Na hrane zajtrajška

Když se musí hodinu čekat na to, aby se film oprostil od omleté premisy a začal o něčem být, něco je v nepořádku. Tenhle film je zabitý svým sice atraktivním, ale okoukaným námětem, nad jehož rámec už nedokáže nic nabídnout. Je to pěkné naplnění toho, co jsem čekal, ale já nekoukám na filmy proto, aby plnily moje očekávání. To se můžu koukat do zdi, která umí totéž. (29.05.2014)

Dark Souls? Vetřelci? Na Hromnice o den více? Hvězdná pěchota? Zdrojový kód? The Twilight Zone? Zachraňte vojína Ryana? Všechno vyjmenované (a ostatně zdaleka nejen to) v tom je jasně k rozpoznání. V zásadě je v tom tedy skoro vše, jen důstojný a pořádný závěr absentuje. Ovšem standardnímu blockbusterově povinnému finále "nic proti ničemu" naštěstí předchází dostatečně hravý i svébytný koktejl výše zmíněných prvků a nikoli pouhý koncentrát jinde bezpočtukrát viděného. (05.06.2014)

Imho výtečný koncept na komiks (hehe) nebo videohru, ale ne na film, který z mého pohledu má stát hlavně na postavách a tady jsou všechny plonkové. Liman každopádně hezky organizuje akci, která si bere to nejlepší z Ryana a Matrixu, a chytře organizuje strukturu filmu, který vždy ve správný čas uhne, aby nemohl začít nudit "zdrojkódáckým" restartováním a umí být i černohumorně vtipný. Jenže právě rozdíl v práci s postavami vidím mezi Jonesovou a Limanovou sci-fi kruciální problém. Jones totiž dokázal přijít v osobní lince s opravdu drásavými překvapeními a díky Farmize (?) i emocionálně fungovat. Cruise si ale musí vystačit sám a kvůli smyčce nemůže vyniknout nic jiného než lineární přeměna v geroje a ražba v ústrety vesmírným chobotničkám. Byť se film v náznacích snaží propašovat do děje limonádovou romantiku, která prostě NEMŮŽE v daném pojetí NIKDY adekvátně fungovat. Resp. může, ale u jiného média a ideálně s Dualshockem v ruce. Ale to jsme zase na začátku. (04.06.2014)

Milé děti, posaďte se do křesilek a podívejte se, co vznikne, když Večerníček volně do luftu pohází stránky scénářů k Hvězdné pěchotě, Na Hromnice o den více, Enderově hře, Počátku, Lásky čase, Zakletém v čase a Legendy shrabe je na hromadu, vytáhne nahodile asi tak 200 z nich a natočí film. Faktem je, že přes nedovysvětlení a záseky v existujícím vysvětlení časových skoků je to zábavná jízda plná létajících lidí (a jejich kusů), hnusných zápalných zřejmě pavouků a Toma v další nemožné misi. A pak vyčůrat, pomodlit a spát. Dobrou noc! (25.06.2023)

Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10) (29.05.2014)