Anton Špelec, ostrostrelec

Co věta, to perla, která zapadá do příběhu. Kolikrát jsem ten film viděl? Dvacetkrát? Jistě i vícekrát. A není mnoho filmů, u nichž bych vydržel sedět jako přibitý. Znám to s jemnými niancemi slovo od slova. Vlasta Burian ve své nejlepší formě a řekl bych, ve své nejlepší komedii. Filmu musíme leccos prominout, zvuk existoval teprve třetí rok, ale Martin Frič z příběhu udělal nesmrtelný trhák. Skvělý Burian, ale také Marvan, Nollová, Pištěk (...mistrová, vy mi podstrojujete...), Plachta a celá ta plejáda gerců třicátých let v rolích drobnějších - Třebovký, Jarkovský, Hříbal, Šlemrová, Postranecký... (23.01.2015)

Ajajajaj...a mně se chce nědo říct...krom toho, že "Císař pán je vůl!" (a já bych užil i něco jiného než jen "vůl"), tak i to, že jsem hluboce zklamán dějem filmu. Tedy, to bych se špatně vyjádřil. Na samotném ději není nic špatného, já sice nesnáším, když někdo něco je/není a ví o tom jen on/jen někdo a ostatní si to myslí špatně, ale bohužel tak to probíhá snad v každém druhém filmu, tudíž co s tím už. Co je ovšem horší, je samotné zakončení, kdy v té nevědomosti ostatní přetrvávají až do konce života, což je pro mne dosti nepříjemné a hluboce zklamné. Proto i přes spoustu skvělého liguére humoru Vlasty Buriana musím dát bohužel pouze 3*...jen doufám, že od této chvíle už všem červeným československým předválečným snímkům dám minimálně 4*... :) (08.05.2014)

"Ono to má taky svoje výhody, paní. Právě proto, že umřel, tím se mu zbytek trestu promíjí." Tak takový druh cynismu si dám líbit. A přesvědčování Kukačky, že arrest je hotel se stravou, kde se navíc naučí papírnictví, mě taky hodně pobavilo. To samozřejmě není nic proti Antonovu legendárnímu panákování, urážení císaře pána, účasti na vlastním pohřbu či snaze tuláka přečkat zimu za mřížemi. Sice existují povedenější předválečné komedie, ale jsem si poměrně jistý tím, že zábavnějšího ostrostřelce jsem v nich nepotkal. (26.06.2016)

Upraveno v květnu 2020. "Anton Špelec, ostrostřelec" patří k nejpřehrávanějším filmům pro pamětníky v televizích a svou oblíbenost neztrácí. Martin Frič vsadil na osvědčený typ kabaretní zábavy s brunátným zbarvením klauniády, pro základní konflikt smaží švejkovský prvek, hrátky o životě a smrti jsou zde tím jevištěm burácivých litanií a malicherného protestu ze společenského ublížení. Motivace jsou pro efekt úderu zjednodušeny, nálada se uvolněně kucká smíchy a kabaretní klaun si užívá celou zářivě osvětlenou výstavní promenádu. Hvězdou zábavy je Antonín Špelec (výkonný Vlasta Burian), truhlář, opravář hudebních nástrojů a člen gardy ostrostřelců. Uražená ješitnost se přelévá do furiantství, ale ta horlivá provokace zákonných norem nechtěně uvádí do chodu víceúčelovou hru kdo je kdo a kde. Naštěstí, pravidla lze vychytrale v nutném případě potřeby pozměnit. Hlavní ženskou postavou je Tereza (příjemná Růžena Šlemrová), Antonova věrná, starostlivá a zatrápeně trpělivá manželka. Tajemství se chrání neustálou přípravou pokrmů. Výraznou postavou je Alois (velmi příjemný Theodor Pištěk), Špelcův dílenský zaměstnanec. Lenost a nenažranost si dokáží zjednodušit i zdánlivě namáhavou práci. K výraznějším postavám filmu patří také Josef Kukačka (zajímavý Jindřich Plachta), druhý Špelcův dílenský zaměstnanec. Cesta k výraznému finančnímu příspěvku vede sice přes nepříjemnou povinnost, ale i té se lze výhodně zbavit. Z dalších rolí: Antonův nejlepší kamarád, bednář a člen ostrostřelců Kačaba (Jaroslav Marvan), opilým Antonem závažně uražený velitel ostrostřelců Čtvrtečka (Jiří Dréman), jeho spolehlivý zástupce (Robert Ford), předseda soudního senátu (Alexander Třebovský), Antonova pokrytecká teta Josefína (Ella Nollová), či po vězení bažící nešťastný tulák (František Kreuzmann st.). Anton Špelec, ostrostřelec je rozkošnou ukázkou kabaretní klauniády, oblíbené zábavy doby, která svým způsobem v pozměněných tvarech přetrvává až do současnosti. Jednoduché, účinné, průměrné. (20.09.2009)

Krásný film, také bych ho řadila k těm lepším dílům pana Buriana. Velice mile mě překvapila paní Šlemrová...ještě to nebyla ta úchvatná panička, ale bezvadná, obyčejná manželka. A nezapomenu ten maličký moment,který mě, ani nevím proč,zaujal - kde podle mě si tu vteřinku ukradla pro sebe...a to, když přijde Anton jako svůj bratr. To kratičké špitutí, něco jako: "Tys tu ještě scházel!" Líp to říct nešlo. (16.10.2011)