Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nejzdařilejší ze série burianovských komedií, natočených v třicátých letech, pojednává o tom, co způsobila urážka císařského majestátu, a o snaze vyhnout se trestu. Postava majitele dílny na výrobu hudebních nástrojů a neprávem nevyznamenaného člena městské domobrany patří k nejslavnějším rolím mistra českých komiků Vlasty Buriana. Stejnojmenná píseň z tohoto filmu nabyla obecné proslulosti. Růžena Šlemrová zde výjimečně ztvárnila jinou roli než obvyklou dámu z lepší společnosti. Výborný a netypický je i Jindřich Plachta. Podle jevištní frašky E. A. Longena "Už mne vezou" natočil nestárnoucí komedii, která je nadšeně vítána už několikátou generací diváků, režisér Martin Frič v roce 1932. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (192)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Vlasta Burian je nepochybně zajímavý fenomén. Přesto mi mnohé jeho komedie připadají s odstupem tolika let od doby vzniku zestárlé natolik, že se až jeden diví, že pořád dokážou fungovat jako mainstreamově vyhledávaná záležitost včetně mladého publika. Ono se svým způsobem snadno udělá kult i z vybraného průměrného snímku z počátku 30. let, budou-li ho televizní stanice donekonečna uvádět několikrát ročně, o svátcích obzvlášť a nebude-li nabídka konkurenčních titulů příliš pestrá. Ale nemohu si pomoct, ve společnosti Antona Špelca jsem nejednou usínal znuděním a jen málokdy se opravdu zasmál... no spíše pousmál. Pár vtipů a jednoduchá zápletka jsou zabaleny do hávu líně nataženého zpracování rámovaného zdlouhavými vojenskými pochody a jednou zajímavou písničkou, máme zde několik oblíbených herců své doby a Martin Frič postupně sbíral zručné filmařské zkušenosti, které v pozdějších letech dokázal proměnit v řadu filmových skvostů. Historickou hodnotu díla respektuji, ale jestli má vedle ní Anton Špelec představovat také jeden z TOP 50 filmů ze seznamu zahraničních kritiků „Golden Foundation of Czech and Slovak Cinema“, tak to je pro mě zklamání, protože od takových filmů má člověk právo očekávat daleko víc, než jen jakousi zcela zaměnitelnou cestu do pravěku domácího zvukového filmu. 45% ()

nash. 

všetky recenzie používateľa

Přestože Burian hláškuje o stošest a řítí se z jedné slavné scény do druhé, po pekelném nástupu a geniální komplikaci s úmrtím náhradníkova náhradníka se to poněkud zadrhne a už se to do původních obrátek neroztočí. Je to sice klasika, a je to i po osmdesáti letech zábava, ale pozdější kousky, které spolu Frič s Burianem natočili, mám mnohem raději, ať už jsou to Katakomby nebo třeba Baron Prášil. ()

Reklama

Véronique 

všetky recenzie používateľa

Filmu nedám plný počet hvězdiček snad jen proto, jak moc už je ohraný. Stálé stejný děj, scénky, herci - jako u všech filmů, tady už ale s mnohem větší frekvencí. I tak je ale film povedený, duo Burián - Šlemrová se moc povedlo. A samozřejmě nesmí chybět Buriánovy "berličky" Šlégl a Marvan. Bez nich by to totiž nebylo ono:) ()

Huguette 

všetky recenzie používateľa

Krásný film, také bych ho řadila k těm lepším dílům pana Buriana. Velice mile mě překvapila paní Šlemrová...ještě to nebyla ta úchvatná panička, ale bezvadná, obyčejná manželka. A nezapomenu ten maličký moment,který mě, ani nevím proč,zaujal - kde podle mě si tu vteřinku ukradla pro sebe...a to, když přijde Anton jako svůj bratr. To kratičké špitutí, něco jako: "Tys tu ještě scházel!" Líp to říct nešlo. ()

Andrew1987 

všetky recenzie používateľa

Opäť ide o jednu z klasických starých dobrých medzivojnových burianoviek. S Vlastom Burianom stoja za pozornosť obzvlášť scény odohrávajúce sa v krčme aj na začiatku filmu i na jeho konci a nezabudnuteľná veta: "Liguééééére!" Vlasta Burian sa mi tiež páčil počas počas súdneho vyšetrovania po incidente v krčme. Okrem dobrých momentov s Vlastom Burianom pozitívne možno hodnotiť aj scénky s Theodorom Pištěkom. Celkovo možno hovoriť o jednom z lepších Burianových filmov. ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (13)

  • V epizodě si Špelec (Vlasta Burian) objednává kořalku slovy „liqueure“. Toto slovo se píše „liqueur“ a pochází z francouzštiny a jeho správná výslovnost zní „liké“ s neznělým „r“ na konci. Likér je sladký alkoholický nápoj, často ochucený ovocem, bylinkami, kořením. Slovo kořalka, které ve filmu také zazní, má původ v Polsku, tam to ovšem nebyla kořalka, ale gorzałka a toto slovo bylo v polštině odvozeno ze slova „gorzeć“, což znamená „hořeti“. Dříve, když se alkohol pálil po domácku, používal se jako test jeho kvality i míry množství jedovatého metylalkoholu právě test zapálením a sledováním barvy plamene. (sator)
  • V roce 1970 byla vydána oklestěná verze filmu na gramofonové desce, ta v té době měla maximální délku záznamu jen 45 minut. Později se objevuje veze „supralong“ – LP deska s menší roztečí záznamových drážek, na kterou se vešlo až 80 minut mluveného slova. (sator)

Reklama

Reklama