Černobyľské denníky

Po tomhle filmu je to jasné. Evropa a zvláště rusky hovořící země mají spadeno na mladé americké turisty a většina z nich už svoji rodnou americkou půdu již více nespatří. Zvláště, pokud se nechají zlákat na exkurzi ukrajinského Černobylu, který i přes letité působení radiace po tragickém výbuchu jaderné elektrárny, není tak pustý a prázdný, jak se na první pohled nezkušeného a nadšeného amerického turisty hledajícího dobrodružství pro něj jistě v exotických končinách, může jevit. Děsivé tajemství, které nemělo spatřit světlo světa a je úzkostlivě střeženo armádními jednotkami, postupně vyplouvá na povrch v radiaci zamořeném prostoru a veselý výlet se mění v boj o holé životy. Působivý hororový příspěvek mísící realitu s fikcí je natočen velmi dynamickou kamerou, která evokuje dokumentární styl,který v tomto případě zaručeně funguje. Debutující režisér Bradley Parker zbytečně nezatěžuje diváka sáhodlouhým okecáváním, a po příjezdu do zpustošeného města zkázy, velmi úderně a napínavě rozehraje působivý a přímočarý boj o přežití. Kamera velmi často ukazuje jen to, co chce a zdařile navozuje dojem, kdy má divák pocit, že je přímým účastníkem akce. Byl jsem zvědavý a napjatý, co se v příštích okamžicích strhne, a zda se turistům podaří najít z toho pekla cestu ven. Nějaké to překvapení v podobě drastického konce nesmí chybět, a navíc neokoukaná herecká sestava to zahrála velmi uvěřitelně. Nejznámější z nich je asi populární zpěvák Jesse McCartney. Film mně hodně rychle utekl, nemá příliš rozvětvené dialogové pasáže, je napínavý, má spád, a tak nestihne nudit. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, když to před léty v Černobylu bouchlo, co se utajilo a co ne, a tohle téma doposud ještě žádný horor neřešil. Tenhle se toho nebál a přišel se zajímavým zpracováním známých faktů zabalených do kvalitního dynamického a napínavého hororu. Já si exkurzi po městě duchů dal s chutí. 100% (16.07.2012)

Tak už i Černobyl má oči, jen tentokrát nikoho nestraší horníci, ale zmutovaní sovětští jaderní inženýři. Ti ve filmu pronásledují šestici kluků a holek, které neznám a radostně hledím vstříc snu, že už ty ochotníky ani nikdy neuvidím. Navíc scénárista vyřešil dialogy velice pragmaticky, když napsal ve wordu čtyři dramatické a slohově pestré věty (Musíme najít ostatní. Dochází baterka v baterce. Proboha, oni se blíží. Tu pistoli musíš nejdřív odjistit) a následně na klávesnici hodinu zběsile mačkal ctrl+c a ctrl+v. Plusem Černobylských deníků je bezpochyby výprava a každý skalní fanoušek PC hry Stalker: Call of Chánov jistě se sentimentální hořkostí na patře ocení všechna ta malebná zákoutí vybydlených komunistických paneláků. Ačkoliv to tak do padesáté minuty vypadá, že se bude veškeré dění odehrávat na nároží ulice Kolji Lakatoše a Prospektu Vitalije Ivanoviče Demétera, nakonec se proběhneme i po reaktoru a určitě budete jako já už jen prahnout po tom, aby konečně v řídícím středisku elektrárny někdo stisknul to červené tlačítko s nápisem Jaděrnyj grib a umožnil tak nejméně půlce Evropy takovou kokotinu pro samý spad nevidět. (24.09.2012)

Tie filmové postavy sú tak strašne odvážne, ale hlúpe, až sa hanbím že som ľudského rodu. Ale to by asi ani neexistoval hororový žáner, keby jeho hrdinovia mali, resp. používali mozog a počúvali inštinkt. Tieto denníčky majú vynikajúci look ( samozrejme sa ale netočili v Černobyle ) a atmosféru neznámeho. Avšak čím ďalej ku koncu sa tieto prednosti vytrácajú a prichádza to, čo všetci diváci vedeli, ale predsa len dúfali v niečo originálnejšie. Úvodný potenciál sa stratil do neznáma. (04.08.2014)

Bida a nuda az ta lacinost uplne neskutecne bije do oci atmosfera nulova prvek prekvapeni nulovy obcas nejaka ta scena povedena par solidnich mutantu jinak slabota namet dobrej ale naprosto nevyuzitej jinak oficialni text distributora opet nezklame prej sokujici film plnej desu a hruzy no to teda fakt jo co na to rict no svanda no... (12.03.2013)

Trestuhodně nevyužitý potenciál pro vytvoření hutné atmosféry, kterou oblast Pripjaťi sama o sobě evokuje a nemusel by být ani s nižším rozpočtem takový problém jí vystupňovat. To by si ale museli dát autoři trošku práce a ne si jen vystačit s partičkou hysterických turistů, pár čoklama a leklou rybou. Když už se něco děje, tak pro jistotu nevíte co, protože vidíte akorát hovno. Škoda, že se byt‘ jen z poloviny neinspirovali takovým Stalkerem (raději herním). Mohla to být o level jinačí podívaná. (09.05.2013)