Hasta la vista!

Noo tento typ komedií mám rád jenže toto bylo něco uplně jiného než bych čekal . Zpočátku jsem byl nadšený . Postižení co jedou do bordelu , ale během chvíle to moje nadšení opadlo . Prakticky žádný humor , žádné trapné situace a když už to vypadá že by z toho mohlo něco vzejít tak zase nic . ( 13:5.14/MAC ) (13.05.2014)

Neznámi herci, neznámy režisér, ale vinikajúci výsledok. Už úvodné podanie dvoch mladých žien bežiacich po pláži sa nieslo v duchu prívetivého detailného snímania, ktorému ostal Geoffrey Enthoven verný počas celého filmu, čo ma ozaj prekvapilo. Okrem toho z filmu vyžaruje neskutočný humor a emócie, ktoré sa zdajú byť nevyčerpateľným zdrojom a úžasným prínosom. Dopĺňanie spomenutých detailov a nenáročnej, no výstižnej hudby vytvorilo podmanivú atmosféru. Tisíc hviezdičkový hotel Cloudy, či úloha malej super sestry sú len niektoré spomenuté predmety v dobre skonceptovanom dobrodružstve. Ponúknutý obraz postihnutých chlapcov dostáva skutočný rozmer v ktorom je výborné zobrazená realita, s ich chybami ale aj prednosťami, kde nad všetkým vyhráva ich túžba konečne "skórovať". Myslí, že film určitým spôsobom chytí za srdce takmer každého diváka, keď nie humorom tak drámou a to aj napriek tomu, že nepatrí do komerčných filmov s hviezdnym hereckým obsadením. Záverečné hodnotenie 70%, pretože niečo také sa len tak hoc kedy nevidí a navyše Hasta la Vista prekonala aj pána vozičkára z Nedotknuteľných. (12.12.2012)

Hořkosladká belgická komedie / drama / road movie, inspirovaná skutečným příběhem, o cestě třech handicapovaných paniců – jednoho slepého, druhého na vozíku těsně před smrtí a třetího zcela ochrnutého – do Španělska za sexem, přičemž je na cestě doprovází ošetřovatelka Claude kypřejších tvarů. Všichni čtyři zažijí spoustu dobrodružství i poznání, chvil nádherných i trpkých. ~ Cesta je důležitější než její cíl. Putování hrdinů je protknuto černým humorem, nutno říci vkusným, s akcentem umět si dělat srandu sám ze sebe. Humor je zde prostředkem k vyrovnání se s nelehkou životní situací, prostředkem k upevňování přátelství mezi aktéry, neboť právě oni jsou příklady v onom umu dělat si srandu ze svých handicapů i ze světa. HANDICAP zde není brán tragicky a už vůbec ne jako hlavní charakteristika postav, hrdinové jsou specifickými postavami, jež disponují dobrými, avšak i špatnými vlastnosti. ~ Hasta la vista! vypráví příběh o přátelství a obětování se pro kamaráda, o sobeckosti, o lásce, o touze po životě bez starostí = bez handicapu. A ten prvotní impuls pro uskutečnění této cesty – chtíč, dychtivost jet na jih za kurvama, je v konečném vyznění přeci jen vedlejší… A to je dobře! Hasta la vista! (02.09.2013)

Solidní práce. Vozíčkářské Prci prci prcičky ve velmi kultivovaném duchu a se spoustou nepříjemných podtónů a minimem žebrání o soucit s hendykepovanými. Škoda trochu pracovního střihu a iritujícímu sklouzávání k sentimentální roadmovie, ale na to, jak je to předvídatelné, to vlastně udržuje obdivuhodné dekórum. Šlo z toho ale nepochybně vytěžit víc - hlavně z výtečně zahraných postav, jimž vévodí vrcholně nesympatický asociální, panovačný a frackovitý Philip. (20.09.2012)

Zase taková pecka to nebyla. Čekal jsem hodně bláznivou jízdu, když to má takový základ, ale občas jsem radši přepnul na celkem nudný fotbal. Vtípky na adresu postihů byly občas zdařilé a díky slepci jsem se párkrát zasmál víc, než jsem čekal. Jenže dva z postihů byli pěkní sráči a dramatická poslední část mě nechávala chladným. Někde v kině se spoustou podobně laděných lidí okolo by to asi bylo lepší, ale v telce trochu lepší půrměr. (04.09.2015)