Réžia:
Martin FričScenár:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Jarmila Smejkalová, Josef Větrovec (viac)Obsahy(1)
Český širokoúhlý film o těžkém životě ukrytém pod falešným cirkusovým pozlátkem vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné povídkové sbírky Eduarda Basse, doplněné o některé motivy jeho slavného románu "Cirkus Humberto", které do podoby uceleného příběhu mistrně spojil scénárista Antonín Máša a slavný Martin Frič, který byl současně také režisérem filmu... Hořký příběh o lidech kolem cirkusu a nešťastné lásce mladého akrobata. Hlavní postavou příběhu je mladý jezdec-akrobat cirkusu National Vincek Bonžur, který se zamiloval do krasojezdkyně Niny Gruzie, což se ovšem vůbec nelíbí jejímu otci Lotyšovi, jenž má s dívkou zcela jiné plány. Dřív než se spor vyhrotí natolik, aby podle starého klauna skončil Vincek s kudlou v zádech a Lotyš v base, zasáhne osud a mladý akrobat je povolán na vojnu, kde slouží u dragounů. Když odslouží a je propuštěn do civilu, vydá se hledat National se svou milovanou Ninou. Ta už však u cirkusu téměř celý rok není. Rodiče ji odvezli a Vincek se k lítosti svých přátel i principála rozhodne, že se ji vydá hledat. Po dlouhém putování sice svou milovanou objeví v ruském cirkuse Kuzněckého, ta se však za léta odloučení velmi změnila. Z prosté zamilované dívky se stala vypočítavá ctižádostivá žena, která touží především po penězích. Jenže ty Vincek nemá. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (69)
Ten film už jsem viděl mnohokrát, ale vždycky mě překvapí, jak je pečlivě udělaný - herecké výkony, scénář, režie. A vždycky mi přijde, že stojí nějak osamoceně, a to nejen v rámci doby svého vzniku. Nějak se vymyká, třeba i tou barevnou křiklavostí (to nemyslím ve zlém, naopak) A vždycky musím konstatovat, že Frič byl opravdu machr a léty zrál. Škoda, že to tak brzy zabalil. K tomuhle filmu se vždycky rád vracím. ()
Vynikající sociální drama legendárního československého režiséra Martina Friče. Nostalgický a mírně úsměvný pohled na zlatou éru cirkusu, natočený navíc v době, která vlivem sovětské náklonnosti přála cirkusům rovněž. Možná právě kvůli tomu mohl Mac Frič použít nejkvalitnější filmový materiál a natočit svůj snímek širokoúhle, silně kolorovaný obraz tak nejvíce připomene jiný vlajkový velkofilm té doby Poslušně hlásím. Je zajímavé sledovat všechny ty skvělé herce a jejich silné symbolické postavy (klaun, který umírá, mladá krásná artistka, dnešní terminologií ,,zlatokopka" volící místo lásky bankovní konto starého knížete...). Účinek snímku umocňuje i nádherná hudba Zdeňka Lišky, bezkonkurenčně nejlepšího československého skladatele komponujícího filmovou hudbu. ()
Úsměvně nostalgické kostýmní drama, přes svoji širokoúhlou barevnost však přece jen i na svou dobu již trošku příliš staromilsky natočené. Krásná E. Vašáryová i opravdu okouzlující Jan Tříska a nakonec celé skvělé herecké obsazení pod režií klasika Maca Friče představují zašlou slávu starého cirkusového řemesla, ten uzavřený svět dřiny, lásek a nenávistí, ale divokého a svobodného ducha, svět na kolech maringotek, celoživotních domovů lidí kočujících tehdy ještě relativně svobodně mocnářstvím, od kolébky až po (mnohdy hořký a bez milovaného potlesku publika) konec kdesi na štaci. Prostě okouzlující, i když dnes již poněkud zestárlý, ale stále zábavný a milý film... :-) ()
Ze najlepsie ceskoslovenske filmy vznikali v 60. rokoch 20. storocia, je zalezitost dlhodobo znama. Tuna ceskoslovensky legendarny reziser Martin Fric natocil vyborny film. Film je to hodne depresivny a smutny, pojednava totiz o smutnom zivote cirkusovych klaunov a o tom, ze klauni su casto v sukromi tvory smutne a nestastne. Krasna je najma laska ona + on, ale aj rezia je vyborna, pan Fric proste vedel tocit, to bez debaty. Herecke vykony trochu krivaju, dialogy su obcas rozpacite a prilis poznat lacne televizne kulisy. Ale v ramci ceskoslovenskej kynematografie urcite filmarsky nadpriemer a furt lepsie ako sucasne mnohe Vieweghove umelohmotne sracky. 77 % ()
