Nádherné bytosti

Knihu jsem nečetla a film se mi vcelku líbil. Milá fantasy. Necítím v něm lacinost, odfláknutost, trapnost ani nudu. Emma mě moc potěšila. Nádherná, temná bytost se skrývala v této famózní herečce. Já nevidím jediný důvod, proč odsoudit snímek určený puberťákům. V dětství nás bavilo něco jiného, v dospělosti nás baví něco jiného a v době dospívání jsme byli taky někde úplně jinde a tohle bylo povedené. (13.06.2016)

Šílená nuda, kterou nespasí takřka nic. LaGravenese sice nabízí solidní vizuál a efektovou stránku, ale to mu absolutně není nic platné. Moc se mu nedaří vytvořit ta správná tajemná atmosféra a nedokáže ani zajímavě a uspokojivě vysvětlit celou mytologii a fungování Zaklínačů. Po celé dvě hodiny opravdu ničím nezaujme a není se čeho chytit. Všechno působí zmateně a divně. Obsazení se moc nepovedlo - Alice Englert je roztomilá, ale chemie mezi ní a Ehrenreichem nefunguje, protože on je zoufale nevýrazný a křečovitý. Irons a Thompson jsou výteční, co ale dělají v tomhle filmu, nechápu. Jednohubka pro teenagery, která opravdu není ničím víc, ač se o to hodně snaží. Bohužel zklamání. 30% (15.02.2013)

Možná mám jen pomyslné krámy, že mi tenhle tejden připadají všechny filmy zdlouhavé, i Beautiful Creatures se každopádně k mé touze po střihačských nůžkách přidávají. Krátila bych alespoň o dvacet minut. Začátek mě každopádně bavil, pak se odhalilo tájo a od té doby mi připadalo, že sleduju světlejší verzi Dark Shadows od Burtona. Každopádně jsem se vesměs bavila, celkem milá pohádka, která nepřekvapí nikoho, kdo sjíždí pohádky častěji než psi lejtka, ale ani není prokletá natolik, aby unudila k smrti. Párkrát jsem se i pousmála, ačkoli více méně v tichosti, ono to ani jinak nešlo, holčičí smích Aldena Ehrenreicha mi stačil :) 60% (07.08.2013)

Ó můj bože, takovou spoustu času jsem promhrala studováním Twilightu, Hunger Games a přidružených podniků, když jsem ve skutečnosti hledala tohle! Přivedl mě sem fakt, že soundtrack dělal Dhani Harrison, takže žádný kontext a očekávání ohledně povahy příběhu - a ejhle, nadpřirozená fikce pro dospívající mládež otagovaná slovy "láska, čarodějnice, prokletí, čarodějové, zlo", kde postavy nejsou modelové a je možno se s nimi ztotožnit, vychází ze zajímavého detailního prostředí, které všemu dodává vlastní chuť, a pronásleduje (pursue) opravdové a magické životní hodnoty. Formálně film žádné prahy nepřekračuje. V návaznosti některých scén a vůbec dramaturgii jsou taky nějaké skoky/schody, které nevypadají jako záměr, i když se tak tváří, ale jsou spíše nezvládnuté. Ale tematicky to mají v pořádku, včetně toho reverendova kázání. Vizuálně vypadá tak, jako když si patnáctiletý člověk začne sám kreslit a ještě neví ani o existenci expresionismu, ale aspoň jsou všechny domy porostlé schnoucími vistáriemi. Řemeslně nijak nevybočuje a asi těžko by ho člověk v záplavě dalších identifikoval, ale alespoň nemá svoje diváky za idioty, což velmi oceňuji. A také oplývá docela temným smyslem pro humor a umí být i docela autenticky děsivý, což je velmi osvěžující. (Když to napíšu takhle, zní to velmi akademicky - skutečnost je taková, že jsem během promítání pobíhala po pokoji, zalykala se náhlými pocity štěstí a vřískala "to je skvělý, to je skvělý".) Tam, kde ostatní alchymisté tohoto žánru pořádají opulentní bitvy o osud celého světa čítající myriády vojáků plastových modelů a modelek bez osobností na pozadí fantastických kýčovitých exteriérů se zdejší tvůrci drží hesla, že v jednoduchosti je síla. Estetika Nádherných bytostí vychází z romantismu (toho opravdického rozervaného ve zříceninách) a gotického románu. Bledá dívka v černém s vlasy vlajícími v bouři - odlehlý dům v pralese na kopci, kde se dějí zázraky - síla přírody pomáhá proti ignorantům většinové společnosti. Není to nic, co bychom "ještě nikdy v životě neviděli", ale je to pokorné a dospělé (a taky pěkně padlé na hlavu - v tom nejpozitivnějším slova smyslu). A takový skvělý pár mladých milenců, ó bóže, první pořádné intimčo a udeří tam blesk a hoří cedule poslední záchrany. A já nevím, jak vy, ale už jsem se naučila i oceňovat, že když v tomto filmu někdo zmokne, tak v následující scéně je pravdu zelený a zplihlý a nenalíčený, což už je v dnešní době kvalita, kterou bys sotva pohledal. (-"I said get away from my boyfriend, you witch!") "Our words, our language cannot explain all that there is." (21.09.2014)

Naprostá pecka. Do poslední chvíle před začátkem projekce jsem neměl tucha, o čem tenhle film je, kdo ho natočil, kdo v něm hraje a o co tam půjde. Přesně jak to mám rád - dostal jsem v práci dva lupeny a vydal se do kina natěšen a nekontaminován cizími názory z vyčtených recenzí odevšad možně. Už po prvních záběrech bylo jasno, že tohle bude můj cup of tea. Supr obsazení, hromada srandy, podařené triky, kamera i celkový vizuál. Film je slabší pouze v takových těch otravných užvaněných sekvencích, kde se vykládá o tom, jak jsou lidi zkažení a kdesi cosi. Nejlepší stránkou filmu je ovšem hudba a obecně nakládání se zvukem - tenhle biják naprosto dokonale pracuje s tím, jaká hudba se kam hodí a hlavně jak má být nahlas (kdy to chce ubrat a kdy naopak přidat). Kupříkladu scéna, v níž Emmy Rossum na hřišti vystoupí z auta a kráčí ke kameře, je díky použité hudbě kurevsky dokonalá a omdléval jsem u ní blahem. Chci soundtrack tohohle báječnýho bijáku a chci ho hned teď! (18.02.2013)