Späť v hre

Je vcelku jedno, jestli český nebo originální název. Pokud má být tímhle filmem zpátky ve hře Clint Eastwood, měl by zvážit změnu trenéra, protože jinak by mu zcela určitě nastaly problémy s křivkou. V jeho věku věčná škoda. Jinak teda ještě chvilku a Amíci budou mít o baseballu tolik filmů, jako my o komunismu. Jen doufám, že tyhle úměry nespojuje láska, on stačí už ten průměr kvality... Za hlavní problém tohohle filmu považuji laxní snahu propojit film s dramatem a láskou, pročež tu je od všeho trochu a dohromady prd. (14.08.2013)

Mnohokrát se mu jako asistent režie díval přes rameno, aby viděl, jak vypadá práce filmové legendy. Nyní ho postavil před kameru, aby ho (podle mnohých jazyků a snad i Mistra samotného) diváci mohli už prý skutečně naposledy obdivovat. Debutující Robert Lorenz režíruje Clinta Eastwooda, který mu to výrazně usnadňuje. Jeho postava je znovu prototypem zahořklého a protivného hrdiny. Věkem ošlehaná tvář, tradiční škleby a vyšeptalý hlas podporují úsporný herecký výkon, kterým dává jasně najevo, že se už dávno nemusí lopotit s grimasami tvrdého chlápka jako za mlada. Za onou vnější jednoduchostí se pak ukrývá poměrně složitý portrét zapšklého dědka, který nedokáže hovořit s jediným potomkem. Příběh tak nenabízí pouze sportovní souboj na několika liniích o nadějného pálkaře před blížícím se draftem. Scenárista buduje nenápadně vygradovaný dramatický oblouk a předkládá nespočet neodolatelných suchých hlášek, které z Eastwoodových úst tak rádi slýcháváme. Lorenz po vzoru svého mentora ví, které momenty podtrhnout, ve zkratce dokáže vypíchnout podstatu charakterů svých postav. Vypráví pozvolně a soustředěně. A hezky postaru. Nelze však samozřejmě opomenout ani místa plná klišé, šťastných náhod a setkání, která vždy dopadnou ryze americky (nejvíc asi vyčnívá neznámý nadhazovač, který zesměšní namyšleného pálkaře). Na Evropana zdaleka nedolehne ani opojení americkým národním sportem, kdy lidé na potkání sypou z rukávu baseballové statistiky a soutěží, kdo vlastně dal v pětasedmdesátém v rozhodujícím zápase sezony homerun. Osobně to netuším, ale vím, že mi tenhle kousek i přes pořádnou vypočítavost sedl!! (22.03.2013)

Nebýt naprosto zbytečné postavy Justina Timberlaka a jeho románku s Amy Admas, tak je to svižnější a krapet lepší. Ale je to pěkné i tak. Clinta mám prostě rád. Paličatého mrzouta nedokáže asi nikdo ztvárnit s takovou gracií a gustem. Navíc každý utroušený vtípek padl jako hrnec na prdel. Příjemný film, žádná extra pecka, ani zklamání, přesto na 4*. (15.06.2014)

Na wikipedii se o baseballu mimo jiné píše: "Cílem hry je získat více bodů, než má soupeřící tým."  Což je tak jediný, co o téhle hře vím a chci si zjišťovat.  Nebýt Eastwooda, asi bych do filmu o tomhle sportu vůbec nešel, ale po zhlédnutí musím konstatovat, že o baseballu je Zpátky ve hře docela okrajově. Hlavní náplní je stárnutí a vymetání kostlivců ze skříní ve vztahu otec- dcera a  obyčejné romantické ňuňíkování mezi Adamsovou a Timberlakem. Tady bych rád předeslal, že já Timberlakea vůbec nepoznal!  Já de facto do týhle chvíle totiž nevěděl jak vlastně vypadá. Úplně se stydím. Amy pak naštěstí poznal můj syn, když šel kolem a upozornil mě na ni, čili jsem aspoň vytušil, že bude taky trochu slavná. A je.  Na zážitku z ploché ale snesitelné filmové šablony to ale nic moc nemění. Clint předvedl fajn dědka a Goodman fajn kámoše,  Timberlake smočil, Amy  dospěla a předvídatelný závěr, v němž to podceňovaný vodonoš natře obtloustlé hvězdičce už nic výrazně nekazí. Dvě, ale silný. (01.02.2023)

Vím, že nadhodnocuji, ale já tahle sportovní klišé docela rád baštím. Připočtu-li pro mě fungující emocionální stránku filmu a skvělé herecké výkony zúčastněných (Clint je ve svém pozdním stereotypu starého morouse zkrátka neodolatelný a na Timberlakea je stále lepší pohled) a doopravdy až Eastwoodovsky klidný přístup k režii, na pouhé tři hvězdy to zkrátka nevidím. Přesto by měl mít Clint za hereckou kariérou výraznější interpunkci, než tohle místy lehce rozpačité trojtečkoví. (12.01.2013)