Vedľajšie účinky

Rooney Mara se bude jen velmi těžko zbavovat Lisbeth. Myslím že z tohoto hlediska to Noomi Rapace zvládla o mnoho lépe. To jsem ale hodně odbočil. Vedlješí účinky zachycují všeuměla Stevena Soderbergha v nejlepší možné formě. Podobně chytrý a inteligentní thriller tady už dlouhou dobu chyběl (okamžitě se mě vybavuje Hoblitův Prvotní strach). S divákem se ani tady nehraje férově a tak se postupně rozplétá příběh, který se zpočátku zdál býti naprosto křišťálově jasným. Jude Law dokazuje že určitě ještě nepatří do starého železa a jeho podání houževnatého psychiatra je po delší době hodno potlesku ve stoje. (11.04.2013)

Pokud jste viděli další americký film Zmizení, tak si můžete gratulovat. Viděli jste dost možná ty nejlepší hollywoodské thrillery roku 2013. Jak se Vedlejší účinky jeví ze začátku dost přirozeně, tak se postupně zvrhnou v absolutní spisovatelský blázinec, který dostane ze hry snad už jenom závěr. Všechno se ale naštěstí povede. Nejsmutněji mi ale bylo u Rooney Mara. Nejdřív jsem ji totiž vnímal jako vydeptanou holku a říkal si, že je fajn, že se konečně někdo má podobně jako tenhle národ...no a pak se to celé zvrhne tak, že by to ani tenhle národ nerozdejchal. ale víte co? Když zaspoileruju, tak si myslím, že to všecko, co řeší Rooney Mara v tomto filmu a my jakožto národ v té naší malé zemičce, je pořád jenom ta nenápadná kurka od chleba, kterou stejně sníme a život půjde dál. No však uvidíte. Vedlejší účinky jsou skvělej film, je dobrý nad ním popřemýšlet. Uvidíte, že toho nakonec moc nevymyslíte, ale budete o stupeň spokojenější. Především proto, že jste konečně viděli poctivý americký thriller. Pozor na něj, poslední dobou jich moc není! (29.12.2013)

Side Effects bude určitě patřit mezi ty filmy, na které se s chutí znovu podívám. Ne snad proto, abych se utvrdila v tom, co je všeobecně známé o lékařích a zástupcích farmaceutických firem spolupracujících na podpoře svých nejnovějších produktů a co se prolínalo jak nitka celým snímkem, ale kvůli tomu, že to bylo senzační puzzle, ve kterém nebylo nic takové jak se zdálo a mě to bavilo až do konce. Jude Law byl opět excelentní (naposledy jsem ho viděla ve skvělé roli v Anně Karenině) a Roonea Mara o které toho zatím vím velmi málo, mě svou rolí Emily ve své jedovaté mlze úplně dostala, byla prostě úžasná a její výběr byl trefou do černého. Když přimhouřím jedno oko nad příliš překombinovém a trochu nereálném finálním konci, který možná až moc tlačil na efekt (ale asi to bylo přesně to, co mě drželo přilepenou na židli), tak to byl stejně nadprůměrný zážitek a možná to ještě časem zvednu nahoru. (10.05.2013)

Tento thriller se rozjíždí opravdu velice zvolna. Unaveného člověka, jako jsem byl včera já může dokonce ze začátku nudit. Emily má depky, chce se zabít a tak na to bere kelímky chemických svinstev s nezapamatovatelnými názvy, které oblbují její již tak oblblý mozek. A co... Představa, že se to potáhne dalších 60 minut mne celkem děsila. Jenže pak se na scéně objeví charismatický psychiatr Law a konečně se začne něco dít. Stejně jako rozjetá lokomotiva film z pomaloučkého rozjezdu začne dostávat solidní spád a i unavený jedinec začne bystřeji sledovat co se na obrazovce vlastně děje. Samotný závěr mi na jednu stranu sedl a já byl rád, že dobro zvítězilo nad zlem. Na stranu druhou ta veškerá vysvětlení a rozuzlení byla divákovi podána na stříbrném podnose i s ubrouskem a párátkem takovým vyčerpávajícím způsobem, až to uráželo... Jako by na konci někdo řekl štábu - končíme, na další metry nejsou prachy! A tak se vše tak krásně pomalu rozjeté, zamlžené a matoucí během pár minut ukončilo. Logicky, pochopitelně, ale náhle. Ale i tak se to líbilo a já dávám za 4 pilule nevyzkoušených chemických dobrot. * * * * (21.07.2016)

Velmi kvalitní Soderberghův počin. Po rozležení v hlavě ale musím hodnocení snížit o 1* a to díky ne zcela pochopené motivaci postavy sehranou Catherine Zeta-Jones. !SPOILER! Z dialogu mezi postavou Judea Law a Catherine Zeta-Jones se dozvídáme, že "chování v minulosti je nejlepším ukazatelem budoucího chování." To platí především o postavě Rooney Mara. Ještě jednou se tu stejnou informaci a více explicitně dozvídá divák v dialogu mezi Rooney Mara a Judem Law v psychiatrické léčebně v poslední čtvrtině filmu, kdy Law říká: "Vždycky věděla, že to na ni jednou zahrajete." Pokud to tedy Zeta-Jones VŽDYCKY věděla, proč se v závěru filmu nechala tak banálně převést, nechala se strhnout pudy? Její postava byla přece napsána jako velmi chladná, nemilosrdná a vypočítavá. Proč by si tedy svoje další kroky více nepromyslela, když viděla Rooney Mara před okny své ordinace a přece VŽDYCKY věděla? (26.06.2013)