Na hrane zajtrajška

Poslední týden jsem kolem tohoto počinu váhavě kroužil jak moucha kolem hovna a nakonec mě oslavné blahozpěvy místních guru přesvědčily a donutily si stáhnout ruský kinorip. Alexei však evidentně neměl dobrý den, protože mu zavřeli oblíbený kiosk s vodkou v akci, čili chopil kameru do rukou nemotorného, léty ethanolem dopovaného obráběče kovů a výsledek taky tak vypadal. Objektiv byl většinu času zabořen v pomočeném klíně a hlas sexy starce s perfektně tvarovanou bradavicí na tváři šel slyšet pouze z dáli. Nakonec jsem se tedy překonal, odpustil si deset galonů ovocného vína Zámecká paní a zaplatil si za lístek v kině. Upřímně, zase tak fanaticky extrémně nadšen jsem z toho nebyl. Zasmál jsem se asi osmnáctkrát, z toho patnáctkrát jen proto, že tomu pánovi přede mnou se legračně leskla pleš. Pořádnou dávku humoru by v tom nenašel ani pošťák Ondra a vizuální efekty nejsou nic, co byste dneska neviděli v každé druhé reklamě na zubní pastu. Přesto to jako celek klapalo poměrně ladně a to bez hluchých míst, čili jsem musel ty čtyři piva, co jsem nemoudře zkonzumoval před projekcí, držet křečovitě v močáku po celou dobu stopáže. Tu pátou hvězdu dávám jen z úcty ke sračkám, kterým jsem bez ostychu napálil za čtyři. (09.06.2014)

Technologická pecka, které v dlouhé postprodukci dodali trikaři kabátek, za nějž by modelky pálily svoje norky, boduje hlavně nemilosrdným drajvem válečné vřavy, která si napůjčovala všude možně, aby z toho ve výsledku díky (velmi pravděpodobně nejlepšímu) střihačskému umění roku vyždímala překvapivě chytrou, mile černohumornou (headshoty!) podívanou, které nabourá skeleton až absence říznějšího závěru, který by celou tu videoherní architekturu filmu dovedl do absolutního vyvrcholení; jinak herecky bezchybné, hudebně podmanivé a režijně sebejisté jako máloco v daném žánru za poslední roky. 4 a ½. (06.09.2014)

Fascinuje mě, že Americkej divák (peněženka amerického filmového průmyslu) dá radši přednost komerčnímu guláši s názvem Transformers před nápaditým sci-fi s názvem Edge of Tomorrow, který ve své podstatě nikomu nic neřekne a tak mu nezbyde nic jiného, než překvapit. O Japoncích se traduje, že vždy ve svých příbězích a komiksech měli kvalitní příběhy a já jsem rád, že konečně jeden z nich se dočkal takového zpracování, kde v hlavní roli je Tom Cruise. Ten už zřejmě pro mě vždycky zůstane hercem, co se podepsal sci-fi filmům. Jako scientolog mě vlastně ani nepřekvapuje, že točí zrovna takové filmy. Jsem vlastně moc rád, že zrovna on se do takových filmů pouští, protože zrovna k němu mi nejvíce sedí. Po shlédnutí filmu jsem tak ve výsledku hodně přemýšlel nad tím, jestli dám pět hvězd. Kde jsem ale trošku měl problém, tak hlavně s kamerou, která mi ostří rozmazala tak, jako třeba takovej slušnej pětikilometrovej běh. Jenže Doug Liman je holt takový. Nicméně nebejt jeho režie, možná bych se zase nedočkal tak krásné změny role samotného Toma. Tak mi nezbývá než dodat, že tenhle film má svoje pro a proti, ale i tak ho budu mít v rámci letošního roku rád nejspíš ze všech nejvíc. (20.06.2014)

Musím hned do nějaké posilky, abych nabyla takových proporcí jako krásná Emily při některých záběrech. A umírat dennodenně nějakým příšerným způsobem je naprostá brnkačka, to není přece taky žádný problém. Ale to už je známý fakt, že kluci jako Tom, Colin, Daniel a pod. jsou nesmrtelný.Ne, teď vážně. Při tom jak se zvyšovalo tempo mého žehlení, jasně vyplývá fakt, že to byl napínák od začátku až do konce. Nejsem žádná velká fanynka sci-fi žánru a když už, tak jsem spokojená s takovými typy filmů jako je Her a nebo Moon. Tady jsem vplula do trochu tvrdších vod, ale oceňuji nápad a grády které trvalo po celou dobu nervydrásajícího boje s Mimiky. Mírná romantická linie Toma a Emily to tak akorát zjemnila, což mně naprosto vyhovovalo a ten puntík na konci byl přece roztomilej :-) (08.11.2014)

Kvalitně zrealizovaný koncept známý z Na Hromnice o den více, Zdrojového kódu a asi každého epizodního sci-fi seriálu, který byl kdy natočen. Úvod, v němž je představen hlavní hrdina bez hrdinských vlastností, a následná válečná vřava při vylodění v Normandii nastavují laťku proklatě vysoko. A proklatě dlouho ji i drží, mírně Edge of Tomorrow totiž zaškobrtne až v závěru, v němž dosud relativně realistické bitky (v mezích, v nichž můžeme při popisu bitek lidí v mechanických exoskeletonech s obřími chapadlovitými mimozemšťany používat slovo "realistický") realističnost zcela opustí, takže se padá z obřích výšek takřka bez zranění a celý ten závěrečný souboj prostě proběhne až příliš hladce. Zvlášť s ohledem na to, jak je důležitý a že se hraje rovnou naostro. Celkově je ale film výborným akčním sci-fi blockbusterem druhu, který v kinech dlouho scházel. Akce spektakulární, chemie mezi Cruisem a Bluntovou funguje a i scénář má pár hezkých momentů. (30.05.2014)