Prepadovka 2

První díl, mínus jeho jediný nedostatek (absentující děj), rovná se tohle. Sice váhám nad tím, jestli dodání děje muselo rovnou znamenat dvouapůlhodinovou epiku, ale ona nakonec rámcově skvěle funguje. Poslední hodina je něco, co odporuje všemu, co jsem měl doposud v rámci kinematografie zažito. Fyzičnost téhle podívané jde za obzory běžné představivosti a Evans má na pažbě zářez nejlepší subžánrové podívané. Několikrát bezděčně vypuštěné „No, ty vole!“ budiž shrnutím všech superlativ, která mě v souvislosti s tímhle napadají. (25.07.2015)

Nenávratně pryč už je ta špinavost a jednoduchost prvního filmu. Pokračování těžkotonážní survival řežby se totiž snaží být daleko víc, než jen bratříčkem s ještě většíma koulema. Dvojka je daleko ambicioznější, s lepším vizuálem, ukecanější a bohužel i mnohem delší. Právě ta gigantická stopáž jí podkopává nohy. Prvních 80 minut tak vyplňuje především příběh. A ten je stejně nezajímavý, podobně jako dialogy, smrdící po papíře. Během týhle doby se tu objeví dva menší a jeden větší souboj v kriminálu, což mi přijde přece jen trochu málo. Následující hodina je ale úplně jiná liga, kamarádi! Souboj střídá souboj a všechny se předbíhají v nápaditosti. Ať už scéna v metru s duem kladiv, nebo ta automobilová honička, která bude letos jen těžko hledat konkurenci. Závěr pak vrcholí v rudé chodbičce a hlavně v sněhobílé kuchyni, kde Uwais předvede s nepřítelem takový fight, že si ho budete ještě šestkát přetáčet. Takže co se týče akce, nemám slov. Bohužel, ta první hodina a půl mi nedovolí dát lepší známku. Jednodušší, ale v akci neutuchající jednička mi zkrátka sedla víc. (22.06.2014)

Gareth Evans jednotkou v podstate len rozkopol dvere aby nám ukázal čo dokáže práve v pokračovaní. Od mierneho rozpaku v dĺžke filmu cez uspokojenie vzhľadom na kvality v úvode, že to nebude žiadny odvar, až k prekvapivej spokojnosti stále lepšie a nápaditejšie natočených súbojov. Najprehľadnejší bojový film, kde každý pohyb je pastvou pre oči, hudba perfektne graduje napätie a nervná kamera dodáva scénam patričnú energiu. Jednotka bola jednoduchým akčňákom, dvojka je bojová gangsterka akú som pred pár rokmi vyhľadával v kórejskej kinematografii keď som chcel zhliadnuť mafiánsku nakladačku. (28.06.2014)

Moje definice mistrovského díla vypadá jinak. Jak tak sleduju ohlasy na databázích, kde se opakují výkřiky o nejlepším akčním filmu všech dob, říkám si naopak, že je druhý Zátah hrozně přeceňovaný. Choreografie soubojů je samozřejmě povedená, jenže stylisticky je akce vlastně dost starosvětská (v zájmu přehlednosti, což je tady pochopitelné) a určitě ne přelomová. Srovnání s Bournem jsou dost přehnaná a vlastně neadekvátní, protože zatímco Greengrassovy filmy sice nezaměstnávaly profesionální bijce, svým stylem šly mnohem dál než Zátah, a posouvaly tak expresivní možnosti média. Paradoxně tak pro mě byly mnohem vzrušivější a přitažlivější než Evansovy filmy, které sice ukazují skvěle inscenovanou brutální akci, ale ta stojí v první řadě na hercích a je po chvíli spíš ubíjející. Co oceňuju, je stupňovité dávkování informací, které nám opakovaně nabízí bitky, jejichž opodstatnění se dozvídáme až zpětně. Tím film vyvolává dojem neuchopitelného zmatku, v jehož středu se ocitá sám hrdina, vydaný napospas složitým svárům mezi policií a různými mafiánskými frakcemi. Vyprávění zvládnuté, příběh celkem poutavý - v žádném případě nelze mluvit o vatě -, ale stejně jsem se ve výsledku nedokázal zbavit pocitu, že to všechno nakonec ustupuje dlouhým akčním atrakcím. (21.06.2014)

Zatím nemůžu napsat nic. Finálový souboj mě odnesl do jiného časoprostoru. Na chvíli jsem v Ráji. Až se vrátím zpět na Zemi, dám echo (22.6.2014) --------- Časoprostor se opět překlopil a vyplivl mě zpět do Sluneční soustavy, cože, to jsem byl pryč celý rok?? Mně to připadalo jako pár vteřin... pár zpomalených vteřin, během kterých se mě jemně dotkla paní Ultimátnost, slečna Choreografie a víla Plesající srdce. Způsob, jakým Evans natáčí akční scény, prostě nemá obdoby, zde jsou navíc tyto skvosty zasazené do rozměrného mafiánského příběhu. Už první díl byl v úrovni fightů asi sedmnáct pater nad konkurencí, Berandal to navýšil o dalších pět, přičemž to poslední zpevnil grafenovou výztuží. Nedosažitelné, neprostupné, porovnávat se je marné asi jako soupeřit s Uwaisem ve strečinku. Bojové konfrontace působí jako ty nejšílenější výjevy z Knihy Rubání. Veletoče s bejzbolkou, vybíjená s kladivy a do finále nastupuje Velký CAR, Cecep Arif Rahman, se svými dvěma kerambity a spolu s Uwaisem roztáčí indonézský raketový ruko-lokto-koleno-pato-stroj, který povyšuje obyčejnou kuchyň nejdříve na oktogon a posléze na pohřebiště zbrocené chlístancemi krve. Rozhodně top souboj 21. století. Těžko říct, čeho se dočkáme ve trojce, ale určitě se tentokrát půjdu před shlédnutím vyprázdnit na toaletu, abych se pak při závěrečném zadržování dechu nepos... v obýváku! (8.7.2015) (22.06.2014)