Dařbuján a Pandrhola

Tuhle pohádku sice neřadím mezi své nejoblíbenější, ale povedená rozhodně je - sešli se skvělí herci, do toho pár dobrých nápadů, spousta vtipu, něco morálního poučení pro děti. Prostý lid to zase jednou natře nechutnému lakomému kapitalistovi, čert i pánbíček jsou posláni do kélu a spravedlivý je jedině smrťák (bullshit!). V dospělosti mě ten ideologický podtext začal poněkud iritovat, ovšem jako dítě jsem nadšeně tleskala ručkama, jak dobro opět zvítězilo nad zlem:-). 75% (09.12.2009)

Jedna ze stálic, kde mi krom výborného, ale opravdu výborného smrťáka Hujera Lohniského ještě utkvěl tradiční Stanislav Neumann. Nemám ráda Sováka, ale určitě mu neupírám, že tady hraje skvěle, samozřejmě stejně jako Hrušínský. Na téhle pohádce se mi ale opět líbí hlavně menší role známých kapacit - Hlinomaz, Záhorský, Fialová, Trégl... A kdo by neznal "Glo-glo-glo-glo-glo-glo-glóóóóóriááááá..." hymna našich putik! (24.12.2016)

Pohádka, jak má být. Na jedné straně dobro, na druhé zlo. Jasně a nekompromisně definováno. Hledat v něčem takovém levicový podtext, a dokonce silný, není na místě. Ano CaptainNore, já to tam nevidím. Když udřený chudák má jen prázdný žaludek a Pána Boha, vidí svět jako nepravedlivý. Pak chápe jako jedinou spravedlnost na světě jen tu smrt. Pohádka jako taková, přece vždy bývá o dobru a zlu, chudobě a bohatství či o dobrém nebo zlém charakteru. Že znázorňuje bohatství jako něco špatného? Ale ne. To špatně chápeme. To jen to bohatství kazí charaktery lidí. Bohatství samo o sobě není špatné, ale člověk, který si ho může dopřávat nesmí být víc a víc chamtivější a charakterově zkaženější. A vo tom to je.... ;-) (03.07.2008)

UPDATE 2019: A je to eště lepší. Vůbec nevím, proč jsem se této pohádce dřív tak vyhýbal. ----- Mac Frič málokdy zabočil mimo svuj osvědčený žánr "továrnických" komedií. V roce 1959 to udělal hned dvojí exkurzí do říše pohádek. Po kýčovité princezně se zlatou hvězdou přišel s mnohem povedenější a komedialnější pohádkou Dařbuján a Pandrhola. Hezké kulisy v barandovských ateliérech. Sympatičtí herci v čele s začínajícím Jiřím Sovákem a skorostar Rudolfem Hrušínským v roli zlého sládka Dařbujána krásně pobaví i po padesáti letech. (26.12.2007)

Velmi silný dobový schematismus ruší jinak docela pěknou a dobře natočenou pohádku. Bez otěží doby by byla možná jednou z pohádek vůbec nejlepších (škoda toho hypertrofovaného sociálně-kritického tónu) a to hlavně co se hereckých výkonů týče, ne nadarmo ji režíroval nestor české režie Mac Frič (tehdy ovšem zase už znovu Martin). Zajímavý je tak typický lidově morbidní scénář i celá ta studiová stylizace společná pro většinu pohádek točených v těch letech (Hrátky s čertem coby zjevný příklad), kulisy jsou možná až příliš kýčovité, ale přesto mají svůj zvláštní nostalgický půvab...stejně jako celá tahle pohádka na náměty režimem protěžovaného Jana Drdy... (26.01.2007)