Mortdecai: Grandiózny prípad

Prepadák roka a ďalší pomyselný klinec do (stále ešte dostatočne otvorenej) rakvi Johnnyho Deppa nie je taká hipsterská hrôza, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Depp si to celé poriadne užíva a ťahá aj dialógovo slabšie pasáže. No a tých je tu teda dostatočne. Má to ale stále slušný spád, príbeh dokolečka prichádza so zvratmi, len od nich netreba očakávať, že vám zrovna vyrazia dych. Teda možno svojou predvídateľnosťou aj áno. Ako jednohubka v televízii áno, len ak sa úplne vážne robí mnohomiliónové promo pre takéto kraviny, tak je to vtipnejšie a absurdnejšie, ako samotný film. (18.07.2017)

Trailer na Mortdecaie mě hodně navnadil, ale po zhlédnutí filmu samotného musím bohužel konstatovat, že obsahoval chytrý střih těch vtipnějších scének a díky tomu působil tak dobře. Gentlementské komedie s excelujícím Deppem v hlavní roli jsem se tedy moc nedočkal. Místo toho jsem dostal jen lehce nadprůměrnou komedii parodující vše anglické, kde kromě Deppova knírku vyčnívá už jen slabý, místy až stupidní scénář. Jako nebylo to špatné. místo to bylo i vtipné, ale čekal jsem víc. 3* (22.04.2015)

Byl jsem zvědav jak se Johnny Depp popere s další svéráznou postavou, která sice nebyla tak úplně výstřední, ale průměrná také ne. Trailer mě moc nezaujal, takže jsem se bál výsledku. Na takový typ humoru nejsem úplně zvyklý, takže některé vtípky na mě jednoduše nefungovaly, ale postupem času jsem humoru přišel na chuť a začal jsem se bavit. Stejně tak jsem si postupně oblíbil i postavy, hlavně ochránce samotného Mortdecaie mi přirostl k srdci. Opravdu u tohodle filmu je strašně těžký říct, jestli je dobrý nebo ne. Pro mě je to byl ze začátku takový průměr a postupem času se mi to začlo líbit víc a víc. Takže nakonec spokojenost. (04.02.2015)

Mordechuj: Gaydiózní případ je učebnicový příklad toho, co moderní filmově-teoretická věda naprosto pregnantně kategorizuje sofistikovaným pojmem „Buzerantská trapárna“, kterýžto může být nedostatečně erudované veřejnosti také znám pod laickým termínem „Homomédie“. Ať už však toto „veledílo“ determinujeme odborně či neodborně, pořád zůstane něčím, u čeho nutně musí každý hormonálně vyvážený divák s přirozenou sexuální orientací jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, jak takové zrůdné zvěrstvo, vyvolávající až akutní záchvaty studu, může někdo vůbec financovat, natočit a vyjma Emana Mek Řehoře i osadit jindy dobrými a populárními herci. Obzvláště nechápu, čím vydírali Deppkoidního Jeníka, aby místo důstojného čekání na další miliardu od mentálně nezaopatřených nezletilců za následující Kokoty z Karibiku ze sebe udělal ještě většího pičuse a naprosto se ztrapnil postavou, která nepříjemně evokuje akorát tak Ližkulese Poarota, mladšího a teplejšího bratra slavného belgického detektiva Kristovy Agáty, co přijel pomoci řešit komplikovaný případ absolutní homodemence četnictvu ze Séntropé. Jediné, co se mi při téhle zrůdnosti honilo hlavou, byla představa plného kina hihňajících se transek při londýnské premiéře v Soho, smíchy slzících a rozmazávajících si oční stíny nad všemi těmi ukrutně třeskutými tumory. Při tom přelinkovávání a přepudrovávání nosů tam pak muselo být po skončení představení na chlapských hajzlech fuckt narváno. (24.05.2015)

Moc často se mi nestává, aby film s takovým obsazením, byl už po deseti minutách nesnesitelný a každá další minuta jeho sledování téměř fyzickým utrpením. Trapnost střídá nudu, nuda trapnost a já marně čekám až tohle monotoní střídání naruší alespoň špetka humoru. Společně s Rumovým deníkem zřejmě nejhorší Deppův film. (26.08.2021)