Maniak

Khalfoun příjemně překvapil. Jeho minimalismus společně s funkčním využitím POV a Robovou experimentální elektronikou vytváří skutečně drásavou atmosféru, která se v mnoha momentech s přehledem vyrovnává originálu, a místy svou syrovostí dokonce upomíná na tíživou atmosféru McNaughtonova Henryho. Autentickou deprimující úzkost 80. let se už sice nikomu zopakovat nepodaří, Khalfounův Manic k její resuscitaci však nemá daleko. Wood má navíc oproti Spinellimu tu výhodu, že jeho civilní tvář přirozeně zapadá mezi všechny ty průměrné Američany, čímž jen narůstá celková bezútěšnost filmu. A znalce Lustigova originálu jistojistě potěší drobné citace původního filmu. Maniac jednoduše je intimním výletem do hlavy sériového vraha, na jehož tíživost jen tak nezapomenete. Jenom škoda té závěrečné gore orgie, která, i přes svoji efektnost, zbytečne nabourává produktivní minimalismus celého snímku. A pokud POV na nějaký čas vystřídá okoukaný found footage, budu navýsost spokojený. (07.02.2013)

Genius loci skoro až refnovských parametrů a v něm komorní příběh neurózami utrápeného malého kluka, který touží po mamce. Nebýt oslích můstků v závěru (byť solidní masox mnohé vynahradí a ani ve slabších chvilkách film netratí na atmosféře a napětí), bylo by to jednoznačně za plnou palbu. Nejen v rámci žánru každopádně jeden z vrcholů letošní kinoprodukce. (27.05.2013)

Slušný horůrkový experiment s POV pohledem, který překvapivě docela vyšel. Kamerová vychytávka je vytěžena na maximum, atmosféra je značně hutná a soundtrack ala Drive také hodně potěšil, stejně jako neuhýbání kamery v opravdu brutálních momentech. Jen škoda, že se při tom tlačení na formu zapomnělo také na nějaký ten příběh, což hlavně v polovině filmu začíná filmu a režisérovi malinko podkopávat nohy. Závěr je však natolik strhující, že to Khalfounovi odpustíte. 70% (26.05.2013)

''Oh.. I'm not gonna kill you. I'm gonna keep you.'' Brrr... tohle bylo.. nepříjemné. Příjemně nepříjemné. Kde začít, to vážně netuším, mám v sobě tisíc pocitů a nevím jak se vyjádřit, protože tak intenzivní a znepokojující zážitek jsem z filmu hodně dlouho neměla. Maniak si libuje ve vytváření nepříjemné, šílené, mrazivé, děsivé, zvrácené a depresivní atmosféře a spolu s využitím POV, kdy vidíme a cítíme vše z pohledu vraha, jeho pocity a nejniternější myšlenky v hlavě (perfektní Elijah jako narušený Maniak s nevinnou tváří), vytváří tento film naprosto jedinečným. Gore a celkové vraždění je takovou třešničkou na dortu, věřila jsem každému řezu a každé kapce krve a dokonce při závěrečné scéně jsem se přistihla, jak moc spokojený výraz mám, až mě z toho samotnou zamrazilo. Je to těžká depka, nekouká se na to snadno, ale.. ten pocit po naskočení závěrečných titulků je k nezaplacení! Maniak je pro mě láska na první pohled. A dokonce i poslech. ♥ (30.04.2013)

Keď sa pod filmový projekt podpíše meno Alexandre Aja, moje očakávania sú pomerne vysoké. V tomto prípade sa našťastie opäť naplnili. Napätie graduje na jednotku, psycho atmosféra ala tutti a Frank (Elijah Wood) je výborne zahraný, vyšinutý vrah s temnou minulosťou z detských čias. Kamera z pohľadu zabijáka dodáva snímku na sugestívnosti a i keď sa nejedná o nejaký prevratný počin, bavil som sa dokonale. (02.05.2013)