42: Zrod legendy

Rok čo rok sa na nás privalí športový film o borcoch, ktorý menili svet športu, no nie sa vždy vydarí ako práve 42. Herecké obsadenie na veľmi dobrej úrovni, nové tváre s tými, ktoré veľmi dobre poznáme(Forda som skoro nespoznal). Réžia, scenár a vizuál filmu na mňa pôsobil veľmi príjemne nikto sa nesnažil tlačiť na pílu. Uctihodné spracovanie príbehu legendy menom Jackie Robinson. K dokonalosti celého toho všetkého čo som videl mi chýbala troška väčšia emócia pri ktorej by som si povedal Yes, niečo ako scéna z chodby kde Robinson rozbíja pálku, naozaj ma pri tom mrazilo. Ináč 128 minút prebehlo ako voda, krásne to všetko odsýpa. 80% (28.08.2013)

Jack hrá celý život černošskú baseballovú ligu. Jedného dňa však príde životná šanca. Hlava týmu Brooklyn Dodgers, Branch Rickey sa totižto rozhodol, že najväčší talent tmavej pleti privedie do najvyššej súťaže, Major League. S prestupom, ktorý by sa dal nazvať, transfer storočia, však rozpúta tvrdší boj, ako by čakal. Rasizmom zmietaná Amerika musí dať predsudkom ráznu odpoveď. Výborný film podľa skutočnej udalosti, ktorý sa viac ako o športový zážitok, zameral na otázku riešiacu problematiku rasizmu. Amerika v období 40 rokoch 20 storočia súperila najmä s týmto problémom. Meniace sa vzťahy v kolektíve a zmena uhla pohľadu spoločnosti - to je to, čo si má divák vybrať. (19.08.2013)

Reziser Brian Helgeland /Pojidac Hrichu/ natocil vcelku slusny film o rasovej tolerancii, ku ktorej sa hlasim. Krasne je zobrazeny rasizmus v USA okolo roku 1946, najma samozrejme voci ciernemu obyvatelstvu. Nedam vsak absolutorium, lebo baseball je pre nase konciny dost exotickym sportom. Takze slusnych 76 % (08.10.2014)

Čím jsem starší, tím víc mě štve, jak je bělochům házena na hrb veškerá špína světa a oni si ještě za pomoci menší, ovšem hlasité části dobroserů ochotně sypou hlavy popelem. Taky jsem si tou fází prošla, když jsem byla mladá a blbá, nikoliv černobílá realita však časem utloukla mou naivní část a dala vzniknout cynické čůze. Co se snažím sdělit: já k tomuhle filmu přistupovala s tím, že se budu šklebit: "No jó, chudinky černé, všichni jsou tak hodní, inteligentní, skvělí lidičkové a ti zlí, hnusní běloši jim pořád ubližují." Přesně na tuhle notu "42" brnkalo, ale kupodivu jsem sledovala bez šklebení: Jackie Robinson, jeden ze dvou basebalistů, jejichž jména mi za život uvízla v paměti, měl totiž mé plné sympatie a s nimi respekt. Ono to chce mamutí koule, aby byl člověk v něčem první, čelil hlouposti, primitivismu, nesmyslné zášti, nadávkám, výhrůžkám a omezování, kamkoliv se hne. A co je nejdůležitější, musel všechny ústrky snášet mlčky, nenechat se vytočit, nezavdat médiím žádnou záminku k pranýřování. Jedině tak mohl Jackie Robinson prošlapat cestičku pro ostatní černochy: nedopustit skandál, spolknout hrdost a vytřít všem zrak na hřišti. Palec nahoru pro Helgelanda a jeho tým za dobrý film, všechny palce nahoru pro Robinsona, jak důstojně ustál tlak, který by většinu lidí zlomil. (03.05.2019)

Dvaačtyřicítka má spoustu pozitiv, ale i negativ. Scénář je dost jednoduchý, ale přesto poctivě natočený. Chadwick vládne, ale sekunduje mu celá řada dalších herců, Black a další Dodgers, Tudyk, samozřejmě Ford, dále potěšil Meloni nebo McGinley. Myslím, že podobné filmy by se měli promítat ve školách, hlavně tam na slunném jihu těch krásných Spojených států. Nikdy jsem netrpěl nějakou xenofobií k barvě pleti, podstatné je pro mě chování. O to víc mě překvapuje, že v "zemi snů a svobody" je rasismus stále tak moc aktuální, ale tak co čekat od země, která je plná úplných retardů, IQ tykve, Karen kam se podíváš. Smutné. Co se samotného filmu týká, stojí právě na rasismu, respektive boji proti němu. Není vlezlý, naopak. Tak bych si představoval, aby se propagovala volnost, rovnost, bratrství. Nejsem fanoušek baseballu, na to žiju ve špatných zeměpisných délkách. Ale nebyl to jen baseball, brzy následovali i další sporty, jmenovitě třeba Chuck Cooper v basketbalu a ruku na srdce, dokáže si někdo představit NBA (nebo basket obecně) bez Jordana, Kobeho, Shaquilla??? Sport by měl být pro všechny, měl by spojovat a 42, jakožto filmu i Jackiemu Robinsonovi, se to povedlo. PS: "Je to stoprocentní brunet." (19.06.2020)