Réžia:
Sebastián CorderoScenár:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrajú:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(viac)Videá (3)
Recenzie (581)
Velké překvapení. Čekal jsem béčko a dostalo si mi poctivé sci-fi. Lidská touha po poznání je neukojitelná, občas si ale člověk říká, jestli by jsme se herdek raději neměli držet doma. Je opravdu ironií, že pak své nejlepší jedince vysílá v malých modulech vstříc nekonečnu vesmíru... Už v Machovi a Šebestové se vyskytovala Žlababa a já jsem si jist, že na nějaké té hvězdě na něž tak zálibně hledíme za letních nocí také nějaká bude s tím svým huí ťap ťap. A spíš počítám s tím, že přátelská moc nebude. Ono je lepší vždy být raději mile překvapen než opačně. Vesmírná loď Europa byla udělána velmi věrohodně i celý ten vesmír kolem. Osádka mi také sedla včetně tmavoké rumunské kapitánky (co se pro role astronautek asi narodila) , divím se jen, že tam nebyl krom Asiata zastoupen i Afroameričan ! Tohle smrdí nějakou dodatečnou žalobou na tvůrce jak je dnes módou a zvykem ! I Možná je trochu škoda, že filmaři neměli větší rozpočet, protože z tohohle téma by šel udělat hodně solidní biják pro multiplexy. Nakonec si ale říkám, že asi zase dobře, že to tím získalo spíše komornější a uvěřitelnější podobu. Za mně spokojenost a překvapení nad tím, že film není v červených číslech. Dávám za 4 modrá světla. * * * * ()
dobré, a to velmi, nicméně si neodpustím menších výtek ku formátu found footage kamery, protože ač se jako jednomu z minima filmů podařilo koncept prodat (a díky poctivé práci je úplně jedno, jestli byl rozpočet velikosti pro solidnější indie film, nebo zda se pohyboval někde ve vyšších sférách), ale pořád pro mě postrádá značnej kus autenticity, protože všechno se vleze do záběru a nemnoho se objevují scény, kde se cosi odehrává na půl záběru, nebo je to nutno rozdělit do více obrazů zároveň, další scény, jejich střih a sled je sem tam až moc filmový. Moje deviantní já by možná chtělo vidět sestřih, který by vypadal mnohem víc jako dokumentární film, než jaký je tady výsledek (víc komentářů od vědců atp.). Pořád ale dosti nadprůměrná záležitost a jedno z nejlépe uřemeslněných scifi poslední doby. ()
Líbí se mi, že se poslední dobou tvůrci sci-fi filmů nebojí přicházet se stále novými nápady. Zpráva o Europě sice nezboří hranice originalitou, ale i tak v sobě skrývá plno myšlenek, nad kterými je radno zapřemýšlet. Do toho připočtěte skvělou mezinárodní skvadru herců, kvalitní, i když levné zpracování a máte na světě malý film o, jednou možná, dost zásadních událostech lidstva. ()
Skvostná čistokrevná sci-fi, při které jsem měl letos podruhé pocit, že sleduji adaptaci nějakého klasického sci-fi románu (poprvé se mi tak stalo při Oblivionu). Kromě pro mě osobně velice lákavého námětu a kvalitních hereckých výkonů je film navíc velice promyšleně vystavěn, uvědoměle využívá konceptu found footage - reportážním charakterem a střídáním různých časových linií vytváří falešné dojmy, očekávání a překvapení. Žádná z postav navíc není idiot, což se taky počítá. Pro fanoušky pravé science-fiction, kteří ke štěstí nepotřebují nablýskaný vizuál, vesmírné bitvy, výbuchy a kupu nákladných efektů, je to absolutní povinnost. ()
Hodina žvanění v kokotpitu mezi podivnými přístroji, co dělají "pyp", a telefonování s Hjústnem, dvacet devět minut čurákování na měsíci Jupiteru a polemik, jestli je led dostatečně ledový, a minuta loutkového hlavonožce s led diodama na chapadlech. Ale furt lepší než kolonoskopie nebo tři hodiny s pomatenou plechovou hubou v Kubrikově smrtelné "klasice", kde místo na Jupiter doletíte akorát tak do prdele, protože po cestě chcípnete nudou. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (6)
- Při pohledu z CAM A v obytném modulu 1 je možné si v pravém spodním boxu všimnout fotografie sovětského kosmonauta a prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina. (Adrai)
- Hydrazine se používá jako pohonná hmota pro raketoplány již několik desítek let, stejně jako palivo pro přídavné pohonné jednotky. Jde o látku velmi korozivní a nesmírně toxickou. (HellFire)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
Reklama