Je suis un soldat
I Am a Soldier
Réžia:
Laurent LarivièreKamera:
David ChizalletHudba:
Martin WheelerHrajú:
Louise Bourgoin, Jean-Hugues Anglade, Laurent Capelluto, Anne Benoît, Nina Meurisse, Nathanaël Maïni, Vittoria Scognamiglio, Bernard Sens (viac)Obsahy(1)
Třicetiletá Sandrine je nucena vrátit se domů do Roubaix a žít se svou matkou. Je nezaměstnaná, a tak souhlasí, že bude pomáhat svému strýci v útulku pro psy, z něhož se vyklube překladiště obchodu se psy z východní Evropy. Rychle si v tomto světě ovládaném muži získá autoritu a respekt a vydělá peníze, které jí mohou zajistit svobodu. Někdy ale i dobří vojáci přestanou plnit rozkazy. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (10)
Postavu Sandrine je těžké pochopit, nenechá do sebe nahlédnout, větší emoce přijdou až v silném závěru. Jenže do té doby je film spíš takový dokumentárně nenatočený dokument. Což o to, je dobré, že na toto téma vznikl film, jenž ne každý bude schopný dokoukat. Jenže právě mimo hlavní téma je to rodinné drama, v němž hlavní hrdinka opravdu nemá štěstí... takových filmů je více a více je jich také lepších. A když se k tomu přidá taková "maličkost", jako trochu úsměvné a hlavně nepochopitelně vložené scény nahoty... především postava veterináře. Louise Bourgoin však výborná. Celkově to chtělo větší rozpracování rodinného příběhu. 60% ()
Bez najmenšieho zaváhania naskočila Sandrine do kolotoča pašovania psov, ale akonáhle na ňu dočahuje ruka zákona, chce pribrzdiť. Lenže z rozbehnutého kolotoča sa ťažko vyskakuje, o to viac, keď vám to nechcú dovoliť. To ako všetko vyriešila, mi hlava moc nebrala, ale asi nemala inú páku na strýka. Toho mi bolo na sekundu aj ľúto ... ale obaja sa zachovali ako ľudia a to sa ráta. Louise ako Sandrine výborná. FILMOVÁ RULETA 2018 ()
Asi mi to celé zůstalo nějak utajeno. Já mám rád francouzské filmy, líbí se mi, že se nebojí ničeho, líbí se mi jejich civilnost, líbí se mi jak jsou prostě jiné. Nimcéně tento film se mi prostě nelíbil. S žádnou postavou jsem se nemohl sžít, dostat se do ní, chápat jejich motivy, pocity. Celé to vlastně stojí na kontroverzím tématu, které asi nikdo nikdo zatím ve filmu neprodal. A to je to málo. ()
Měla jsem si přečíst obsah od Enšpígla, protože pak bych do toho nešla, ale stalo se. Znovu to vidět nemusím, ale budiž tvůrcům chvála za přijatelné podání i když jsem to občas oběhla. Sonda do života jedné dívky, která ztratila mnohé a byla nucena vrátit se domů do neutěšených finančních podmínek. To jsem trochu nechápala, jsem asi naivně přesvědčená, že v těchto místech není nouze o práci. Nakonec pomáhala svému otci i když jí to bylo silně proti srsti. Nakonec to dopadlo tak, jak jsem tušila, ale myslím, že pro ní to bylo možná jediné východisko jak z toho kolotoče ven. Louise tu rozporuplnost hrála velmi přesvědčivě. I jak si držela odtažitost od obchodů, které byla nucena provádět a její vnitřní boj, který se týkal budoucnosti. Jako voják bojovala na výbornou. ()
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Sandrine nejdříve přijde o práci, následně pak o byt. Má štěstí, laskavá máma ji ubytuje u sebe. A Sandrine se po hlavě vrhá do nelegálního obchodu. Konečně má peníze a naprosto neřeší, za co jsou. Žádné svědomí, žádná zodpovědnost, jen strach o sebe samu ji donutí zamyslet se nad svým konáním. Sandrine je ukázková antihrdinka pohybující se ve světě, kterému nepřeje štěstí. Vše je nejlépe vystiženo ve scéně, v níž její zoufalý švagr bourá zdi a táže se, jak to dělají ostatní lidé. ()
Reklama