Saulov syn

"Vyměnil jsi živé za mrtvolu...". Laszlo Nemes pasuje diváka do role vězně. Jednoho z členů Sonderkommanda. Jsou to ti, kteří šeptají a s kamenným výrazem plní svou rutinní práci v místě, kde se lidé mění v kusy, které je potřeba zlikvidovat. Jeden "kus" se ovšem ukáže jako výjimečný a divák, společně se Saulem Ausländerem, se pustí do šíleného, ovšem velmi lidského plánu. Na šíleném, nelidském místě. Poblouznění, zoufalost, poslední zbytky naděje a neutichající křik a pláč. Nalevo, napravo...všude kolem Tebe. Excelentní způsob natočení degraduje skoro všechny ostatní filmy se stejnou tématikou na pouhou hru o tom, jak to asi bylo...žel, člověče nešťastný, přesně takto. Pro mě velmi výjimečný film. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (06.04.2016)

Film bez minulosti i budoucnosti, který (nejen) kvůli tomu bude popisován jako "holocaustí Jdi a dívej se". Díky zvolenému formátu "dlouhých scén přes rameno" je nebývale intenzivní, sugestivní (ta práce se zvukem!) a zadře se ani ne tak pod kůži jako rovnou do morku kostí... Dokonce možná až příliš, protože je to neustále v pohybu a tak našlapané, že divák (ani postava) nemá byť jen jediný moment oddechu. Hrozí tak, že to ke konci svého diváka otupí, jakkoli hrůzy během šichty Sonderkommand jsou zobrazeny "jen tak jakoby mimochodem" v druhém plánu a jako každodenní rutina čili jsou v důsledku toho ještě o to více mrazivé a znepokojivé. A ať už vás to otupí či ne a ať už to vydýcháte či ne, tak je nesporné, že Saulův syn je jednou z výjimek potvrzujících pravidlo, kdy se filmové kvality a důležitost i naléhavost námětu kloubí v jeden funkční celek, kterému "festivalové haló" právem náleží. Když pro nic jiného, tak proto, že takovýto pohled na filmové ztvárnění holocaustu skrze industrializaci smrti byl již sakramentsky zapotřebí, jelikož zatímco v literatuře se čas od času objevuje, tak v kinematografii doposud citelně scházel. (10.10.2015)

Formálně dokonalá procházka po koncentračním táboře, s chladně sugestivním, a o to intenzivnějším, podáním všech zrůdností které se v nich děly. První půlhodina je brutální úder na solar, bez ohledu na to kolik jiných filmů s podobným tématem už jste viděli. A pak zbytek filmu marně přemýšlíte nad tím proč kamera sleduje právě tohoto pomateného blba, a ne kteroukoli z jiných, mnohem zajímavějších postav - které by mohly vyprávět skutečný příběh. Promarněná šance, když film vytrhne z intenzivního prožívání hrůzy pekla na zemi, a nutí spíš k přemýšlení nad tím co a proč hlavní postava, se kterou by se měl divák identifikovat, vůbec dělá, a proč ji vlastně už nikdo dávno nezabil a nebo jí aspoň nepřestal pomáhat. 7/10 (15.04.2020)

Vydatné holokaust porno, nemyšleno ani tak ve zlém, protože natočeno je to vážně skvěle. Na druhou stranu je zvolená forma trochu dvojsečná zbraň, protože se o hrdinu vlastně vůbec nemusíme bát a stojí v podstatě velmi paradoxně mimo dění - je jasné, že musí přežít minimálně do poslední scény. Tím se z toho stává opravdu jen sugestivní projížďka tematickým parkem, ale trvám si na tom, že to není míněno tak zle, jak to zní. 4 a 1/2 (12.10.2015)

V životě bych neřekl, že by mě mohlo někdy bavit dvouhodinové čumění do zátylku polodebilního maďarského žida. V pravém horním rohu obrazovky už jen chybělo skóre, v levém dolním inventář a chmatal bych po džojstyku. Stotisící první reklama na holou kost je tentokrát opravdu sugestivně, originálně, mrazivě a velmi působivě podaný FPS výlet do míst s historicky největší koncentrací okupantů palestinských území na čtvereční loket a dokonce bez obvyklých mučednických klišé. Škoda jen, že je ústřední zápletka tak kokotská. Pardon, chtěl jsem říct absurdní. Ale i tak si myslím, že už je nejvyšší čas začít se konečně věnovat té Arménské genocidě nebo točit černé komedie! (07.04.2016)