Pena dní

Můj oblíbený xxmartinxx napsal, že jej film začal po deseti minutách iritovat. Já na tom byl o poznání hůře, protože jsem tentýž pocit začal vnímat tak po třech minutách. Pokud bych měl Gondryho kousek počastovat nějakým přívlastkem, pak je neskutečně otravný a protivný. Jak poznamenala moje choť, když si přečetla Martinův koment, nesnesitelná hyperaktivita je přesně to, co snímek charakterizuje. Vydržel jsem půl hodiny a pak jsem to vzdal, protože jsem pochopil, že tentokrát jsme se s Gondrym naprosto minuli. Vypravěčsky je to selhání na celé čáře a Gondryho svět, který jiné okouzluje, mně zůstal zavřený na několik západů. Tenhle styl by se báječně hodil na režírování hudebních videoklipů, konec konců, nejeden má už Gondry na svém kontě. Jenže sledovat 130minutový videoklip považuju svým způsobem za horor a děsivá muka. Celkový dojem: 25 % za výtvarnou stránku a ujeté nápady. (10.07.2016)

Velice zvláštní film, možná nejpodivnější film jaký jsem kdy viděl. Rozhodně nejpozitivnějším bodem tohoto snímku je právě ta jeho zvláštnost, kdy lidé žijí ve světě, kde je vše úplně jiné než to my známe z našeho skutečného světa. Alkoholické nápoje míchá klavír, jídelní stůl jezdí na kolečkových bruslích, a tak dále. Ovšem příběh až tolik nezaujme. Ze začátku je to ještě dobré, dokavaď život plyne pozitivně, tak je to fajn. Ale pak Chloe onemocní a vše se začne kazit, a to bohužel i příběh. Od té chvíle mě to už vůbec nebavilo, film už nedával moc smysl. Celkový dojem je tedy takový, že chválím skvělý nápad ztvárnění světa, ovšem chtělo to lepší příběh. (19.08.2016)

Vymazlená, hravá a bezbřehá fantazie, která nejdříve doprovází šťastný příběh, aby postupně temněla spolu s tím, jak se i příběh posouvá ke stále smutnějšímu konci. Barvy proto nejdřív připomínají zmrzlinu, aby postupně utlumovaly své tóny, až končí v černobílé. Výtvarně mi to hodně připomínalo Švankmajera, zejména scény s jídlem, které jsou zvráceným způsobem poněkud nechutné, ale zároveň i zábavné. Je to obrazový bonbónek. ______ Vizuální vodopád nápadů ale zároveň doprovází velmi jednoduchý, smutný a ve své podstatě reálný příběh. KOUSEK DĚJE. Mladá láska začíná rozpaky a okouzlením, které se přenese i do vnějšího světa. Jenomže každá láska jednou skončí a tahle navíc i tragicky. Milostný příběh druhé dvojice se rozpadne na prach, protože jeden přestane milovat a necení si obětí toho druhého. Když dojdou peníze, tak i té barevnosti života ubývá, zejména když i politická situace je napjatá (velmi vzdáleně, ale přesto doléhají přípravy na válku). Roztomilá posedlost přítele se změní ve fanatismus, který mu nasadí klapky na oči, takže sobecky nevidí nic než sebe. Další přítel zase prokáže i přes těžké životní zkoušky sílu svého přátelství. _____Tohle jsou všechno realistické zvraty vrtkavého osudu, který časem obvykle temní pro každého - tady ale zasazený ve fantastickém hávu neskutečné obrazotvornosti. S potměšilým smyslem pro humor. /4. 8. 13./ (04.08.2013)

V hlavní roli imaginace. Pěna dní mi ve své první polovině vykouzlila ve tváři hned několikero úsměvů, protože něco tak pohádkově snového a bezelstného aby dnes člověk pohledával přes inzerát. Dovolím si tvrdit, že právě pro tu bezstarostnou a rozpustile magickou první polovinu, na mě těžce jak leknín na plicích zapůsobila i ta druhá - ta smutná. Melancholie v ní tekla proudem, příval nápadů neustal (pouze se ustřídmil) a na závěje smutku by jeden potřeboval lopatu. Abych jen nechválil, právě druhá polovina se Gondrimu sem tam maličko vypřáhla z jinak pevnou rukou vedeného postroje alegorického vozu. Ale jen občas a nikdy nijak výrazně. Navíc - jak už jsem zmínil - jsem se jako divák mohl vždy opřít o první polovinu a můj vztah k postavám, příběhu i filmu samotnému, který bezpečně ustavila. (20.08.2016)

Úžasný, bláznivý, pohádkový.. Přesně takový svět jsem si po přečtení knihy Borise Viana Pěna dní představovala a když se přesně takový objevil na plátně, byla jsem nadšená. Nedokážu si představit lepší obsazení hlavních rolí, oni dva se mi tam prostě dokonale hodili. Francouzská hudba a atmosféra mě úplně pohltila. Na druhou stranu chápu tak rozporuplné hodnocení zde na CSFD, sama si nedokážu představit, jak bych film vnímala bez předchozího přečtení knihy. (03.11.2013)