The Hobbit
Scenár:
Gene DeitchHudba:
Václav LídlObsahy(1)
Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)
Recenzie (57)
Těm, kteří považují Jacksonova Hobbita za zbytečně natahovaného nebo příliš se odchylujícího od předlohy, nelze než doporučit tuhle česko-americkou(!) adaptaci z roku 1966. Sice tak nějak chybí trpaslíci, ale zase tu máme generála Thorina, draka Šlaka a princeznu Miku, kterou si Bilbo po zabití draka vezme za ženu. To vše během 12 minut(!!) a s ilustracemi od Adolfa Borna(!!!) Přes (anebo právě pro) obrovský WTF faktor stojí za to vidět alespoň jako kuriozitu. ()
Vizuálně zajímavé ale jinak takové znásilnění Tolkienovi klasiky jsem ještě neviděl. Jestli bylo P. Jacksonovi u LOTR vyčítáno, že vynechal několik méně důležitých postav a dějů a u Hobita, že nadruhou stranu knihu adaptuje slovo od slova, zde se G. Deitch nebál zhrnout celou kniho do dvanácti minut a vynechat nebo pozměnit prakticky vše stěžejní. ()
První verze Hobbita je z technického pohledu ČESKÁ ZÁLEŽITOST. Vizuálně jej má na svědomí Čech Adolf Born a hudebně Čech Václav Lidl. Vypravěčem je Američan Herb Lass, který v tu dobu pracoval jako hlasatel anglických přenosů pro Československý rozhlas a režiji obstaral Gene Deitch. Scénář dělal William L. Snyder a Gene Dietch, děj i postavy jsou trochu změněny ......................................Trollům (troll) se říká grons (sténání) a na slunci se mění ve stromy místo ve skálu. Drak Šmak (Smaug) je Slag (škvára) a je zabit ohromnou kuší. Osamělá hora (Lonely Mountain) je Mirkwood (Temný hvozd). Naštěstí aspoň Gandalf zůstal Gandalfem. ...................................... Filmek na délku jednoho filmového kotouče vznikl za 30 dnů, byl jednou promítám za 10 půjčených centů. Podivný příběh i způsob vyprávění. Nedivím se, že Gene Deitch od toho dal na začátku ruce pryč (není ani v titulkách)...... EDIT: zvláštní, že už jsou na YouTube dvě mírně odlišné verze... asi remasterizace?? ()
Wou. Naprosté naprosté naprosté selhání při adaptaci (Nejsou tu trpaslíci, ale random princezna). Hlavní zápletky a myšlenky knihy jsou přeskočeny, důležité detaily naprosto změněny. Narozdíl od adaptace P. Jacksona trpí tenhle kraťas naprosto jinými problémy jako například - nepochopitelný příběh, animace neexistuje a jsou to jen ilustrace, divný scénář a hrozná adaptace knihy. To, o co se autoři snažili se jim vůbec nepovedlo, ale přesto je film divně koukatelný jen pro tu šílenou mišmašovou naivitu. "Then don't even gooooo at aaaaal" shouted Bilbo. Trochu se bojím, že Gene Deitch a Adolf Born na něčem v šedesátých letech jeli. ()
Inu za prvé tento film je z roku 1966 co bychom na ten rok taky chtěli. Tento film si jisté skutečnosti z knihy vykládá ale úplně jinak než je známe. Zase na druhou stranu na film nebyl čas ani peníze a vejít se s dlouhou knihou jak je hobit do 10 minut je celkem fuška. Podle mě má film jistou uměleckou hodnotu a na prvního hobita který byl kdy na televizních obrazovkách to není zlé. Dávám 4 hvězdy, hlavně za krásnou animaci pana Borna. ()
Galéria (1)
Fotka © Anifilm 2013
Zaujímavosti (11)
- Téměř 45 let byl filmový kotouč považován za ztracený, než jej ve sklepení filmové společnosti Rembrandt Film našel Adam Snyder. (mr.filo)
- Skladatel Václav Lidl půjčil pásek se svou hudbou Deitchovi, doma pak Deitch nastříhal pásek na podkreslení slov vypravěče. (mr.filo)
- Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
Reklama