Saulov syn

(BE2CAN, Lucerna) Váhám mezi čtyřkou jako uznání za zásluhy, nebo trojkou za zážitek. Po tom hajpu z Cannes jsem čekal víc. Je to jiný pohled na zrůdnou mašinerii holocaustu, zabíraný za zády jednoho chudáka, který se tím zvěrstvem proplétá. Záměr jasný, provedení nepochybně odpovídající, ale nevím, jestli mi to na ploše 107 minut úplně stačí ... (10.10.2015)

Filmov o Holocauste už bolo natočených nespočet, ale predsa len je to mimoriadne silná téma, ktorá pri kvalitnejšom spracovaní stále dokáže vyvolať silné emócie, ale tentoraz mi to moc nesadlo. No určité kvality tomu určite uprieť nemôžem, vďaka zaujímavej vizuálnej stránke, kedy sa kamera stále drží jednej postavy to pôsobí podstatne osobnejšie, takže sa divák viac cíti byť súčasťou celého tohto pekla a keďže sa dej odohráva prakticky v reálnom čase v priebehu dĺžky jedného dňa, tak sa tu vlastne stále niečo deje. No určite musím spomenúť ešte aj fakt, že odosobnenosť takéhoto masového vyvražďovania, kedy sa vraždenie stáva obyčajným výrobným procesom a ľudia kusmi ešte asi nikdy nefungovala takto dobre. Ale týmto u mňa klady prakticky končia, dejovo tu vlastne ani nie je moc o čo stáť, pričom ten hlavný motív so snahou dôstojne pochovať chlapca na mňa vôbec nefungoval a vlastne ma to ani nezaujímalo. Celé to vraždenie sa odohráva len niekde bokom, čo síce bol jasný zámer, ale zase takto to vôbec nedokáže zasiahnuť, emocionálne ma to absolútne minulo. A najviac ma to mrzí pri nočnom masovom vraždení, ktoré by pri inom prevedení mohlo byť nezabudnuteľné, nepochybujem o tom, že v skutočnosti to musela byť nepredstaviteľná hrôza, ale tu som necítil vôbec nič. No celkovo som tu nenašiel ani jednu sekvenciu, na ktorú by som si za dlhší čas spomenul. A problémom je aj hlavný hrdina, ktorému som na moje veľké prekvapenie vôbec nefandil a kvôli jeho bezemočnému prejavu som mu ten jeho cieľ vôbec neveril. Skôr mi prišli zaujímavejšie zvyšné postavy, ale tie už mali zanedbateľný priestor. Takže síce si myslím, že režisér Laszlo Nemes to zvládol veľmi dobre, presne tak, ako aj mal v pláne, ale inak je pre mňa Saulov syn určite veľkým sklamaním. Réžia je kvalitná, ale dej, hlavný hrdina a emócie sú už na tom podstatne horšie, takže pre mňa celkovo len priemer. 55% (07.04.2016)

Nevadilo by mi vůbec, že je tenhle film natočen o bezejmenném hrdinovi, spíš mně vadil jeho styl. Ano, vlastně bez skoro žádného průběhu, což je věc, kterou nelze opomenout. Jako připomenutí hrůz války, potažmo koncentračních táborů velmi sugestivní, na druhou stranu už jsem na tohle viděl mnohem lepší filmy. Tenhle jen velmi zlehka překročil čtyřpásmovou zónu. (07.04.2016)

Evropská filmová událost roku, která ve mně po měsících očekávání, nutno říci i vinou okamžitého statutu jedinečného autorského díla, zanechala lehce rozpačité dojmy. Formálně bezesporu ohromně působivé - kamerová ich-forma, bezprostřední, dá se říci dokumentaristická orientace na nejbližší okruh okolního chaotického pekla, absence hudby či jakýchkoli pozitivních zvuků a konečně i "strhaný" výkon hlavního mlčenlivého protagonisty přinášejí do světa filmu dosud neokoukaný, vizuálně záměrně strohý, ale drtivě naturalistický pohled na nacistickou vražednou mašinérii, tak odlišný od řady hollywoodských melodramat. Úvodní minuty musí srazit do kolen každého, byť jen malinko empatického diváka. Bohužel film trvá 107 minut, během kterých si sice zachovává všechny své výjimečné charakterové rysy, ale jejich scénář nestačí vždy plnohodnotně pokrývat tak velké stylistické a myšlenkové ambice a přes hlavní tématickou linii prosakují vedlejší motivy o vzpouře a samotném chodu celé Osvětimi jaksi netečně, nedůsledně a zmatečně (což se možná dá považovat za účel, ale mně tenhle přístup po těch úvodních minutách zkrátka přestával vyhovovat). Pocit bezvýchodnosti a utrpení je ale všudypřítomný a alespoň v tomto ohledu splnil Saulův syn také své dějové poslání na jedničku... 75% (07.04.2016)

Zrovna tak silně, jak na mě zapůsobila úvodní půlhodina, mě (s výjimkou úplného závěru) rozladila následující hodina, roztahaná a plná situací, které se mi zkrátka a dobře zdály až příliš přitažené za vlasy. Samozřejmě nevím, jak to ve vyhlazovacích táborech chodilo, a je dost možné, že se tam takové věci opravdu mohly stát, nicméně to věčné přenášení těla, přecházení z jednoho oddělení na druhé, vymlouvání se... Na můj vkus to bylo až moc fantastické a s tím realistickým pojetím se to akorát tlouklo. Přes všechny výtky (z nichž jedna by směřovala i k tvůrcům českých titulků, kteří bůhvíproč nepřekládali vše a já tak měl pocit, že mi leccos důležitého uniklo, protože maďarsky umím říct akorát segedýn) filmu ovšem nemůžu upřít naprosto fantastické zpracování, k děsivé dokonalosti dovedený nápad "Přimějeme diváka, aby se cítil jako hlavní postava.", odpudivě působivou kameru a výborně udělaný zvuk, který zkrátka doma u počítače nebo u televize nemůže být takový jako v kině plném nedutajících lidí. Pokud někdy budu mít odvahu, podívám se znovu. Ale teď bych si raději dal zase nějakou komedii, prosím. (24.02.2016)