Hasta la vista!

Veľmi rozpačitý snímok. Porovnávačke s Nedotknuteľnými sa asi nevyhne. Tamto bola tiež dobrá blbosť, ale mala viac svetlých a zábavných momentov ako toto. Tu sa veľmi ide po citoch, čo po asi hodine už prestane diváka baviť. Kopec absolútne nepotrebných scén ( sprcha) ma unudilo k smrti. Fakt kvalitne spravené bola tá atmosféra v bordeli. Herci fajn, celkom vierohodne hrali. Neviem, nejak sa ma to nedotklo. 2 z 5 (10.01.2013)

Hořkosladká belgická komedie / drama / road movie, inspirovaná skutečným příběhem, o cestě třech handicapovaných paniců – jednoho slepého, druhého na vozíku těsně před smrtí a třetího zcela ochrnutého – do Španělska za sexem, přičemž je na cestě doprovází ošetřovatelka Claude kypřejších tvarů. Všichni čtyři zažijí spoustu dobrodružství i poznání, chvil nádherných i trpkých. ~ Cesta je důležitější než její cíl. Putování hrdinů je protknuto černým humorem, nutno říci vkusným, s akcentem umět si dělat srandu sám ze sebe. Humor je zde prostředkem k vyrovnání se s nelehkou životní situací, prostředkem k upevňování přátelství mezi aktéry, neboť právě oni jsou příklady v onom umu dělat si srandu ze svých handicapů i ze světa. HANDICAP zde není brán tragicky a už vůbec ne jako hlavní charakteristika postav, hrdinové jsou specifickými postavami, jež disponují dobrými, avšak i špatnými vlastnosti. ~ Hasta la vista! vypráví příběh o přátelství a obětování se pro kamaráda, o sobeckosti, o lásce, o touze po životě bez starostí = bez handicapu. A ten prvotní impuls pro uskutečnění této cesty – chtíč, dychtivost jet na jih za kurvama, je v konečném vyznění přeci jen vedlejší… A to je dobře! Hasta la vista! (02.09.2013)

Neznámi herci, neznámy režisér, ale vinikajúci výsledok. Už úvodné podanie dvoch mladých žien bežiacich po pláži sa nieslo v duchu prívetivého detailného snímania, ktorému ostal Geoffrey Enthoven verný počas celého filmu, čo ma ozaj prekvapilo. Okrem toho z filmu vyžaruje neskutočný humor a emócie, ktoré sa zdajú byť nevyčerpateľným zdrojom a úžasným prínosom. Dopĺňanie spomenutých detailov a nenáročnej, no výstižnej hudby vytvorilo podmanivú atmosféru. Tisíc hviezdičkový hotel Cloudy, či úloha malej super sestry sú len niektoré spomenuté predmety v dobre skonceptovanom dobrodružstve. Ponúknutý obraz postihnutých chlapcov dostáva skutočný rozmer v ktorom je výborné zobrazená realita, s ich chybami ale aj prednosťami, kde nad všetkým vyhráva ich túžba konečne "skórovať". Myslí, že film určitým spôsobom chytí za srdce takmer každého diváka, keď nie humorom tak drámou a to aj napriek tomu, že nepatrí do komerčných filmov s hviezdnym hereckým obsadením. Záverečné hodnotenie 70%, pretože niečo také sa len tak hoc kedy nevidí a navyše Hasta la Vista prekonala aj pána vozičkára z Nedotknuteľných. (12.12.2012)

Po remaku Come As You Are(2019) jsem se rozhodl kouknout i na originál. Přiznávám se ale že po shlédnutí obrázků ze zdejší galerie se mi do filmu moc nechtělo. Zvolení herci mi nepřišli moc sympatičtí. I přesto jsem se rozhodl dát filmu šanci. Nakonec se musím hercům na dálku omluvit na první pohled(z obrázků) mi sice moc sympatičtí nebyli ale ve filmu si moje sympatie získali poměrně brzy. Co se týče příběhu(jelikož jsem viděl prvně remake) je to až na pár drobných nuancí totéž. Co se týče dějových linií i zde je linka dramatická i komediální. Zde ale jasně vítězí ta dramatická. Oba dva filmy jak originál tak remake Come As You Are (2019) je i film Adios Amigos( z roku 2016 na ten se ale nechystám nejspíš stejně nejsou ani cz titulky) to mají u mě shodně za 4hvězdy. Normálnímu(běžnýmu) divákovi sedne asi víc originál. Diváci co mají raději "drsnější" humor sáhnou možná raději po remaku, kterej je pojatej celkově víc do komedie ikdyž i dramatická linka tu hraje samozřejmě svoji roli. (11.09.2023)

Střídání emocí, hodně humoru a trochu toho vážného. Vše v citlivě zábavném mixu si nijak nedělá legraci z postižených, jen ukazuje, že mohou prožívat úplně normální pubertu. Parádní road movie, která podle mě měla skončit trochu jinak, jinde. Ale chci to vidět znovu, chci si zopakovat své oblíbené scény. Z obrazů, které mám stále před očima, je na prvním místě chycení otce za ruku. Taková banalita a přitom taková síla. (03.01.2015)