VOD (1)
Obsahy(1)
Šesťročná Hushpuppy žije v svojráznej komunite uprostred bažín, ktoré sú od zvyšku sveta oddelené ochrannou hrádzou. Matku už dávno nemá a jej otec Wink je často preč, takže je odkázaná sama na seba a spoločnosť divokých zvierat. Prírodu vníma ako krehký organizmus, v ktorom musí do seba všetko zapadať. Keď po prírodnej katastrofe jej obydlie a svet, ktorý ho obklopuje, zaplaví voda, a otec je čoraz viac oslabený chorobou, Hushpuppy zistí, že jej svet sa začína rozpadať... Film získal Veľkú cenu poroty na filmovom festivale Sundance a viac ako šesťdesiat ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (23)
Recenzie (315)
Hodina a půl nadpozemského zážitku. Ben Zeitlin stvořil magický svět v drsném světě louisianských bažin, který se nezdráhá využívat pohádkového schematu a silně poetických až snových obrazů. Podobně jako Malick výrazně pracuje s přírodním rámcem a obdobně na jeho neustále přítomném pozadí rozvíjí příběh komunity, jež se rozhodla přečkat hurikán Katrina ve svých domovech za hrází symbolizující bezpečí, což rovněž doplňuje přesahujícími reflexe o celkovém universu. Zeitlinovi se podařilo tento transcendentální účinek zakomponovat přirozeněji než tomu bylo ve Stromu života (respektive v jeho zkrácené verzi), ačkoliv se stále pohybuje v mantinelech znaivnělé pseudofilosofie. Ta však v rodinně laděném snímku rozhodně není na obtíž a neruší ani zjemňující voiceover malé a odvážné hrdinky působivě přirovnávané k smečce vzkříšených pravěkých zvířat kráčejících zatopenou krajinou. Velmi podmanivá je i dynamická práce kamery znásobená rychlým a rytmickým střihem a už ani nepočítám kolikátý že soundtrack mě v letošních Varech uhranul - zde hudba doslova rozproudí krev v žilách a výrazně napomáhá přenášení nezlomného vitalismu komunity na druhou stranu plátna. Právě urputná snaha malého společentví uhájit své místo k životu, zachovat vlastní kořeny i přes zkázonosnou slanou vodu a uchovat svojí identitu navzdory všem podmínkám se dá považovat za velkolepý a zdravě patetický symbol. Zde nejde jen o příběh hrdinky vyrovnávající se s velkými životními ztrátami po vzoru přírodního predátora, ale o podobně urputný boj jejích nejbližších. A v tomto případě sentiment a pocity zadostiučiněný nejsou žádnou ztupenou pilou, na níž je třeba tlačit. Naopak její ostří je hladké a hladce a bezbolestně pronikající pod kůži a zanechávající za sebou hlubokou stopu... ()
Jedinečná animální báseň v rytmu magického realismu a roztančené hudby. Klidně se zde obejdu bez dokonalé faktografie alternativního životního stylu i přísné kauzality. Pokud totiž výsledek dokáže hned úvodem učarovat a až do závěrečného exodu dojímat a nepustit, takové povrchní formality jaksi ztrácí slovo. To vše bez zbytečných glorifikací, originálně a zároveň s myšlenkou. A věděli jste že ve Vaně mají víc svátků než v celém celičkém světě? ()
Divoká stvoření jsou vlastně epickým vyprávěním nejen o tom, že každý má na světě místo, kam patří. Zeitlin vše snímá s překvapivou lehkostí a obrovskou dávkou imaginace, nikoliv nepodobné té, kterou mají děti. Scény, kdy malá Hushpuppy vypráví o divokých zvířatech, která unikla z rozpuštěných ledovců, jsou toho krásným příkladem. Dovolím si tvrdit, že nějak podobně mohlo dopadnout ke "Stvořením" přirovnávané Where the wild things are, kdyby jej natáčel Terrence Malick. Vnímáním okolního světa prostřednictvím hlavní představitelky – tedy malé Hushpuppy – se totiž Zeitlin hodně přibližuje tomu, jak jej právě Malick předvedl ve svém posledním spektáklu, Stromu života. A hudební doprovod, vytvořený z části samotným režisérem a z části Danem Romerem, celou tu melancholickou náladu pouze podtrhuje chytlavými smyčcovými skladbami. ()
Krásný příběh, dobré prostředí a i obsazení. Drama, nad kterým se divák zamyslí, jenže mě osobně nechytilo za srdíčko, tak jak by mělo. Civilizovaní lidé jim nabízejí lepší život, jenže pro ně je nejhezčí život právě v divočině. Upřímně se takovým lidem nedivím, protože co by je hezkého čekalo? I když nemají co jíst, tak si něco uloví, neznají techniku, tím pádem jim nechybí a žijí si život, který je pro ně krásný. Za to lidé, kteří žijí civilizovaný život musí makat na to, aby se uživili a pořád si na něco stěžují. Co je nakonec lepší? Vše stojí za zamyšlení a já mám jasno.. 6/10 = 69% ()
Nahlédnutí do některých, lidmi obývaných částí našeho kulatého světa, není příliš veselá záležitost, obzvláště díváte-li se přímočarým pohledem dítěte s veškerou jeho bezprostředností. Všudypřítomná zasmušilost vyprávění ze života mimo běžnou "vyspělou" společnost, kde sama existence představuje neustálý boj s přírodou, je uhrančivá a kouzlo dívenčiny obrazotvornosti, s jakou si jen ti malí dokáží vykládat dění kolem sebe, je odzbrojující. Názory na to, jakým způsobem se postavit ke svému bytí se velmi různí a dosažení rovnováhy mezi snahou o všechny se postarat a schopností uznávat jejich přání je vždy těžké. Možná se nad tím díky tomuto snímku, který za svou atmosféru vděčí i moc pěkné hudbě, aspoň trochu zamyslíme. 80% ()
Galéria (36)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (15)
- Ve scéně na lodi, kdy se Wink snaží chytit holýma rukama rybu, se málem utopil člen štábu, který rybu pod vodou držel. (HellFire)
- Film vznikl na motivy jednoaktové divadelní hry „Juicy and Delicious“ dramatičky a herečky Lucy Alibar, kterou napsala společně se svým přítelem a režisérem Benhem Zeitlinem. (GudMen)
- Dwight Henry (Wink) vlastní malé pekařství, které se nachází naproti místu, kde probíhal casting na film. (Terva)
Reklama