Blaženosť

„Všichni chceme být šťastní. Vlastně všichni chceme jen dvě věci. Vyhnout se bolesti a být šťastní.“ Hlavní hrdince (výborná Rohrwacher), která si mohla odškrtnout obě věci, se v momentě veškeré štěstí rozplyne jak pára nad hrncem, a musí zmizet pryč. Uprchlice (z nějaké bývalé sovětské republiky?) se dostane do Berlína, a zprvu to na velký zázrak nevypadá. Pak ovšem potká sympatického, mladého bezdomovce…No, svým způsobem to na někoho může působit jako taková trochu drsnější pohádka (o chudém princi, který utíká před problémy, a rovněž nepříliš bohaté princezně, co nepoužívá špendlíky na nástěnku), na druhou stranu se na ni příjemně dívá, ačkoliv divák čeká, kdy se něco pokazí. A když jde do tuhého, teprve se ukáže, kdo uteče od problémů (ačkoliv řešení není úplně „adekvátní“ situaci)…no a tady jsme zas zpátky u pohádky, protože vyřešení „případu“ vyznívá trochu naivně (o takovém „zakopávání“ za bílého dne ani nemluvím), ale celkový dojem to vzhledem k vývoji zas tolik nepokazí, takže končím na slabších 4*. (20.10.2019)

Kam až jste ochotni zajít pro milovanou osobu? O dvou ztracených duších, které spojuje osamělost a nevlídná minulost. Prostitutka a vystajlovaný bezdomovec (ten šátek bych prosila!) - zní to jako americká lovestory a v mnohých ohledech je to ještě více sentimentálnější a přehnanější, než hollywoodské limonádky. Ale nenechte se zmást romanticky naladěnou strunou, konec je tak morbidní, že budu mít před očima ty výjevy ještě dlouho. Nebýt toho, tak bych byla ochotná dát i čtyři hvězdičky. Na druhou stranu tak alespoň Gluck pěkně vybočuje z řady. Hlavním přešlapem filmu je ale nepřesvědčivá hlavní herečka, která už u prvnotních scén působí prkenně a neuvěřitelně. Nejemotivnější scéna filmu je jednoznačně ta s mrtvým Byronem ( druhý německý film za dlouhou dobu a zase smrt psa ?! )SPOILER Když už nic jiného, tak jsem přišla na to, že když v Německu rozřežete na kousíčky někoho jiného, tak vám to projde a ještě vás budou druzí obdivovat, pokud to bude z lásky.;)) A už vím, co je whoop-di-do! PS: Němci jsou divní. (14.03.2013)

Německý film s krásnou a excelující Albou Rohrwacher a příběhem, který nám připomíná, že štěstí není jen o práci, penězích a bazénu na zahradě s anglickým trávníkem. Sice začíná docela drasticky, ale pouze na úvod a na okamžik pro uvedení postav. Zbytek filmu už se pak nese v uvolněném a příjemném rytmu. Ideální podívaná na nedělní odpoledne, víc v tom ale nehledejte - žádná hluboká myšlenka, žádná vážná dilemata, životní bilancování ani nic podobného, co je v módě dnes. Herci, kamera, láska, o tom tenhle film je. (19.08.2014)

Jen kvůli tomu, že se ve filmu objevuje časté téma těchto evropských "malých" filmů (jeden je utečenec z Východu, druhý taky nebo třeba bezdomovec) nemá cenu film sledovat. Hlavní hrdinka je opravdu hodně nesympatická a těžko jsem si k ní hledal vztah. Zábava začíná teprve když dojde ke "zločinu". To, jak je to zpracované je opravdu zábava a také to nutí člověka přemýšlet co všechno by on udělal pro lásku. Ke konci to už zase plyne stejným tempem jako zpočátku, ale zamhouřím oko a vzuhledem k výše zmiňovanému přidám jednu hvězdičku. (28.04.2013)

Umělecky emotivní úvod a morbidní závěr ve filmu Štěstí skvěle fungují a pro mě byly příjemnou změnou (oproti obvyklému schématu komediální začátek-stupňované neštěstí). Hlavní nedostatek ale vidím v problematice prostituce, která je zde pro zjednodušení oproštěna od hamižných pasáků, tvrdých drog a neméně tvrdé konkurence (pro srovnání např. kniha Dušemrdi). Malicherně se taky nedokážu přenést přes to, že i když je Kall žebrák-vegetarián, který přežívá hlavně na pivu, má břicho jako valchu a biceps velikosti dětské hlavy. (19.10.2012)