Anton Špelec, ostrostrelec

Anton Špelec, ostrostřelec je další ze skvělých komedií Vlasty Buriana. Nedosahuje sice na ty úplně nejlepší jeho filmy, ale velmi se jim přibližuje. Kromě tradiční kadence jeho hlášek přidává nadstavbu ve formě navážení se do rakouské monarchie. Hlavní postava se po urážce císařského majestátu musí ukrývat doma v dílně, čehož někteří chtějí šikovně využít a dochází tak k povedeným střetům. Pro fanoušky Vlasty Buriana je Anton Špelec povinnost. Kdyby náhodnou někdo s Vlastou Burianem začínal, raději mu doporučím něco z jeho top trojky: U pokladny stál, Přednosta stanice nebo Ducháčka. (28.04.2022)

Jedna z nejlepších komedií s Vlastou Burianem. Některé scény jsou nezapomenutelné, například na pohřbu (,, Tys tu ještě chyběl." ,, Já vím, proto jsem přišel."/ ,, Chtěla bys věnec, viď!) či oznámení o úmrtí (,, Pani Špelcová, vy jste měla muže." ,, Mám dosud muže." ,, No totiž, to je omyl, z toho já vás vyvedu. Vy jste MĚLA muže, ale už ho nemáte, protože včera umřel. Ono to má taky své výhody, paní. Právě proto, že umřel, tím se mu zbytek trestu promíjí. Tady máte úmrtní list a to znamená, že jste vdova a můžete se vdát znova. Má úcta."). Aloise s tou jeho ,,hedbávnou kaší" bych asi uškrtila. Výborní jsou i Plachta, Marvan a Šlemrová. ,, Zdá se, slavná stolice, že se tu jedná o mé žalářování. Tento návrh jest proti mému přesvědčení." (01.01.2010)

Svět se bavil u Chaplina a u nás exceloval bývalý fotbalový brankář Sparty Vlasta Burian. Tady se navíc setkává s dalším velice váženým hercem Jaroslavem Marvanem. A je fakt, že tenhle film určitě patří mezi jeho nejpovedenější, už jen tím, že hláška Liguééréé víceméně zlidověla. Závěrem už se snad dá říct je to, že Císař pán není vůl, že je korunovanej.. (26.11.2012)

Asi můj nejoblíbenější Burian vůbec. Vedle skvělé komiky velmi oceňuji některé scény, natočené dle vzoru němého filmu (však také v roce 1932 byl zvukový film pořád ještě relativně v počátcích a mnozí režiséři měli s němým filmem bohaté zkušenosti). "Posaďte se, Kukačko." - "Kuku" - "Co to je, to se vyhodí, ty hodiny se vyhodí, přece nenecháme urážet hosta!" (29.07.2017)

"No tak, Toníku, tak buď přece rozumnej, no tak holt dostaneš tu mejdajli napřesrok, no." Další uniformovaná role Vlasty Buriana a do dnešní doby naprostá filmová pecka, po vojensku řečeno, s kulometnou salvou nejrůznějších hlášek a to od začátku až do konce. Očekávat vyznamenání, které nakonec vlivem nedostatku medailí uděleno nebylo, by vykolejilo snad každého. Obzvlášť Antonína Špelce s tváří Vlasty Buriana, který se s tím popral s vůlí a charakterem sobě vlastní. Jaroslav Marvan samozřejmě opět výborně přihrával a tak kdo z diváků si chce pošramotit bránici, u tohoto snímku má možnost? Co se týče vtípků o císaři pánovi, velkým konkurentem není nikdo jiný než samotný Jára Cimrman, ale co si budeme povídat, na Toníka Špelce prostě nemá. Výrazným projevem je vizuální zastavení času hrůzou po vznesení urážky císaře. Lépe vyjádřit dobu už nešlo. Ono vůbec se dá říci, že v tomto snímku jsou nejlepší scénky z útrob restaurace, hospody či nálevny, jaké kdy byly natočeny. A to je v českém filmu konkurence ohromná a to nejen z tvorby Vlasty Buriana. Tradičně samozřejmě nechybí ani písnička pro tento film, která prostě nesměla chybět. Film z roku 1932 a vůbec nestárne. Svým způsobem jsou mnohé hlášky nadčasové, což znamená, že hodně řeknou nebo alespoň naznačí i dnes. "Když má bejt pořádek, tak se račte postarat, abych měl medaili. Račte prominout při vašem vzdělání." K tomu už nelze nic víc dodat. Komedie, parodie i zesměšňování, či jak se dnes říká satira, mající stále svou zábavnou hodnotu a to i historickou výpověď své doby. A Vlasta Burian opět potvrdil, že na to prostě měl. (22.02.2021)