Dařbuján a Pandrhola

Excelentní tvůrčí sešlost dává této milé a krásné pohádce onen "jiný" nádech a dokonalou atmosféru. Pod taktovkou jednoho z nejzásadnějších režisérů československé kinematografie, tu sehrává stará herecká garda Drdovu klasicky sociálně mířenou veselohru o dobru, zlu, a hlavně o spravedlnosti, jak to tak v pohádkách bývá. Zobrazení duchovní i světské moci a nuzný život havířů na pokraji bídy. I přesto. Mají se rádi, i svých jedenáct dětí a nic jim nezkazí náladu, ani když vrána přinese dvanácté. Proč taky, jedná se o pohádku, ve které dobro vítězí nad zlem. Podobně laděný příběh s čistě dramatickým, nepohádkovým nádechem o tehdejší společnosti, by jistě mnohé diváky překvapil. A bez problémů by to mohli sehrát i ti samí herci. Celá podstata tohoto snímku mi dlouho unikala. (07.08.2014)

Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% (24.12.2015)

Představila jsem si, že bych se měla napít piva, které proteklo korytem potoka a obrátil se mi žaludek. Scénka hysterického Hrušínského, jehož absťák z nedostatku kosterního svalstva zvířat v žaludku dohnal ke střílení všeho, co se na dvoře hnulo, mi připomněla i pár přátel z mého okolí. Ti by bez denního přísunu masa, byli snad schopni spáchat i harakiri. Každopádně jedna z mých srdcových pohádek, na kterou se člověk vždycky rád podívá. (25.12.2017)

Viac než o rozprávku ide o fantasy prvkom šmrncnutým filmom, kde hrá veľmi dôležitú úlohu alkohol. A potom ešte mäso. Kuba to nemá v živote ľahké, ale keďže jeho žena vyzerá po 11 deťoch stále ako najlepšia kosť v dzedzine, tak si urobí aj dvanáste. No a toľko deciek by mal problém uživiť aj Boris Kollár, takže Kuba sa fakt nemá na čo sťažovať, išlo o jeho rozhodnutie. Z dnešného pohľadu ide už len o priemerný vianočný filmík svojej doby, ale samozrejme Sovák, Hrušínský a Lohniský dávajú do svojich postáv všetok svoj um. (25.12.2019)

Řekněte mi, proč se umělci ve své ješitnosti neštítí žádných ubohostí, proč jim žádná trapnost není dost trapná? Musí se za každou cenu prosadit, kariéra nad charakter? Je to stejné za každého režimu, pořád jedna a tatáž písnička! Citát z Te Deum (komentář CSSML) je velmi výstižný. - - - Něco víc než jedna hvězdička, něco méně než dvě. (26.11.2018)