Nádherné bytosti

Začátek na mě působil lehce podivně, ale potom se film postupně rozjel. Problém je, že vše vrcholilo tak okolo poloviny stopáže. Potom už bylo všechno takové natažené a mdlé. To co se mi celkem líbilo, byly některé efekty a celkově prostředí. Knihu jsem nečetla a ani nevím, jestli bych si jí chtěla přečíst i když je pravda, že by mě zajímalo jako jsou jednotlivé postavy popsané, protože opravdový prostor ve filmu dostala jen hlavní dvojice. Další obrovské plus je Emma Thompson. Nemám nejmenší tušení jak se mohla dostat ke snímku tohoto typu, ale zahrála to excelentně. Za mě to jsou trochu silnější dvě hvězdy. ----Lena: "Did you ever love me mama?" Sarafine: "Ah, .. You know I don't remember.. Ahmm.. No mother does, really. Its not easy, you know. Pushing another female out of your body, a younger more perfect version of yourself, with every option and no mistakes." ---- (01.06.2013)

Upřímně, když jsem viděla první polovinu chtěla jsem dát filmu 1-2*, ale druhá polovina byla skvělá. Četla jsem i knížku a i když tu byly věci pozměněné, líbilo se mi to možná i víc. Ale stejně mi vadilo, že někdy hráli hlavní postavy dost prkeně, ale konec to vynahradili. Také to mělo nádherné efekty a krásné zakončení. (27.05.2013)

Ó můj bože, takovou spoustu času jsem promhrala studováním Twilightu, Hunger Games a přidružených podniků, když jsem ve skutečnosti hledala tohle! Přivedl mě sem fakt, že soundtrack dělal Dhani Harrison, takže žádný kontext a očekávání ohledně povahy příběhu - a ejhle, nadpřirozená fikce pro dospívající mládež otagovaná slovy "láska, čarodějnice, prokletí, čarodějové, zlo", kde postavy nejsou modelové a je možno se s nimi ztotožnit, vychází ze zajímavého detailního prostředí, které všemu dodává vlastní chuť, a pronásleduje (pursue) opravdové a magické životní hodnoty. Formálně film žádné prahy nepřekračuje. V návaznosti některých scén a vůbec dramaturgii jsou taky nějaké skoky/schody, které nevypadají jako záměr, i když se tak tváří, ale jsou spíše nezvládnuté. Ale tematicky to mají v pořádku, včetně toho reverendova kázání. Vizuálně vypadá tak, jako když si patnáctiletý člověk začne sám kreslit a ještě neví ani o existenci expresionismu, ale aspoň jsou všechny domy porostlé schnoucími vistáriemi. Řemeslně nijak nevybočuje a asi těžko by ho člověk v záplavě dalších identifikoval, ale alespoň nemá svoje diváky za idioty, což velmi oceňuji. A také oplývá docela temným smyslem pro humor a umí být i docela autenticky děsivý, což je velmi osvěžující. (Když to napíšu takhle, zní to velmi akademicky - skutečnost je taková, že jsem během promítání pobíhala po pokoji, zalykala se náhlými pocity štěstí a vřískala "to je skvělý, to je skvělý".) Tam, kde ostatní alchymisté tohoto žánru pořádají opulentní bitvy o osud celého světa čítající myriády vojáků plastových modelů a modelek bez osobností na pozadí fantastických kýčovitých exteriérů se zdejší tvůrci drží hesla, že v jednoduchosti je síla. Estetika Nádherných bytostí vychází z romantismu (toho opravdického rozervaného ve zříceninách) a gotického románu. Bledá dívka v černém s vlasy vlajícími v bouři - odlehlý dům v pralese na kopci, kde se dějí zázraky - síla přírody pomáhá proti ignorantům většinové společnosti. Není to nic, co bychom "ještě nikdy v životě neviděli", ale je to pokorné a dospělé (a taky pěkně padlé na hlavu - v tom nejpozitivnějším slova smyslu). A takový skvělý pár mladých milenců, ó bóže, první pořádné intimčo a udeří tam blesk a hoří cedule poslední záchrany. A já nevím, jak vy, ale už jsem se naučila i oceňovat, že když v tomto filmu někdo zmokne, tak v následující scéně je pravdu zelený a zplihlý a nenalíčený, což už je v dnešní době kvalita, kterou bys sotva pohledal. (-"I said get away from my boyfriend, you witch!") "Our words, our language cannot explain all that there is." (21.09.2014)

Preboha, na čo som sa to ja dal? Aj keď som od toho nečakal žiadne zázraky, takže skôr som si pripúšťal milé prekvapenie, ale čo sa z tohto vykľulo, to bola nehorázna blbosť! A pritom prvá polhodina ma úplne zaujala, a potom prišiel "osudový dotyk" alebo ako to nazvať a razom celé nadšenie upadalo, upadalo, až pod úroveň akéhokoľvek záujmu. Mal som chuť to vypnúť, ale stále som veril, že možno sa to ešte nejako vráti do normálu - no nevrátilo sa. Hrôza! Jediné na čo sa tu dalo pozerať bola Alice Englert, ktorá stvárnila Lenu. Fantasy nepatrí medzi moje obľúbené žánre, ale čo je veľa, to je moc... Horrible Creatures ! (05.10.2013)

Takže to bychom měli Stmívání s upíry a vlkodlaky, Stmívání s emzáky a teď Stmívání s čarodějkami. Recept jak to uklohnit je stále stejný. Parta hezounů, láska na první pohled opsaná z deníčků pubertálních čtenářek „bravíčka“, nebo co to dneska „čtou“, a celé to zabalit do laciných pouťových triků, které se bohužel bezradně točí kolem faktu, že se Krasoň a Krasomila opravdu a fakticky milují a ani spojené síly temnot s tím nehnou. U této stmívací variace jsem měl pocit mohutného nádechu, po kterém následuje dlouhý nepřerušovaný výdech. Slibný začátek plný náznaků a dokonce se závanem atmosféry, se totiž začne po slibné rozehrávce hroutit a navzdory nástupu čarodějnických posil a několika lehce působivých momentů je čím dál tím větší nudou a ptákovinou. (25.12.2013)