Druhá směna

Druhá směna je prchlivě nemotornou hornickou baladou. Z Drdova námětu vytvořil Martin Frič melodramatickou hysterii a hromadné znásilnění romantické dramatizace. Potěší prvky hornické poezie v kompilacích obrazů, mezi notami písní i ve výrazu obav ze všudypřítomného strašáku smrti. Ale vlastní melodramatická podstata filmu je nepřesvědčivá, útržkovitá a kolísavá s podrážděnou náladou, byť jde svým způsobem pouze o konvence a vzájemné nedorozumění. Ale zdejší forma melodramatického extremismu je spíše znakem ledabylosti, než skutečného prožitku, který je nahrazen teatrálním gestem. Nepomůže ani podmanivé Štěpánkovo nasazení, ani poezie není dostatečnou náhradou, neboť její učinkování ve filmu se odehrává jen příležitostně. Hlavním rekem melodramatické nemotornosti je Jiří Gregor (vynikající Zdeněk Štěpánek), důlní vrchní inženýr. Je svědomitý v práci i v manželském svazku. V náhlém pocitu intimní ztráty důvěry neváhá obětovat sám sebe, ale hornický bohatýr ani poté nepřestává být hrdinou. Hlavní ženskou postavou je Marie Gregorová (zajímavá Vlasta Fabianová), inženýrova spořádaná manželka. Nechtěný milostný zájem ve spojení s důlní tragédií je nepřímo zodpovědný za pochybnosti, které vzápětí vystřídají hluboké deprese a trudnomyslnost. Důležitou postavou je Petr Lukáš (sympatický Ladislav Boháč), důlní inženýr a nejlepší kamarád manželů Gregorových. Nenaplněná láska způsobuje přílišné hromadění testosteronu a nešikovně se dožaduje pozornosti. K výraznějším postavám patří také Jančar (příjemný Jindřich Plachta), dobromyslný hornický zedník a svobodný otec tří malých dětí. On je tím, kdo verbuje na pomoc nevinnému. Z dalších rolí: Mariin nevhodně ochraňující otec a dlouholetý pracovník železnice Josef Kalina (Jaroslav Vojta), Jančarův nejstarší a do života nedočkavý syn Frantík (Vladimír Salač), sebeobětováním Gregora překvapovaný předseda soudního senátu (Karel Dostal), přezíravě odsuzující státní návladní (Miloš Nedbal), z bojkotu klienta zoufalejší obhájce (Bohuš Záhorský), primář nemocnice a Mariin lékař duševního zhroucení MUDr. Jan Václavík (Karel Černý), horník a vtipálek Obešlo (Eman Fiala), hornický mistr, žvýkající tabák, Mráček (Bolek Prchal), nezodpovědný horník Solar (Ladislav Herbert Struna), či hysterický důlní zedník Václav Machuta (Miroslav Svoboda). Film Druhá směna je právem opomíjený film Martina Friče. Divák se sice může chlácholit Štěpánkovým charismatem, ale hornickou poezii neobjeví všichni a melodramatické znásilnění neoplývá ani odlehčujícím nadhledem. Trochu rozporuplná, a melodramaticky neblahá filmová záležitost. (07.06.2020)

Velice nesympatický film, který jako by se ani do roku 1940 nehodil (podobně zaměřená dílka jsme mohli častěji vídat o deset let později). Záchranou nejsou ani výkony herců, kteří bývají jinde perfektní, ale tady hrají mizerně. Fabiánová se ve své druhé roli teprve hledá, Štěpánek šíleně přehrává, dialogy jsou příšerně teatrální a místy i naivní, scénář a samotné zpracování je velmi nudné. Jedna hvězdička je pouze za Friče, kterého mám prostě jindy velmi rád, proto nemůžu dát odpad. (22.09.2012)

Mnozí ze zúčastněných herců hráli rozhodně v mnohem lepších filmech, Frič sám natočil spoustu lepších snímků, ale je naprosto nehorázné, když se nějaký kašpar o tomto filmu vyjadřuje jako o nacistické agitce. A servilní distributor se radostně přidá. Kdyby ten kašpar Lukáš alespoň film viděl, třebas by psal jinak. (27.09.2011)

Moc podobných filmů v té době nevznikalo. Rozhodně ne o hornictví. Paradoxně ale ve stejném roce byly natočeny rovnou dva. Druhý Pro kamaráda režiséra Miroslav Cikána. A co je ještě podivnější, oba disponují podobným námětem. Cikánův snímek mi přijde ale přeci jen trochu lepší. Tento film by mohl být zajímavý zhruba do soudu. Pak už nepůsobí tak realisticky. Oba jsou dobře obsazeny, ale Zdeněk Štěpánek zde přeci jen herecky převyšuje ostatní. (03.03.2024)

Geniální důlní drama, které mi trochu evokovalo Šachtu pohřbených ideí s Rudolfem Myzetem a trochu Pittsburgh s Marlene Dietrichovou. Vlasta Fabianová hraje v podobném dramatickém tónu jako Zarah Leander a ještě se jí to několikrát poštěstí zopakovat (k mé radosti, protože v jiné poloze ji nesnesu). Výborný svár mezi tragédem Štěpánkem a hurónským Boháčem je příjemně podkopávám Jaroslavem Vojtou a korunu tomu jako vždy nasadí geniální muž z lidu L. H. Struna. (09.03.2009)