Réžia:
Jiří TrnkaKamera:
Jiří VojtaHudba:
Václav TrojanHrajú:
Rudolf Pellar, Jack Gwillim, Richard Burton, Joss Ackland, Ann Bell, Jean Desailly, Alec McCowen, Stephen Moore, Georgine Anderson, Donald Eccles (viac)Obsahy(1)
Loutkový film o jedné májové noci v lese poblíž Athén, kde se odehraje příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí. (woody)
Recenzie (49)
Hrůza na kterou mě nakonec v kvartě ze třídou vytáhli místo původně slibovaného Tobruku..Trnku mám sice rád ale tohle mi fakt nesedlo....loutky jsou sice dobré leč scénář je narozdíl od původní divadelní hry nevtipný a absolutně nudný....po asi desetiminutovém úvodu nastává nechutná, rozvláčná a nudná "show" ve které se vůbec ale vůbec nic neděje jen tam loutkové postavičky za doprovodu uspávající hudby skáčou a když už se zdálo že bude konec nastalo nakonec to samý akorát s tím rozdílem že se to místo v lese odehrávalo na hradě...koukám se tady že film je dlouhý jen 76 minut...mně to ale přišlo jako tři hodiny, po kterých film ani nebyl s to skončit takže jsem asi po hodině utekl z promítacího sálu pryč do místního bufetu..jedna hvězdička za Trnkovu nesporně dobrou grafiku ale jinak to byla vážně bída!! ()
Animačně je to krásné, je to snové a navíc mají loutky nádherný design, který se ještě spojuje s výbornými nápady. Jenže já prostě "Sen noci svatojánské " nějak nemám rád. Ten příběh, i když je krásný, snový, mi moc neříká, a Trnkovi úpravy, které děj ještě potlačují, pro mě v tomhle ohledu nijak neprospěly. Je to skvělé, ale úplně z toho u vytržení nejsem. ()
Teď po shlédnutí lépe chápu Trnku, že chtěl film vyrobit němý, protože ten utahanej komentář snímek dost zabíjel. Jinak ale po všech stránkách perla. Shakespearova předloha je prodchnutá atmosférou kouzel a bájných světů paralelně existujících vedle toho našeho. Jiří Trnka šel ještě dál. Přetvořil náš svět na ten kouzelný a do koexistence (nikoli kontrastu) posadil Oberonovu říši. Plasticita a životnost dřevěného fikčního světa je úžasná. Skvělé svícení a trochu uspávací hudba. Nedivím se, že měl i Disney o tenhle "národní režisérský poklad" takový zájem. Co mě ale udivuje, je to, proč znají Trnku líp v Japonsku než u nás. Necelých dvě stě hodnotících v roce 2009! ()
Sen noci svatojánské dle té slavné komedie Williama Shakespeara, básníka a herce, je Trnkovým opusem grande. Dokonce se zdá, a všechno tomu nasvědčuje, že Jiří Trnka stvořil svůj opus magnum. Trnka (a nejen svým osobitým výtvarným výrazem osob a prostředí) vykouzlil nadzemsky snové loutkové galapředstavení, baletní rej s poezií v jednom. Se scénářem mu pomohl jeho častý druh Jiří Brdečka, básník Josef Kainar přispěl lehčeji škádlivým komentováním děje, Rudolf Pellar hebkým slovním doprovázením, sochař Jaroslav Kulhánek zas plastickou výzdobou prostředí a místa a Václav Trojan éterickou hudební symfonií. Těch dělníků u mistrova kusu bylo více. Ach, ty vidiny nás všechny svádějí a klamou, ale což, hlavně, že jsou krásné. Trnkův opus magnum Sen noci svatojánské je okouzlujícím filmovým dílem. Nezbývá než zvolat: Ať žije plzeňský rodák Trnka, jeho výtvarné umění, loutky, rozpustilá hravost a smysl pro čarokrásnou poezii! ()
Co říct asi o nejlepším animátorovi u nás, animátorovi, který se neztratil ani v Evropě či ve světě, o jeho průlomovém filmu? Že jsem ráda a vděčná, že jsem ho konečně viděla? Budiž. Ze Snu noci svatojánské čiší láska k řemeslu, autorova hravost a pečlivost. Formální stránka je takřka dokonalá. U příběhu jako takového je to horší. Shakespeare má na svém kontě rozhodně lepší hry a Trnka si Sen noci svatojánské trochu přibarvil k obrazu svému a udělal z něj spíše lyricko-snový film. Budu to brát jako autorskou invenci, ovšem musím říct, že právě ona poetičnost může být i u filmu o trochu delšího než hodina překážkou k prožití dokonalé slasti. Pro mě osmdesát procent s odřenýma ušima. Trnka je zkrátka persona a Sen noci svatojánské echtovní kousek, byť má své chyby. ()
Galéria (11)
Fotka © Československý film
Zaujímavosti (15)
- Americký týdeník Time zařadil Trnkův Sen noci svatojánské mezi nejlepší filmy roku, po bok Godardova filmu U konce s dechem (1960) a Felliniho Sladkého života (1960). (Trainspotter)
- Ve Francii musely být vyrobeny speciální anamorfické objektivy pro snímání asi 25cm velkých loutek z velké blízkosti. (Trainspotter)
- Jiří Suchý o filmu prohlásil: "Snu chybí jen jediné: Aby jej viděl sám Shakespeare." (Trainspotter)
Reklama