Jedlíci aneb Sto kilo lásky

Další "perla" z Magnuskovy produkce! Musí asi dobře platit, protože zase ulovil několik seriózních herců (Stropnický, Racek, Andrlová) na tuto neuvěřitelnou blbost. Zároveň se musím omluvit Zdeňku Troškovi. Jeho Babovřesky jsou v porovnání s tímto škvárem oskarovým filmem, a to už je opravdu co říci. (30.08.2013)

Nedokážu s jistotou určit, zda se již jedná o film, nebo pouze o prodloužený díl Jste to, co jíte, každopádně by to zoufale potřebovalo liposukci. Magnuskovo vyprávění je stejně neekonomické jako přístup postav k jídlu. Většina scén, resp. scének, z nichž Jedlíci sestávají, je obdobou junkfoodových prázdných kalorií. Nenaplněná zůstala naděje, že zápletka, která se vyjeví teprve po nějakých třiceti minutách vycpávkových záběrů (v nichž product placement neslouží příběhu, ale opačně), bude dále rozvíjena. Pokračuje se ve vršení kameňáků o obézních lidech. Navzdory těžení vtipů z toho, že se někdo tajně cpe mastným sajrajtem z konzervy, Jedlíci podobně jako četné normalizační komedie oslavují koncept šťastného pozemšťanství a životosprávu svých žravých postav v zásadě schvalují. Třebaže se hrdinové, lidé frustrovaní, sobečtí, sprostí a naivní, ke shození přebytečných kil rozhodnou dobrovolně, film jejich léčebnou kúru zobrazuje jako nepřijatelnou šikanu skupinou pokrytců. Lidé obézní vinou své slabé vůle jsou tak vydávání málem za rebely, kteří se vzpírají normám krásy a zůstávají sami sebou, jakkoli nebezpečné pro jejich zdraví to může být. Ke skutečnému poručování řádu však nedochází. Daný (nejen) fyziognomický stav je vyhovující a hlavní přítěž nakonec představuje bulvár, neschopný akceptovat lidi, jací jsou. Snaha cokoli změnit absentuje. Stačí, že se komplikace podaří krátkodobě ošvejkovat. Pravidla zde ostatně slouží jenom k tomu, aby mohla být opakovaně porušována. Magnuskovu ideově pochybnou a dramaturgicky zprasenou ódu na tuk definitivně pohřbívají rozpačití „herci“ a režie na úrovni lepšího teleshoppingového spotu. Vrcholnou ukázkou řemeslných schopností tvůrců je jedno přeostření z tváře postavy na kousíček šunky, který drží v ruce. Pět procent pouze kvůli tomu, že to pocitově bylo cca o hodinu kratší než Babovřesky a Líbáš jako ďábel. 5% (10.09.2019)

Skutečně nablbá a naprosto degenerující česká srágora v podání slabě vyvěrajícího Magnuska. Cháru znám od vidění, na Novém Hrádku jsem prožil čás svého dětství. Ve finále kdyby aspoň jeden z těch tlustoprdů, dokázal něco vypotit a nějak namotivovat dnešní lůzerskou generaci. Jenže ani prd, místo toho zazněla jen hromada bezduchých až dětinských dialogů. Nevděčně nevyzrálej bullshit. (22.02.2024)

Tak zase vod Magnuska píčovina jaako prase.Vylágroval celej hereckej ansábl z Primy a Novy,takže herecky je to děs a hrůza.Děsný dialogy tomu taky moc nepřidaj,navíc vulgarity sou naprosto mimo mísu.Dějově děs,ale bohužel si myslim ,že z padesáti procent to chování,váha,inteligence,vkus je přesně ta naše malá zaprděná zemička.Něco jako natočenej Blesk magazín a Rytmus života.Smutný.A poprvé,ač taky nevážim šedesát kilo a mám docela nadváhu,se mi z herců v tomhle filmu dělalo šoufl.0%. (17.08.2013)

Ano, působí to velice amatérsky, ale kdyby se tohoto námětu chopil jiný tým, tak by to nemuselo být tak zlé. Obsazení sice dobré, ale ani tak to film nezachránilo. Možná nejsem zcela objektivní, protože mám nějaké to kilo navíc a tak mi toto téma bylo poměrně blízké. I když do pana Cháry bych se odhadem vešel tak 2x. Některé fórky se i povedly, zato však některé vulgarity byly naprosto samoúčelné a tím pádem absolutně zbytečné. V ději to dost haprovalo a občas to nemělo logiku. Jediným světlým okamžikem byl pro mě Petr Janda. Akorát mě pan Magnusek nasral (omlouvám se, ale vše ostatní by dostatečně nevyznělo), když hudební produkci pana George i Petra Jandy překryl nějakou úděsnou shitovkou. Dávám neobjektivní dvě hvězdy. (25.09.2013)