Film Lidé z maringotek je poetikou řeckého ducha, uchváceného nesmrtelnou krásou života. Martin Frič nemohl pojmout celou knižní předlohu Eduarda Basse, ale dokázal utrhnout a předat divákům jeho základní myšlenku o tom lesku a bídě kočovného života cirkusových artistů a pouťových kejklířů. Uhranutí životem vyznává řád romantického kavalírství, zpívá o lásce, která je vedle aplausu diváků povzbuzením i odměnou života. Poezie vnímá i odvrácenou tvář v nevděku, nestálosti a nevyzpytatelnosti, tvrdém drilu a odříkání, přesto i tam nachází krásu, hodnou obdivu, vitální dychtivosti i nespoutaného nadšení ze života. Hrdinou pestrobarevné cirkusové poezie a života je Vincek Bonžůr (pozoruhodný Jan Tříska, a artističtí dublové František Janeček a Harald Štipka), gymnasta na koních, vášnivý v temperatuře prožívání a bezstarostný v celku přízemní tíže bytí. Láska je oslavnou korunovací podstaty lidské existence, vše ostatní nestojí za trápení. Tím smutnějším cirkusovým hrdinou je August (vynikající Jozef Kroner, a klaunský dubl Jaroslav Čejka), klaun a Vinckův starostlivý tatíček. Bohatší životní zkušenosti se lekají žádostivých pohledů touhy jako výraz niterného rozervání profesního poslání při šíření smíchu a zábavy. Hlavní ženskou postavou je Nina Gruzia (velmi zajímavá Emília Vášáryová, a její krasojezdecký dubl A. Vinický), cirkusová krasojezdkyně a Vinckova životní láska. Temperament si díky výchovným preferencím rodičů uvykl na marnivost a hýčkání. Cit versus existenční pohodlí, největší svár lidského nitra v jeho pocitu naplnění. Důležitou postavou je principál (dobrý Čestmír Řanda st.) cirkusu National, domovské scény Vincka a jeho tatíka. Tou nejdůležitější starostí je bezproblémový chod cirkusu, přesto se zajímá i o jednotlivce. Výraznou postavou je Leopold Čongr (velmi zajímavý Josef Hlinomaz), řeckořímský zápasník s potulným pouťovým programem. Sice panuje jisté povědomí o profesní sounáležitosti, přesto je rozhodující vlastní prosperita. A to i za cenu záludných způsobů. Výraznější postavou filmu je Ferdinand Vaňátko (příjemný Jaroslav Rozsíval), statný kotlář a chvilkový zápasník se strachem z rozkazovačné snoubenky. A k výraznějším patří také Marie (velmi dobrá Slávka Budínová), provazochodkyně s kočovným rodinným podnikem. Niterná osamělost je nejzhoubnější lidskou úzkostí, proto se občas spokojí s úlohou náhradníka. Z dalších rolí: laskavý cvičitel psů a šimpanzů Reimann (Ilja Prachař), vzteklý hlídající pes dcerky Niny a drezér koní Lotyš (Martin Růžek), jeho manželka a další hlídač počestnosti dcery Gruzínka (Dana Medřická), hašteřivé akrobatické duo stárnoucích manželů Venclových (Josef Větrovec a Jiřina Štěpničková), kulhavý artista, hledající nové obzory, Beznohý (Vlastimil Brodský), Ferdinandova panovačně přísná snoubenka Karolin (Nina Popelíková), starší Čongrův syn, vyvolavač a rozhodčí zápasení (Václav Sloup), mladší Čongrův syn a zápasník váhy velterové (Jiří Sedlmajer), Reimannova uprchlá manželka (Jarmila Smejkalová), či Ninin vyhlédnutý ženich a ruský kníže (Stanislav Langer). Lidé z maringotek jsou poetikou artistické prestiže, řecký duch našel krásu života a vznáší se nad manéží s dychtivým úsměvem a vítězoslavným pocitem odvahy. Krásné kouzlo života, zpěv idealistického romantismu, láska a poslání. Povznášející poetický prožitek. () (menej) (viac)
Galéria (8)
Súvisiace novinky
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)
Reklama