30 minút po polnoci

Problém, který mám s Kathryn Bigelow, je ten, že pro mě je to strašně chladná režisérka a nikdy mě nedokáže do příběhu opravdu dostat. Dopadení Bin Ládina trvalo deset let a šlo se po malých krocích, film je přesně takový. Natahovaný, výslechy, spousta jmen a hlavně informace, informace a zase informace, z toho všeho vznikl ne příliš divácký film, nikdo ho však pravděpodobně nedokáže plně odsoudit, protože své nesporné kvality má, řemeslně a technicky je to skvěle odvedená práce s několika momenty, které působí opravdu velmi realisticky. Jessica Chastain je výborná, ale v podání Bigelow jsou všechny postavy stále jen figurky, ke kterým se divák nemá šanci dostat, o nějaké emoce se režisérka snaží až v závěrečné scéně, nevím, jestli to není už pozdě, on po téměř celou dobu je vlastně divák nezúčastněný, žádné napětí, ani nic pohlcujícího. Od objevení domu mě však film chytl a přiznám se, že u samotné akce mi tuhla krev v žilách. Zero Dark Thirty je dobrý film, divák se však musí připravit na to, že z větší poloviny to je prostě nuda a je jen na něm, jak přistoupí k celku, stále mě to však bavilo více než třeba Spielbergův Lincoln. (16.01.2013)

Zero Dark Thirty znamená vysvětlení zákulisního honu na Bin Ladena, což se loni dotáhlo do úspěšného konce. Je to teda ku*evsky dlouhý, ale jinak je to fajn vidět. Beru to jako povedený dokument, který trošku rozšířil mé povědomí o zákulisní politice, ale znova už to vidět nepotřebuji...60% (11.07.2013)

Zero Dark Thirty aneb definitivní potvrzení, že Kathryn Bigelow má koule větší než většina jejich chlapských parťáků režisérů a s Jessicou Chastain musíme do budoucnosti počítat. Zatímco The Hurt Locker byl doslova blesk z čistého nebe, který přišel odnikud, na tento film všichni čekali, speciálně díky tématu. A já si myslím, že právě díky tomu, že už víme, že Kathryn nějakou tu akci zvládne, tak většina nějak zapomíná tomuto filmu přičíst zásluhy. Ne já. Já si tento film opravdu užil, bavilo mě sledovat, jak malé kousky informací museli agenti skládat, aby se vůbec někam dostali a hlavně (a tady speciálně klobouček dolů pro Kathryn) se film nebojí udělat z amerických hrdinů, kteří udatně bojují/bojovali ve válce (takhle se na vojáky dívá většina Ameriky a proto díky tomuto filmu byla v USA taková kontroverze) lidi, kteří občas aby dostali informace, jdou "tak trochu" přes čáru. Pro ni to znamenalo (nechtěnou) kontroverzi, která ji stála nominaci na nejlepší režii a prakticky nulové šance na Oscarech pro její film, ale pro mě to znamená jen jedno - těším se na další film od této režisérky, která má oči otevřené a nebojí se natočit to, co vidí. 95 %. (31.01.2013)

Kathryn Bigelow podobně jako v Smrt čeká všude podniká realistickou, snad až dokumentární exkurzi do válečného prostředí, přičemž se nám ji snaží přiblížit skrz emocionálně zabarvenou optiku jednotlivce. Co však v předchozím opusu fungovalo, nyní působí poněkud úmorně. Film neustále osciluje mezi dějově nepříliš vzrušujícím (polodokumentárním) politicky laděným tlacháním a zmiňovaným emocionálně zabarveným thrillerem. Speciální agentka Maya, byť skvěle zahraná Jessicou Chastain, nepředstavuje až tak sympatický charakter jako Rennerův seržant William. Informace jsou nám podávány střídavě z různých období, prostřednictvím postav i médií, zmapování kauzy je tedy všestranné, ale méně divácky zábavné... 7/10 (26.01.2013)

Nerozumím světové politice tak, abych tu měla nutkání mudrovat, jestli to sedělo obsahově a je mi to celkem putna, protože jsem nadšená (opět) z šedesátileté Kathryn Bigelow. Styl věcný a tak přitažlivě odtažitý až na hranici dokumentu, dalek ubrečenosti a patosu. Konečně (!!!) jednou válečný film bez umírajícího kluka, který šel prvně do akce a do tklivých houslí se loučí: řekněte mámě, že jsem to nezkazil. Za 5 bez zaváhání. (24.03.2014)