Réžia:
Dom RotheroeScenár:
Dom RotheroeKamera:
Robby MüllerHrajú:
Jenna Harrison, Ben Whishaw, Honeysuckle Weeks, Adrian Rawlins, Glen Berry, Patrick Godfrey, Ian Thompson, Richard Hope, Peter England, Judith Scott (viac)Obsahy(1)
Příběh dvou teenagerů, spřízněných duších, které společně hledají únik před traumatizujícími životními událostmi ve vlastním světě „svého lesa". Silné vzájemné pouto je přitom tak křehké a návrat do reality tak bolestivý. Dokumentarista Dom Rotheroe chtěl ve svém hraném debutu zachytit intenzitu a intimitu vztahu hlavních hrdinů, proto se rozhodl pro ruční digitální kameru, kterou vedl Robby Müller, zkušený holandský kameraman, jenž točil s režiséry, jako jsou Jim Jarmusch, Wim Wenders nebo Lars von Trier. (Fresh Film Fest)
(viac)Recenzie (82)
Chtěl bych toho napsat tolik, ale nic pořádného mě nenapadá. Jen, že jsem právě viděl nádherný, úžasný a smutný film zároveň. Možná časem něco dopíšu nebo celý koment předělám, ale dnes ne. Dnes nemám tu správnou náladu a kdo ví, zda li jí vůbec někdy budu mít. Na tenhle film si už určitě nikdy netroufnu, to vím zcela jistě. ()
Ty školní uniformy důvěrně znám. Za mých dvou let života v Anglii byly poblíž našeho domu hned tři školy. Možná jsem mohl potkat i Jessicu a Toma, jak hned po škole utíkají do lesa, ukrýt se před zlým a lhostejným světem. "Nebolí to, když nechceš!"... "Hodný les. Stromy, Tom a Fi... Dvojčenství“ ()
Veľmi emotívny a pekný nízkorozpočtový indie film o vzťahu dvoch outsiderov (chlapec a dievča), ktorí z ich boľavých reálnych svetov utekajú do "svojho" lesa a oddávajú sa v ňom oslobodzujúco bláznivým úletom. Ich vzťah napriek silnému priateľskému putu nikdy neprerastie v sex. Maximálne ľudská a otvorená, ale tiež extrémne depresívna a smutná dráma, ktorá vás - podobne ako Trierova Dancer in the Dark - citovo roztrhá. Natočená na digitálnu, autenticky roztrasenú kameru. ()
"Ať naživu, nebo v hrobě, ty mě, já tebe, nosíme v sobě.." Když se ptáte, co je to láska, odpovědět se dá mnoha způsoby, ale tenhle film vám dá nadpozemský pocit, že láska má mnohdy takový rozměr o kterém je lepší raději jen snít. Depresivní,silně emoční snímek, na který doporučuji vyrovnanou náladu jelikož umí dost stáhnout a přiškrtit divákovu duši. ()
Velice silný zážitek a film, který mi bude ještě dlouho vrtat v hlavě. Jediný problém je u mě to, že roztřesená kamera mi způsobuje závrať, což mě prostě ruší a musím se pekelně soustředit, abych ten nepříjemný pocit potlačila. To, že jsem i přes tento problém dokázala vnímat tu nádheru, je jasným důkazem, jak moc mě to zasáhlo. Pár klidných, statických záběrů v pravou chvíli a jdu nepochybně do plných. Viděno během Season Challenge tour 2015. ()
Reklama