Saulov syn

Díky kameře velmi sugestivní film. Ta totiž nevyhledává děj, ale děj vyhledává kameru. Je to vlastně prosté, kamera sleduje hlavního hrdinu a to co se děje v jeho okolí snímá. Neviděl jsem podobně natočený film a proto tento přístup velmi oceňuji. Příběh je tak zbaven nepotřebného balastu, ale i určité filmovosti, která mě přece jen v konečném důsledku chyběla. (22.02.2016)

To zpracování a atmosféra je tak na 100 hvězdiček, jen prostě nechápu, proč je ta ústřední zápletka tak primitivní a trapná. Hlavní hrdina je díky svému chování citelně nesympatický, všude se motá, aby našel nějakýho rabína, vůbec nemaká, nikoho neposlouchá a nějakým zázrakem mu to u nácků prochází. Z určité škodolibosti jsem mu přál, aby ho už odpráskli a začali se ve snímku zabývat něčim zajímavějším než je pohřeb jednoho cizího kluka. Například tím plánovaným povstáním. Jenže bohužel...Je to velikánská škoda, film by to mohl být naprosto revoluční a dost možná nejlépe pojednávácí o životě ve vyhlazovacím táboře z pohledu členů Sonderkommanda. Takhle je to sice formální bomba, ale scénáristický trapas. (09.05.2016)

Nepříliš komfortní divácký zážitek, kdy většinu času sledujeme týl hlavního hrdiny a rozostřený šrum okolo. Hlavní představitel Saula je naštěstí natolik charismatický, že film utáhne i bez větších slov a s jedním výrazem (netečným, ale přesto umíněným jít si za svým stůj co stůj). Sympatizovat se s ním moc nedá, protože zachraňuje mrtvé, zatímco ohrožuje druhé, kteří zachraňují naopak jeho. Nicméně za to, že tvůrci splnili, co předsevzali (ukázat jiný pohled na holocaust), musím jít nahoru. Teď už není pochyb o tom, jaká je nejtěžší a nejhorší práce na světě. Být členem Sonderkommanda. (10.10.2015)

Zrovna tak silně, jak na mě zapůsobila úvodní půlhodina, mě (s výjimkou úplného závěru) rozladila následující hodina, roztahaná a plná situací, které se mi zkrátka a dobře zdály až příliš přitažené za vlasy. Samozřejmě nevím, jak to ve vyhlazovacích táborech chodilo, a je dost možné, že se tam takové věci opravdu mohly stát, nicméně to věčné přenášení těla, přecházení z jednoho oddělení na druhé, vymlouvání se... Na můj vkus to bylo až moc fantastické a s tím realistickým pojetím se to akorát tlouklo. Přes všechny výtky (z nichž jedna by směřovala i k tvůrcům českých titulků, kteří bůhvíproč nepřekládali vše a já tak měl pocit, že mi leccos důležitého uniklo, protože maďarsky umím říct akorát segedýn) filmu ovšem nemůžu upřít naprosto fantastické zpracování, k děsivé dokonalosti dovedený nápad "Přimějeme diváka, aby se cítil jako hlavní postava.", odpudivě působivou kameru a výborně udělaný zvuk, který zkrátka doma u počítače nebo u televize nemůže být takový jako v kině plném nedutajících lidí. Pokud někdy budu mít odvahu, podívám se znovu. Ale teď bych si raději dal zase nějakou komedii, prosím. (24.02.2016)

Evropská filmová událost roku, která ve mně po měsících očekávání, nutno říci i vinou okamžitého statutu jedinečného autorského díla, zanechala lehce rozpačité dojmy. Formálně bezesporu ohromně působivé - kamerová ich-forma, bezprostřední, dá se říci dokumentaristická orientace na nejbližší okruh okolního chaotického pekla, absence hudby či jakýchkoli pozitivních zvuků a konečně i "strhaný" výkon hlavního mlčenlivého protagonisty přinášejí do světa filmu dosud neokoukaný, vizuálně záměrně strohý, ale drtivě naturalistický pohled na nacistickou vražednou mašinérii, tak odlišný od řady hollywoodských melodramat. Úvodní minuty musí srazit do kolen každého, byť jen malinko empatického diváka. Bohužel film trvá 107 minut, během kterých si sice zachovává všechny své výjimečné charakterové rysy, ale jejich scénář nestačí vždy plnohodnotně pokrývat tak velké stylistické a myšlenkové ambice a přes hlavní tématickou linii prosakují vedlejší motivy o vzpouře a samotném chodu celé Osvětimi jaksi netečně, nedůsledně a zmatečně (což se možná dá považovat za účel, ale mně tenhle přístup po těch úvodních minutách zkrátka přestával vyhovovat). Pocit bezvýchodnosti a utrpení je ale všudypřítomný a alespoň v tomto ohledu splnil Saulův syn také své dějové poslání na jedničku... 75% (07.04.2016)