Umenie kradnúť

Zvětralý comeback Kurta Russella. Loupežníci přes umění bez patřičné režijní úrovně. Když jim nestačí krást vzácné obrazy, mají spadeno na unikát - Gutenbergovu bibli. Každý ve zlodějské partě má svoji nepostradatelnou přezdívku s nezbytnou popiskou u jejich postavy. Naprosto ohrané a ve filmech stokrát použité. Režisér si musel připadat, že objevil poševní vchod. Přezdívky nejsou do češtiny přeloženy vtipně a nápaditě, takže se u nich nepobavíte. Snad zaberou hlášky, kterými film překypuje podle vzoru spřízněných filmů, ale jen o procentu z nich se dá prohlásit, že na diváka alespoň trochu zabírají. Problémem filmu je, že je zhusta trapný a podprůměrně natočený. Tolik by se chtěl rovnat kvalitním heist movies s "gajričiovským" syndromem, ale s neznámým a nenápaditým režisérem Jonathanem Sobolem na to nemá a není to v jeho provedení dost cool. V popředí stojí lupič Crunch, odsouzený zloděj uměleckých děl, veterán ve svém oboru, který po návratu z vězení dá opětně dohromady svoji starou zlodějskou partu, navrch přibere nováčka Jay Baruchela, kterého by si do party nevzal ani pes Fido, kdyby chtěl provést krádež ostatků Lassie z galerie Vaňkovka. Prostě Baruchel je katastrofální debilit, který v jedné scéně hraje dokonce nadbytečnou (nebylo jasné proč) dvojroli(!). Schéma všech podobných filmů je zachováno - relativně originální plán loupeže, jak oblbnout bezpečnostní systém a ostrahu, jak dokonale vyšplouchnout podvratný článek v partě, nejméně jedna povinná závěrečná pointa, kterou divák nesmí odhalit a taky neodhalí. Dohromady nic, co byste neviděli jinde a lépe. Kurt Russell je za sympaťáka, Matt Dillon za chladnokrevnou svini. Film zásadně drží jeho herecké obsazení. Russell a spol. spolehlivě loupou vtipný perníček, aby dojem trochu pozvedli. Jen díky nim se to daří. Režijní vedení pozbývá atraktivnost a nedokáže zařídit s dobrou hereckou partou nezapomenutelnou loupež. V tomhle ohledu jsem měl dojem, že "zlodějským" filmům cinká umíráček. 40% (07.08.2015)

Velmi příjemné překvapení. Důkaz toho, že i s nejspíše malým rozpočtem se dá zahrát slušné divadlo. Navíc když herecké enklávě velí Kurt Russel, je to téměř sázka na jistotu. Těch známých obličejů je tu více. Film je spíš kecací. Akci tu nehledejte. Ale když se naladíte na tu správnou vlnu, dialogy budou hodně bavit. Finální rozuzlení je velmi příjemné a netahá mozek ke dnu, což cením. Nečekejte Dannyho Parťáky, nečekejte ani levné Dannyho parťáky. Ale co čekat můžete je fajn oddechovka, která nezkalme. 70 procent. (07.06.2021)

CITÁT - Nedostatek důvěry znamená anarchii......... Auto Taxi, které je použito v deváté minutě je Trabant 601. Situace je jednoduchá - ukradneme, odevzdáme, sebereme prachy a budeme si užívat. Je to klišé, já vím, ale má to grády, humor a zajímavé situace. CITÁT - Nejsme přeci žádný A team, tak D-............. Nakonec je to šíleně zamotané, ale to se dalo očekávat. Já se bavil. CITÁT - A teď na tebe ukážu prstem...... Hudba celkem ujde a povedené je i komiksově rozdělaný obraz, i když to není podle komiksu. Na konci jsou nepovedené scény, tak jsem se ještě zasmál. Na úplném konci, za titulky, je ještě jeden fórek. (03.11.2014)

Kurt Russell se nenápadně vrací mezi aktivní herce. Za poslední tři roky toho moc nenatočil, ale třeba se to změní. V natáčení má rovnou tři projekty. "The Art of the Steal" je zlodějskou komedií, což podle všeho v poslední době letí. Bratři Coeni se svým scénářem k filmu "Gambit" dokázali, že to není jednoduché, film The Art of Steal" to jen potvrdil. Film nemá potřebný náboj a ani Russell, Dillon nebo Baruchel to nezachrání. Docela jsem se nudil. S těmi vtípky si to aspoň na těch 40 % sáhne. (18.04.2014)

Já vím, já vím, neobjevil se v tom jediný turbokokot navlečený do pitkáčů v barvě americké vlajky ani hustě uvědomělá třináctiletá pizda s posláním, co v digitálním mrdníku sveřepě zachraňují civilizaci za mohutného povzbuzování všech těch budoucích uklízeček a obráběčů kovů. Nečumělo se v tom ani černobíle hodinu do zdi za účelem zdůraznění hlubokého filosofického přesahu kognitivní percepce heideggerovské omítky s důrazem na korelativní kauzalitu aplikované Schopenhauerovy Teorie metafyziky hrbolů, tudíž si na své nepřišli ani škaredí, lupovití panicové, kompenzující si své sexuální frustrace egoonanickým pseudovstřebáváním abstrakce tohoto hostilního světa s perpetuální absencí kundy. Ne, toto byl prostě jen naprosto zábavný, ultimativně nahláškovaný sexy film s koulema, skvělou pointou a mačo herci, po kterém jde zdravý a střízlivě uvažující divák spát s nahoru vykřivenými koutky a pocitem radosti, že se ještě pořád mezi tím ukájením hloupých dětí a samozvaných műslitelů najde tak milé povyražení a krystalicky čistá zábava. Perla tedy zatím leží s chrochtáním opomíjena vedle žlabu s pomejemi a já vyzývám všechny soudné kritiky, co to ještě neviděli, aby to neprodleně dostali do zasloužených červených čísel, abych nemusel žít ve strachu, že jsem obklopen výhradně bandou esoterických buzerantů! (05.07.2015)