho kousky, jsem dost dlouho míjel bez povšimnutí. Tentokrát sice do režisérského křesla usedl Bradley Parker a Oren si ponechal „jen“ scénář a produkci, ale kredit si v mých očích rozhodně nevylepšil. Zvláště když Černobyl a Pripjať jsou dodnes dosti ožehavým tématem (které mě dost zajímá) a sám se do těchto končin chystám podívat během příštího roku v rámci plánovaných toulek po Ukrajině. I proto bylo mé zklamání o to větší, že se tvůrci vydali natáčet úplně jinam. Jasně chápu, že natáčet v zamořené oblasti by jim tamní vláda zřejmě nedovolila, ale výběr lokace coby vojenského objektu kousek od srbského Bělehradu a staré ruské letiště v Maďarsku nebyli rozhodně tím pravým ořechovým a autentičnost tak byla v tahu. Což byl taky jeden z hlavních faktorů, proč se mi nelíbí ani tento film. Tím dalším byl i samotný příběh. Postavy mi nějak závratně k srdci nepřirostly, slušná atmosféra se tu objevila jen v několika momentech a po většinu času jsem se dost nudil. Pracovalo se tu jen s náznaky – což by mi zas až tolik nevadilo, alespoň mohla zapracovat divákova představivost, kamera taky nebyla nejhorší (taková scéna s medvědem v baráku sebou přinesla i jistou atmosférickou vložku), ovšem vzhledem k tomu, že spousta důležitých momentů se odehrává ve tmě, jen při svitu světla z baterky, bylo mnohdy vidět „starou belu“. A samotný závěr doslova vycucaný z prstu se mi nelíbil už vůbec. Chtělo to prostě mnohem více scén se psy a zmutovanými lidmi, i když vlastně nevím, jestli by to vůbec pomohlo… (18.05.2019)

Tohle už doslova ztrácí smysl - když se nejedná o žánr found-footage, proč je to natočené roztřepanou ruční kamerou? S její "autentickou" přítomností, která však není součástí děje, ztrácí Chernobyl Diaries veškerou působivost a stává se z ní jen zmatené a amatérské pobíhání vyprázdněným panelákovým sídlištěm. Bez atmosféry, bez napětí, bez strachu. Prostě nic. (20.10.2012)