Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí". (Das Filmfest)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (44)

campix 

všetky recenzie používateľa

Takový trochu nudný historický exkurz do behaviorální sociologie. Drtivá většina populace (mě nevyjímaje) nebude vůbec tušit, kdo to Hannah Arendt byla a jaký zajímavý a přínosný život zažila a ani tento film toto povědomí tolik nerozšíří, protože se jedná více méně o průměrné historické drama o ženě, která ač byla židovka, tak nahlížela na proces s Adolfem Eichmannem trošku jinak, za což si vysloužila nejednu vyhrocenou situace a také opovržení většiny svých přátel a spolupracovníků. Lekce dějin, která nepadá úplně na úrodnou půdu. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Silné téma a neméně zajímavý příběh. Film je rozdělen na dvě části. Ta první se zabývá především samotným procesem s Eichmannem a střídá reálné záběry ze soudu s těmi hranými. A musím dodat, že z toho, jak se z jednoho z organizátoru tzv. konečného řešení klube šedivá úřednická myš, jde mráz po zádech. Druhá část je vlastně o následcích, které si Hannah Arendt nese po zveřejnění své zprávy, kterou do určité míry předběhla dobu. Musí čelit nenávisti a kritice jak většinové společnosti, tak té židovské, přičemž obě odmítají pochopit podstatu toho, co napsala. Ani tady jsem neměl problém a ještě víc jsem mohl docenit brilantní představení Barbary Sukowe, jehož vrcholem byla závěrečná promluva k studentům.Bez výtŕaznějších náímitek. 80% ()

Reklama

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Hannah Arendt je dobrý film, protože být dobrý musí. Kvalitu mu dodává téma a kontext. Ale onen film samotný jako médium pro mě vyčnívá leda tím, jak postrádá jakékoliv kvality. Člověk by hledal až paralelu k "nobody" Eichmannovi. Každopádně režijní rozhodnutí mi přišla buď "ošklivá" (nejsem fanda měkkého skoro monochromního obrazu), nebo vyloženě hloupá (natáčet ve widescreenu, když stejně všechno cpu na střed a ještě musím bezradně zapracovávat archivní akademický formát). Film je mimochodem o tom, jak je Eichmann nevyčnívající člověk, a přitom užitím dobových materiálů z filmů stylisticky vypadává a je mu propůjčena pozice výrazné historické figury, která jako jediná (i oproti třeba Heideggerovi) nemůže být obsazena hercem. Prostě bordel vyprávěný zároveň fádně a rutinně. Když se takovýhle film navěsí na hodnotné myšlenky, jde pro mě o stejnou berličku, jako když se blockbuster s rozpočtem 200 mega navěsí na CGI. Nebudu chválit něco, co je samozřejmost, popřípadě čehož kvalita existuje bez ohledu na tento film. Hannah Arendt je definice zbytečnosti. Je to navíc moc dlouhé a nudné i na to, aby se to aspoň pustilo dětem ve školách a zvládlo to ono téma popularizovat, což by byl jediný užitek. ()

Mulosz 

všetky recenzie používateľa

Společenskou nonkonformitou tématiky jde o takové německé Poklosie, s tím rozdílem, že zde jde jen o reprodukci toho, co způsobilo skandál už v 60. letech. Nebyla to pro "uvědomělého" diváka taková rána do palice jako Paśikowského film, kde se dogmata bořila bez přípravy, ale to nic nemění na faktu, že film je natočen skvěle. Jedním velkým plus také je, že už poměrně dlouhou dobu jsem neviděl projekci z 35 mm, takže pochvala pro autorku i za volbu materiálu. ()

evapetra 

všetky recenzie používateľa

Téma určitě vhodné k zamyšlení. Adolf Eichmann i Hannah Arendt dobře dělali svou práci. Paní Arendt se s plným nasazením zhostila svého úkolu a s neodsuzujícím nadhledem se jí podařilo zhodnotit jednání obviněného nacisty a vcítit se do jeho osobnosti. Pro reakce zrazeně se cítící židovské veřejnosti měla stejně malé pochopení jako ona židovská komunita pro postoj její. Možná proto, že to nebyla její práce. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (7)

  • Keď tím agentov dorazí do Buenos Aires, na modernej zrkadlovej sklenenej fasáde mrakodrapu sa ukážu budovy, architektúra, ktorá v tom čase (šesťdesiate roky) ešte nebola dostupná. (Arsenal83)
  • V rokoch po procesoch sa ukázalo, že Arendtová (Barbara Sukowa) sa nechala oklamať Eichmannovou obranou na súde, keďže existujú nahrávky, na ktorých sa Eichmann chváli svojou masovou vraždou, ktoré už nenechávajú žiadne pochybnosti o jeho silnej antisemitskej motivácii a osobnom nadšení spáchať genocídu. Takýto dôkaz poskytuje aj svedok Benjamin Murmelstein v Poslední z nespravodlivých (2013) (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené