L'Extravagant voyage du jeune et prodigieux T.S. Spivet

Svojim štýlom mi to veľmi pripomínalo vynikajúci film Wesa Andersona Moonrise Kingdom, tak trochu krížený štýlom Jeunetovho veľdiela spred 12 rokov Amélie. Nehovorím, že to bolo zlé, no proste človek pri tom už nemal pocit, že sa pozerá na niečo tak výnimočné. Pozeralo sa na to celkom dobre, sem tam sa objavila aj nejaká dobrá hláška, ktorá vyčarila úsmev na tvári, no z veľkej časti to bolo skôr také priemerné. Ale rozhodne som sa pri tom nenudil, akurát že záver som čakal trochu zaujímavejší, alebo prinajmenšom s lepšou pointou. (05.08.2014)

Škoda, že v některých momentech na kolejích film ztrácí dech a chvíli mu trvá, než se zase nadechne. Celkově je to ale vydařené dobrodružství, přispívá k tomu povedený závěr filmu a velmi pěkný vizuál snímku. Co mě potěšilo asi úplně nejvíc, je Helena Bonham Carter, která nejenom, že přirozeným výkonem potvrdila svoji hereckou extratřídu, ale naznačila obrovský potenciál v roli matky, rád bych ji v podobných rolích viděl častěji. (12.03.2015)

Nechybí tomu jeunetovské „úlety“ á la Amelie z Montmartru, ale příběh samotný je hrozně jednoduchý, prostě je to jen trochu zvláštní dětský film, jako by jej natočila Plívová-Šimková společně s Robertem Rodriguezem. Takoví Spy Kids bez špionů a s jediným vynálezem perpetua mobile. A samozřejmě poselství nakonec, rodina je vše, i když ji kvůli vědeckému úspěchu zapřete. (01.06.2024)

Každý film Jeana-Pierre Jeuneta bych poznal originálně pojatým vyprávěním, technikou i atmosférou. U snímku The Young and Prodigious T.S. Spivet bych však měl s tímto poznáním jisté problémy. Ano i tento film má svá Jeunetovská specifika, která u jiných filmů nevidíme. Ovšem oproti jeho předchozím snímkům jich zde není tolik. Tím však toto dobrodružné drama nesnižuji. Děj je umě a melancholicky vyprávěn. Hlavní i vedlejší postavy hrají výborně a na kameru je vždy radost pohledět. Úžasné putování T.S.Spiveta u mě nebude tím nejlepším Pierrovým filmem (tím nadále jsou Příliš dlouhé zásnuby) zůstane však snímkem, který je i tak kvalitně nadprůměrný. 75% (05.01.2015)

„Úžasná věc na vodních kapkách je, že si vždy vyberou cestu nejmenšího odporu. S lidmi je to právě naopak.“      . . .       Jeunetův náhled do dětské duše plné fantazie je trochu jiný, než na jaký jsem zvyklý třeba u Kachyňových filmů. Má daleko modernější styl i v oblasti formální stránky, která zachází i do animací a jiných vizuálních efektů, hýří naplno pestrými barvami, ale určitě mě baví svou něžnou hravostí. Takový je i samotný příběh o klukovi zvaném T. S., který v sobě našel kousek odvážného dobrodruha i zapáleného vědce a se svou sbírkou poznatků v hlavě a další sbírkou pokladů v kufříku se vydává na svou jedinečnou cestu vlakem. Trochu mě zamrzelo, když se tohle nápadité road movie z kanadsko-francouzské koprodukce nevyhlo v poslední třetině typickému hollywoodskému sentimentu a ve chvíli Spivetova projevu se snažilo až příliš cíleně dojat diváky za účasti vědeckého sympozia slzícího nad rodinnou tragedií. Ještě více mě zklamalo, když se pak dosavadní příběh najednou vydal až příliš předvídatelným a stokrát obehraným směrem v prostředí zkaženého showbiznisu (včetně typicky šablonovitě negativní postavy kariéristické „manažérky“). Jako náročnější divák jsem zůstal ke konci i přes celkovou spokojenost lehce zklamán, ale jako moderní film pro děti a mládež, který využívá originální road-movie prvek, atraktivní vizuální provedení, ale současně jde v příběhu nápaditě ve stopách klasické dětské tvorby, rozhodně oceňuji. Ta kvalita a invence osobité tvůrčí poetiky zde rozhodně je, což potvrdí nakonec nejen nápadité závěrečné titulky. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (02.03.2021)