Dogani

V máloktorom filme divák nájde toľko násilia, bezmocnosti a beznádeje ako v Dogani. Výsledným pocitom je depresia, pretože počas života príliš často sledujeme príbehy končiace happy endom, a ten sa v tomto prípade, ale ani v živote, nekoná. Južná Kórea je na opačnom konci zemegule a mohlo by to zvádzať k tomu, že ide o nejaký regionálny problém, ktorý umožňujú kultúrne a politické odlišnosti. Ale nie. Aj na našom malom svojstojnom Slovensku máme podobný prípad resocializačného zariadenia Čistý deň. Odlišnosť spočíva prakticky iba v tom, že tam išlo o hluchonemé deti, a u nás o chovankyne, ktoré prešli drogovou závislosťou. Ale inak, ako cez kopirák. Vrátane liknavosti pri vyšetrovaní a nulového odhodlania k potrestaniu vinníkov. Filmy tohto druhu sú užitočné, aj keď dobrú náladu po záverečných titulkoch nemôže očakávať nikto. (12.04.2019)

Mentálně postižené, hluchoněmé děti málokdy řeknou ne, a tak ředitelovat v jejich ústavu je pro pedofila skutečné rito! Nikdy bych si nepomyslel, že to někdy napíšu, ale tohle je opravdu hustý a výživný korejský film! Žádné obvyklé opičí čurákování, žádný rýžožroutský patos, jen drsné a mrazivé Requiem pro šikmookou panenku! Pravdou je, že si sice mentála představuju spíše jako Hrzánovou, co si tahá Holuba a ťamani zde obsadili snad ty nejrozkokošnější děti, které nepochybně vyhrály jihokorejskou kvalifikaci Miss pederast, avšak to nepatrné ždímání emocí je v tomto případě absolutně na místě. (12.03.2012)

Tohle je tak děsivě mrazivé drama, že člověk nemá na výběr dát nic jiného než plný počet hvězd. Dětští herci zde zahráli na výbornou a obdivuji je za to, že dokázali hrát v něčem tak strašně psychicky náročném. Zasloužili by si nějakého korejského Oscara za nejlepší herecký výkon. Po zhlédnutí tohoto filmu mi v hlavě nabíhalo spoustu otázek, byl jsem znechucen, že se něco takového může ve světě dít a říkal jsem si "Proč žijí mezi námi takové hyeny a proč jim vše prochází bez ujmy?" (23.06.2013)

Extrémně brutální, graficky násilný a psychicky nátlakový snímek natočený podle skutečné události. Korejci zpracovávají téma zneužívání dětí ve speciální škole místním ředitelem a jeho podřízenými nepokrytě brutální formou až se v divákovi chvílemi zastavuje dech a odvrací zrak od obrazovky. Nejedná se však o prostý a rádoby šokující exploiter, ale silné, těžkotonážní hororové drama, kdy sledujeme postupné vazby hlavních zápornách postav, "ruka ruku meje", v podstatě taková "domácí mafiánská školka", která umožnuje sadistickým a úchylným hajzlům páchat na dětech ty nejodpornější možné zločiny pedofilního charakteru. U filmu se nebudete bavit ...budete zuřit, nadávat, doufat, kroutit hlavou, skřípat zuby, zatínat pěsti a plakat ... Nic z toho vám to ale platné nebude, stejně jako nevinným dětem, které si muselx projít nehorázným očistcem a peklem hned na začátku svého života ... (30.07.2014)

Pokud jste před zhlédnutím filmu Dogani měli dobrou náladu, tak vězte, že po doběhnutí závěrečných titulků ucítíte tu nejtrpčí hořkost v ústech! Tento snímek vás totiž chytne za srdce! Ono již filmařsky se jedná o precizní podívanou ve všech ohledech, na každém záběru je vidět, že za kamerou seděl mistr svého oboru. No a přičtěte k tomu tak závažné téma vycházející ze skutečných událostí a máte zaděláno na žánrovou pecku! Hlavní hrdina nesmírně sympatický, divák s ním soucítí po celou stopáž a jen nevěřícně kroutí hlavou při sledování prohnilosti celého systému, která se táhne až k těm nejvyšším místům. Emocionálně tíživý zážitek, ty naturalistické scény zneužívání těch hluchoněmých děcek ve mně budou ještě dlouho rezonovat. A ten konec? Člověk fakt nenachází slova, ta nespravedlnost zde byla doslova hmatatelná! Doufejme, že justiční systém se v Jižní Koreji díky tomuto případu změnil. Doufejme...Kinematografický skvost. 9/10 (20.09.2021)