ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Film, který nedisponuje plnohodnotným příběhem, přibližuje dokumentární formou každodenní práci policie na jihu Itálie. Se členy týmu těžkooděnců se dostaneme mezi demonstranty, fotbalové fanoušky i nenonacisty a skinheady. Snímek připomene italskou vlnu neorealismu a sociální dramata o praktikách mafie ze 70.let. Problém je, že všechny postavy jsou vpodstatě záporné, a tak není komu fandit a jejich osudy mi byly jedno. Hlavní hrdina - zelenáč má sice dobré úmysly, ale současně se nebojí přistoupit na malé lži a násilí mu není cizí, ba co víc, dokáže si ho užít naplno. Nejde s ním proto soucítit ani v momentě, kdy je přesvědčen, že dělá správnou věc. Pro ostatní se totiž stává krysou... Potěšila mě hudba - White Stripes, Clash, Pixies, Kasabian a samostatnou hvězdu bych nejraději přilípnul za božské Joy Division. Poněkud kontroverzní mi přišlo, že v určitých momentech není zcela jasné, zda je film protiraistický, či rasistický...celkově je hodně bezvýchodný, zobrazuje svět, kde téměř nic nefunguje tak, jak by mělo... (24.10.2013)

Rozhodně povedený film z prostředí italské zásahové jednotky. ACAB dobře vystihuje situaci a nenáročný příběh dokáže zaujmout. Nejedná se o špičkový snímek, ale ten čas na zhlédnutí divák rád věnuje. Mohlo by se přidat na rvačkách, ale i s tím málem se dá spokojit. Hodně dobrá pointa a v závěru si člověk uvědomí jak je důležité mít přátelé a tato policejní parta stojí za sebou za každé situace. Když mladý spolupracovník chce být hodným poldou, stane se krysou a nemůže bát u zásahovky. V jiné situaci bych fandil jemu, ale tady bych fandil těm špatným poldům, protože za jejich názory by stála většina Čechů.. 7/10 = 75% (26.06.2012)

Do jednotky těžkooděnců infiltruje praxí a úctou nepolíbený zajíc, který se snaží ve svojí nové jamce všemožně zapadnout, aby nakonec po krysím způsobu vzdoroval určitému myšlenkovému kvasu, který v azurově opřilbených hlavách nebezpečně bují zhruba jako maminovské špeky v pase mých kdysi výstavních spolužaček. Stefano Sollima, a pojďme mu na chvíli slepě věřit, vykresluje Řím, jak ho ze sluníčkovatých turistických kartinek asi neznáte, latentně feministický, bez jasné národní identity, morálně vachrlatý, trochu multikulti. Na základě průsernatých zpráv zevnitř (TV aj. mediální mrdky) i zvenčí (štrapáce jejich rodin) začínají emoce na bengárně bobtnat a vařit jako v papiňáku. O to smutnější je, že film de facto končí v době exploze... (15.07.2012)

Když jsem na MMF viděl ty italské volné radikály s molotovy v ruce, ihned mi docvaklo, že film A.C.A.B. nebude jen komická italská verze Malého pitavala. Italští "demonstranti" nejsou žádní nadšenci s květinou v ruce. To jsou bojovníci ulice a tak není divu, že italský těžkooděnec trvdej chleba má. Kromě obeznámení s tímto faktem naťukneme i nějaká krapet nedovařená rodinná dramata policistů v hlavní roli, dozvíme se něco o tom, proč jsou to takový bastardi a to je tak všechno. Spíše než nějaké ucelené drama působí film jako sonda do života státního zaměstnance. Možná by bylo na místě zvolit takovou tu akčně roztřesenou kameru, aby měl divák při střetech pocit, že je uvnitř kotle, aby ho film zasáhl více. Takhle jen klouzal po povrchu odnikud nikam. Ale klidně film doporučím. Nebyla to špatná podívaná. (20.08.2012)

"Always Carry A Bible" :), to se povedlo. Co k tomu říct, k filmu jsem se dostal více méně náhodou, po zhlédnutí Diaz : Neuklízej tu krev, kde bylo v zajímavostech psáno, že padne zmíňka o tomto incidentu, a protože tento film je točen z pohledu policejních zásahových jednotek, byl jsem zvědav, co víc se dozvím. Nedozvěděl jsem se nic, ale film mě moc potěšil. Italské obsazení i pojetí moc dobré a řekl bych, že na rozdíl od Diaz nejednostranné. Líbilo se mi to hodně, i když k realitě to může mít hodně daleko. Podporuji tyhle složky, a to hodně. Na fotbal chci chodit i s dětmi a nikdo jiný s těma hovadama nic neudělá.... (10.08.2014)