Hasta la vista!

Užitečný nic. Příběh je velmi prázdný, očekávaný a stoprocentně feelingový. Jenže smysl dívat se má. Kluci jsou perfektně zahraní a velice sympatičtí. A není to o brečení a litování, máte radost, že si to ti borci na vozíčku dávaj v podstatě ve stylu teenage american comedies. A jakožto je užitečný, aby to viděli zdraví lidé pro nasazení jiných brýlí směrem k invalidům, ještě víc to asi udělá radost postiženým. Tak trochu jako mustr, trochu poplácání do zad a hlavně konečně možnost ztotožnění se s cool postavami. A nevadí mi, že to není černohumorný jako Poslední skaut, protože tady jde o uvěřitelnost. A i tak je tady těch haha momentů dost. (08.01.2013)

,,NO, VĚC SE MÁ TAKHLE...LARS, JOSEPH A JÁ BYCHOM...SPOLU... CHTĚLI TROCHU CESTOVAT. CHCEME CESTOVAT JENOM MY TŘI. SAMI. JAKO VELCÍ KLUCI....“ /// Tři kriplové a ke všemu panicové. Přitom v El Cielo je (prej) bordel pro lidi jako jsou voni! Chlapci se už tak nějak chtěj postavit na vlastní nohy (u Josepha to zas takovej problém není, páč je jenom slepej…), ale co na to rodiče? … TO JE PIČOVINA! Absurdní situace chlapáci zvládaj s lehkostí či tak, jak jim to jejich (zdravotní) stav zrovna dovolí a někdy je dost těžký říct, co je vtipný, co černovtipný a co už morbidní (zvlášť pro mě). Road movie o cestě za snem, kvůli kterýmu stojí i umřít. Amíci jezděj do Bangkoku, Indové do Evropy, tak proč by BELGIČTÍ kriplíci nemohli do Španělska? Slzu? Asi jo. Ale je to taková ta smutně šťastná kroupa za 3a½!. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V NEDOTKNUTELNÝCH bylo málo postiženejch. 2.) Páč tvrdím, že na nebeskou bránu se nemá klepat, ale rovnou vejít. 3.) Přemejšlím, jestli se dá sexem vyléčit rakovina (hele upřímně – nevím jak na tom seš, ale moc bych to neprotahoval…). 4.) Thx za titule ,,Okoun“ a ,,jives“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (27.08.2012)

„Je důležitý jet na ten výlet. Co mám dělat? Stejně umřu, s tím nic nenadělám. Ale do tý doby si budu dělat, co chci. Zaprvý, chci do El Ciela. Zadruhý, nechci umřít jako zkurvenej panic. Zatřetí, sex léčí rakovinu.“ - „Fakt?!“ Nezáleží na překážkách, touha dosáhnout cíle je daleko silnější! Už úvodní scéna s ňadry v pohybu ukáže, po čem hlavní hrdinové nejvíc touží. A těm 3 panicům, kteří jsou limitováni handicapem, se snad ani nedá moc divit, nebo jim dokonce vyčítat „povrchnost“ jejich tužeb. Nemluvě o tom, že v téhle roadmovie jsou důležité jak cesta, tak cíl. Od příjezdu náhradní ošetřovatelky navíc začne být cestovatelům stále víc jasné, že tenhle výlet se nebude vyvíjet dle původního plánu…Hasta la vista! baví mixem emocí, neb film je hořký, smutný, ale také vtipný a odlehčený. Je fajn, že handicap hlavních hrdinů zde není jen z důvodu laciného citového vydírání. Spíš je to o možnosti vcítit se do pocitů zúčastněných (kamarádů, ošetřovatelky, příbuzných). Konec se sice dal čekat, výsledný dojem to ale příliš nepokazí, dám solidní 4*. (28.08.2022)

Docela jsem se bála...všechny recenze a popisky filmu naznačovaly, že půjde o rádoby crazy komedii a smršť šílených vtipů na hranici taktnosti a respektu... Byla jsem ale mile překvapena, velká většina příběhu spíše než frašku pohrávající si s tím, co divák ještě unese, přináší neskutečně citlivě vyprávěný příběh. Nadšení, zklamání, přátelství, láska i touha po dobrodružství se tu s vyváženě proplétají v kouzelný příběh, který si dává velmi dobrý pozor, aby sice pohnul s naší duší, ale neupadl do sladkobolných klíšé dodávajících spíše odporně lepkavý pocit po celém těle... (13.10.2012)

Bezesporu zajímavá sonda do života handicapovaných, která na první pohled vypadá lacině (viz stokrát omleté téma panictví), ale ve skutečnosti je to trochu o něčem jiném, což je nejlépe znázorněno na příkladu Josepha. Ale nebudu dál spoilerovat. Nejvíc mě zaujala postava Larse a také jeho mladší sestry, byla to malá rolička, ale zajímavě napsaná i skvěle zahraná. Humoru není zase tolik, jak bych očekával, ale o to více oceňuji, že tvůrce v tomhle ohledu na nic netlačí a nechává jen na divákovi, kdy a čemu se bude smát a neservíruje žádný povinný sentiment, čehož si cením asi nejvíce. Vážné scény se v rychlém sledu střídají s humornými, leckdy jsou situace tak absurdní, že je otázka, zda se ještě jedná o komické. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale protože road movie mám docela rád a část námětu je vypůjčená z mého oblíbeného Klepání na nebeskou bránu, dávám nakonec slabší čtyři. (04.09.2012)