Réžia:
Dario ArgentoScenár:
Dario ArgentoKamera:
Luciano TovoliHrajú:
Anthony Franciosa, Christian Borromeo, Mirella D'Angelo, John Steiner, Ania Pieroni, Lara Wendel, John Saxon, Veronica Lario, Daria Nicolodi, Giuliano Gemma (viac)Obsahy(2)
Americký spisovatel se v Římě pustí do vyšetřování série děsivých vražd. Zabiják se totiž evidentně inspiroval jeho novým románem. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (110)
Pokud si zrovna nehraje s barvičkami, neutahuje z feministek nebo neinscenuje některý z mnohých barokně opulentních mordů, provádí Dario paralelně konstrukci i dekonstrukci detektivního příběhu. Nijak komplikovaně, poměrně předvídatelně, přesto až do řeznického finále, s velmi neotřelou ukázkou, jak vymalovat pokoj na červeno, zábavně. 70% ()
Tak tohle je bomba a Argentovo majstrštik, který výtečně funguje jako detektivka i jako audiovizuální dílo. Hledání vraha jako takové možná není úplně inovativní, ale je dobře napsané a má relativně zajímavou zápletku, to co ale vynáší Tenebre na opravdový vrchol je kamera, hudba a výtvarno všeobecně - kontrast rudé a bílé, širokoúhlé kamerové nájezdy (co klidně minutu nemají střih a přitom nahlíží zkrze okna do několika pater) a to všechno doplňuje skvělej soundtrack (A hele, zase ho spáchal goblin). Snad jen někteří herci jsou příliš toporní a přítomný policejní detektiv je příliš blbovitý skautík, ale to se dá s klidem přežít. ()
Argentovu Suspirii miluju, a Tenebre má taky svoje klady - spousta krásných (polo)svlečených žen, delikátní soundtrack, dobové italské vozy a interiéry, a krví se zde celkem nešetřilo, což je vždycky fajn - nicméně dějově se to tak strašně táhne, až je to místy nesnesitelné, a těch 100 minut se subjektivně zdá delších než 2 hodiny, a hlavně finální rozuzlení se zvrhne v něco tak debilního, že to vůbec nedává smysl a člověk se tomu může jen zasmát, jak je to pitomé - beru to tak, že svébytná pravidla žánru zde zcela zvítězila nad obsahovou stránkou, což nemusí být vždy nutně na škodu a vidět to tehdy v Itálii někde v letním kině mohl být asi zážitek, ale s odstupem let v telce už to kouzlo dost vyprchalo. ()
Jeden z Argentových nejlepších filmů. Tentokrát konečně naprosto vyvážený jak výtvarně (absolutní špička, hra s červenými předměty je estetická bomba!), tak příběhově (vraždy jakoby neměly žádný smysl a směr, ale poprvé po mnoha Argentových filmech se mi podařilo odhalit brzy vraha), výborné herecké výkony (konečně!), perfektní atmosféra, která z detektivky přechází v typické giallo a ve finále se mění v neskutečnou horrorovou jízdu. Samotný závěr filmu, atmosféra, kamerové scény a gore jatka, která zde Argento rozjede, mne vyloženě dostala. Precizní, nádherné, prostě "argentovské" ... ()
Citát z najnovšej knihy amerického spisovateľa Petra Neala: "Ten impulz sa stal neodolateľným. Bola len jediná odpoveď na zúrivosť, ktorá ho mučila. A tak spáchal svoju prvú vraždu. Porušil to najprísnejšie tabu a nemal pri tom pocit viny, výčitiek, ani strachu, ale slobody. Každé poníženie, ktoré mu stálo v ceste mohlo byť odhodené stranou týmto jednoduchým aktom ničenia - vraždou." No a najlepšie keď je spáchaná ostrou britvou, nožom s dlhou čepeľou alebo poriadnou sekerou, tak ako v tomto giallo snímku od talianskeho režiséra Dario Argenta. **** ()
Galéria (99)
Fotka © Titanus
Zaujímavosti (13)
- V Italské verzi v úvodní scéně patří hlas vypravěče Dariu Argentovi. (tequilla)
- Scény, kde jsou vidět pouze ruce vraha, patří samotnému režisérovi Argentovi. (tequilla)
- Ve scéně v obchodě na začátku filmu hraje hudba, kterou si Argento vypůjčil ze soundtracku k evropské verzi filmu George Romera Dawn of the Dead (1978). (Chatterer)
Reklama