Dnes naposled

Učebnicový příklad, jak mizerná filmová hudba dokáže napáchat veliké škody - ty synteticé pazvuky by mohly vhodně doprovázet leda humoristické skeče ze života mladého chemika, anebo nějakou nejapnou studiovou sci-fi bakalářskou povídku... A pak taky to poněkud příliš symetrické a za vlasy přitažené zakončení, jako vystřižené ze Zoly, filmu závěrem srazilo hřebínek. *** Jinak ale všechno to mezitím - to vrávorání paňáců s přeraženým hřbetem po šikmém tenkém ledě a ta usvědčená životní bezvýchodnost všech zúčastněných, která neoblomně ukazuje, že alkohol vůbec není příčina a že jsou na tom všichni stejně bědně, staří i mladí, už předem rozvržení, uzoufaní, určení k semletí mezi vzdálenou, v krvi kolující touhou žít jinak a tušením, že ten den, kdy se vytrhnou a vezmou život do vlastních rukou, nikdy nepřijde, a tak si raději ředí krev a otupují vědomí - to mělo tísnivé napětí, správně jemně vystupňované, takže byste jim chtěli aspoň chvilku držet palce, za ně doufat, že to nezkazí úplně všechno a všem, přestože víte, že v téhle lidské komedii jsou poměry sil dávno určené... *** Plus: Menšíkova postava hospodského, tvrdého a nezúčastněně nápomocného tragédiím svých štamgastů jako popravčí špalek, je silná a o to pozoruhodnější, když víte, že filmové Boží mlýny Menšíka o dvacet let později nechají, aby se v Ikarově pádu a Tažných ptácích ocitl v roli jednoho z těch na druhé straně pultu. Některé scény vyloženě volají po zálibném srovnání. *** (08.02.2014)

Ztracený víkend Martina Friče. Pro někoho možná schématické a toporné, ale jinak je to víc než obstojná sonda do života několika štamgastů, zkrachovalého pana továrníka a problémů na pracovišti. A ten vpravdě antický konec téhle patetické tragédii jenom nahrává. Velké plus za obsazení Menšíka, který v tom nejede s ostatními. (22.03.2010)

Střed labyrintu závislosti je natolik zašmodrchaný, že se jeví být bludištěm samým. Chodec uvězněný v bezčasí soustavně naráží na tytéž rohy, stěny, okna a tváře, tu bdělejší, tu unavenější – a na stále nové lži, které jej vedou po drážkách toho trychtýřového sestupování tam, kde je konec jen zdánlivý a kde lze ještě donekonečna hloubit patou důlek – pro tu poslední partii kuliček. (24.10.2021)

Film ma ku dňu 22.7.2018 len 1543 hodnotení. To bol ten film za socializmu zakázaný a preto je menej známy či ako? Každopádne polovička filmu je len slopanie, fajčenie a uši píliace fidlikance. Skôr ako odradzujúci, tak ma skôr motivujúci predpoklad k alkoholizmu. No neviem, radšej si posedím s kamarátmi a vypijem ako by som sa mal pozerať na to ako iní pijú. (22.07.2018)

Byl jsem až překvapen, kolik tehdejších hereckých es se Fričovi před kamerou sešlo, a jejich charakterní efekt byl skutečně mimořádný. Menšík výjimečně za barem a se stejnými problémy, s jakými se musí páni hospodští potýkat v menších lokálech i dnes (ožírat se na dluh je hold dočasně příjemnější), Jiří Sovák řídící své holičství zásadně z putiky nebo tradičně skvělý František Smolík, jehož halucinační scéna v prázdném bytu takřka překonává ty nejlepší sekvence z Bilderova Ztraceného víkendu. Jedná se sice pouze o takové nevinné nahlédnutí na problematiku alkoholismu v čele s černohumornými poznámkami protagonistů, ale svůj účel film přesto splňuje znamenitě a i po letech nepřestává bavit a být aktuální... 80% (14.07.2016)