Stárnoucí gigolo

Jeho nový /pracovní/ poměr. Milenec ranní, odpolední, večerní... Žádný asketa slasti, svátosti. Plná náruč pomyšlení, voňavosti, které se nestanou iluzí. Miláček žen, které s ním/po něm rády vzdychají. Málomluvný, ale chápavý. Rajský společník. Empatický zahradník. Potěšitel - utěšitel. Šlechtitel dámských duší, který když jimi prostupuje, sjíždí níž, do hlubin, intimita postupuje výš a výš. Vynese ho na špici, na trůn vrcholné důvěry katarzního úspěchu. (05.08.2018)

Podzimní New York v teplých odstínech, hravý džezík a Woody Allen coby neortodoxní obyvatel židovské části Brooklynu, otec snad deseti malých černoušků a také majitel upadajícího antikvariátu, nezapře obchodního ducha předků, přetaví náhodnou poptávku v nabídku a sobě i svému jedinému zaměstnanci hbitě změní pracovní náplň - stane se pasákem a věkově mírně pokročilý Fioravante jeho děvkou... a nevedou si vůbec špatně. Výhody nové živnosti i úspěch u fešných klientek galantnímu gigolovi mírně zkomplikuje seznámení s vdovou po rabínovi, jeho manažer se zase stane terčem žárlivosti bdělého strážce židovské občanské patroly... Relaxační jednohubka kombinující Woodyho komično a Turturrovu melancholickou poetiku. (23.11.2014)

Linia s gigolom Turturrom, jeho pasakom Allenom a ich vzajomne rozhovory su v takom typickom zabavnom Allenovskom style aj ked na jeho majstrstyky to zdaleka nema. Ovela lepsia je romanticka linia s Vanessou Paradis, ktora je nabita emociami. Skoda, ze vo filme ma tak maly priestor. Keby sa cely film venoval len jej, tak to mohla byt prekrasna romantika. Takto je to len prijemna Allenovska jednohubka, ktoru nahodou nenapisal Allen. 6/10. (30.10.2016)

Stárnoucí gigolo aneb "Šlechtitel dámských duší" jak trefně napsala Andrii je film pocitový, melancholický s přesnou dávkou ironie a skvělých dialogů a naprosto uchvacující, krásnou a křehkou Vanesskou, která byla pomyslnou třešinkou na tomto výborném filmovém dortíku. Chutnal tak, že jednou stačit nebude. (07.08.2018)

John Turturro má tak výrazně allenovský rukopis, že se nechce věřit, že to doopravdy napsal a režíroval on a Woody Allen v tom ,,jen" hrál. Stejný druh humoru, stejně ironický pohled na stárnutí, vztahy i život, stejně sarkastické dialogy, obsese krásnými ženami i erotikou, podobná hudba a uhranutí New Yorkem... Příběh je to vlastně banální, v něm není síla Turturrova/Allenova snímku, ta je v eleganci, s jakou je zahrán a vyprávěn. V žánru allenovské komedie se John Turturro s Fading Gigolo překvapivě neztratil... (28.05.2015)